1 Per il Maestro del coro. Su "Il giglio della testimonianza". Inno di Davide da insegnare; quand’egli mosse guerra ai Siri di Mesopotamia e ai Siri di Soba, e Ioab tornò, sconfiggendo dodicimila Idumei nella valle del sale.

O Dio, tu ci hai respinti, ci hai dispersi,

ti sei sdegnato; ristabiliscici ora!

2 Hai fatto tremare la terra, tu l’hai spezzata;

ripara le sue brecce, perché barcolla.

3 Tu hai fatto vedere al tuo popolo cose dure;

tu ci hai dato da bere un vino che stordisce.

4 Ma tu hai dato a quelli che ti temono una bandiera,

perché si alzino in favore della verità. [Pausa]

5 Perché i tuoi diletti siano liberati,

salvaci con la tua destra e rispondici.

6 Dio ha parlato nella sua santità:

"Io trionferò, spartirò Sichem e misurerò la valle di Succot.

7 Mio è Galaad e mio è Manasse,

ed Efraim è la forte difesa del mio capo;

Giuda è il mio scettro.

8 Moab è il bacino dove mi lavo;

sopra Edom getterò il mio sandalo;

o Filistia, fammi delle acclamazioni!".

9 Chi mi condurrà nella città forte?

Chi mi condurrà fino a Edom?

10 Non sarai forse tu, o Dio, che ci hai respinti

e non esci più, o Dio, con i nostri eserciti?

11 Dacci aiuto per superare le difficoltà,

poiché vano è il soccorso dell’uomo.

12 Con Dio noi faremo prodezze,

ed egli schiaccerà i nostri nemici.

1 Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování, 2 Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců. 3 Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám. 4 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje. 5 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení. 6 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. Sélah. 7 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne. 8 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím. 9 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj. 10 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub. 11 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee? 12 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi? 13 Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská. 14 V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše.