1 Per il Maestro del coro. Per strumenti a fiato. Salmo di Davide.

Porgi l’orecchio alle mie parole, o Eterno,

sii attento ai miei sospiri.

2 Ascolta la voce del mio grido, o mio Re e mio Dio,

perché a te rivolgo la mia preghiera.

3 O Eterno, al mattino tu ascolti la mia voce;

al mattino ti offro la mia preghiera e aspetto;

4 poiché tu non sei un Dio che prenda piacere nell’empietà;

presso di te il malvagio non trova dimora.

5 Quelli che si gloriano

non sussisteranno davanti agli occhi tuoi;

tu detesti tutti gli operatori d’iniquità.

6 Tu farai perire quelli che dicono menzogne;

l’Eterno disprezza l’uomo sanguinario e disonesto.

7 Ma io, per la tua grande bontà, potrò entrare nella tua casa;

rivolto al tuo tempio santo, adorerò con timore.

8 O Eterno, guidami per la tua giustizia,

a causa dei miei nemici;

che io veda diritta innanzi a me la tua via;

9 poiché nella loro bocca non c’è sincerità,

il loro cuore è pieno di malizia;

la loro gola è un sepolcro aperto,

lusingano con la loro lingua.

10 Condannali, o Dio!

non riescano nei loro disegni!

Scacciali per la moltitudine dei loro misfatti,

poiché si sono ribellati contro di te.

11 Si rallegreranno tutti quelli che in te confidano;

manderanno grida di gioia per sempre.

Tu li proteggerai, e quelli che amano il tuo nome si rallegreranno in te,

12 perché tu, o Eterno, benedirai il giusto;

tu lo circonderai con il tuo favore, come con uno scudo.

1 Přednímu zpěváku na nechilot, žalm Davidův. 2 Slova má slyš, Hospodine, porozuměj tužebnému úpění mému. 3 Pozoruj hlasu volání mého, králi můj a Bože můj; nebo se tobě modlím. 4 Hospodine, v jitře vyslyšíš hlas můj, v jitře předložím tobě žádost, a šetřiti budu. 5 Nebo ty, ó Bože silný, neoblibuješ bezbožnosti, nemá místa u tebe nešlechetník. 6 Neostojí blázniví před očima tvýma, v nenávisti máš všecky činitele nepravosti. 7 Zatratíš mluvící lež. Èlověka ukrutného a lstivého v ohavnosti má Hospodin. 8 Já pak ve množství milosrdenství tvého vejdu do domu tvého, klaněti se budu k svatému chrámu tvému v bázni tvé. 9 Hospodine, proveď mne v spravedlnosti své, pro ty, jenž mne střehou; spravuj přede mnou cestu svou. 10 Neboť není v ústech jejich žádné upřímnosti, vnitřnosti jejich plné nešlechetnosti, hrob otevřený hrdlo jejich, jazykem svým lahodně mluví. 11 Zkaz je, ó Bože, nechať padnou od rad svých; pro množství nešlechetností jejich rozptyl je, poněvadž odporní jsou tobě. 12 A ať se všickni v tě doufající radují, na věky ať plésají, když je zastírati budeš; ať se v tobě veselí, kteřížkoli milují jméno tvé. 13 Nebo ty, Hospodine, požehnáš spravedlivému, a jako štítem přívětivostí svou vůkol zastřeš jej.