1 Canto dei pellegrinaggi.

Ricordati, o Eterno, di Davide,

di tutte le sue fatiche:

2 come egli giurò all’Eterno

e fece voto al Potente di Giacobbe, dicendo:

3 "Certo, non entrerò nella tenda della mia casa,

né salirò sul letto dove mi corico,

4 non darò sonno ai miei occhi,

né riposo alle mie palpebre,

5 finché abbia trovato un luogo per l’Eterno,

una dimora per il Potente di Giacobbe".

6 Ecco abbiamo udito che l’arca era in Efrata;

l’abbiamo trovata nei campi di Iaar.

7 Andiamo nella dimora dell’Eterno,

adoriamo davanti allo sgabello dei suoi piedi!

8 Alzati, o Eterno, vieni al luogo del tuo riposo,

tu e l’arca della tua forza.

9 I tuoi sacerdoti siano rivestiti di giustizia,

e gioiscano i tuoi fedeli.

10 Per amore di Davide tuo servitore,

non respingere il volto del tuo unto.

11 L’Eterno ha fatto a Davide questo giuramento di verità,

e non lo revocherà:

"Io metterò sul tuo trono un frutto delle tue viscere.

12 Se i tuoi figli osserveranno il mio patto

e la testimonianza che insegnerò loro,

anche i loro figli staranno seduti

sul tuo trono per sempre".

13 Poiché l’Eterno ha scelto Sion,

l’ha desiderata per sua dimora.

14 "Questo è il mio luogo di riposo in eterno;

qui abiterò, perché l’ho desiderata.

15 Io benedirò largamente i suoi viveri,

sazierò di pane i suoi poveri.

16 Vestirò di salvezza i suoi sacerdoti

e i suoi fedeli esulteranno di gran gioia.

17 Qui farò crescere la potenza di Davide,

e qui terrò accesa una lampada al mio unto.

18 Coprirò di vergogna i suoi nemici,

ma su di lui fiorirà la sua corona".

1 Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho, 2 Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka: 3 Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého, 4 Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati, 5 Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu. 6 Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských. 7 Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho. 8 Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé. 9 Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují. 10 Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého. 11 Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj. 12 Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé. 13 Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka: 14 Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil. 15 Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím, 16 A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou. 17 Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému. 18 Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.