1 Per il Maestro del coro. Di Davide, servo dell’Eterno.

L’iniquità parla all’empio nell’intimo del suo cuore;

non c’è timor di Dio davanti ai suoi occhi.

2 Essa lo lusinga

che la sua empietà non sarà scoperta né presa in odio.

3 Le parole della sua bocca sono iniquità e inganno;

egli ha cessato di essere saggio e di fare il bene.

4 Egli medita iniquità sul suo letto;

si pone nella via che non è buona; non odia il male.

5 O Eterno, la tua benevolenza giunge fino al cielo

e la tua fedeltà fino alle nuvole.

6 La tua giustizia è come le montagne più alte,

i tuoi giudizi sono un grande abisso.

O Eterno, tu preservi uomini e bestie.

7 O Dio, com’è preziosa la tua benevolenza!

Perciò i figli degli uomini si rifugiano all’ombra delle tue ali,

8 sono saziati dell’abbondanza della tua casa

e tu li disseti al torrente delle tue delizie.

9 Poiché in te è la fonte della vita

e per la tua luce noi vediamo la luce.

10 Fa’ giungere la tua benevolenza a quelli che ti conoscono,

la tua giustizia ai retti di cuore.

11 Non mi raggiunga il piede dei superbi,

la mano degli empi non mi metta in fuga.

12 Ecco, quelli che fanno il male sono caduti;

sono atterrati, e non possono risorgere.

1 Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida. 2 Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho. 3 Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení. 4 Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil. 5 Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje. 6 Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků. 7 Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine. 8 Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají. 9 Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je. 10 Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme. 11 Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem. 12 Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje. 13 Tam, kdež padají činitelé nepravosti, poraženi bývají, a nemohou povstati.