2 Tietäkää, että minä puhun nyt teille enkä teidän lapsillenne. He eivät ole nähneet, kuinka Herra, teidän Jumalanne, opasti ja kuritti teitä. He eivät ole saaneet kokea hänen suuruuttaan: hänen väkevän kätensä ja ojennetun käsivartensa voimaa.

3 He eivät ole nähneet niitä voimatekoja, jotka hän teki faraolle, Egyptin kuninkaalle, ja koko hänen maalleen,

4 eivätkä sitä, miten egyptiläisten sotajoukko, joka ajoi teitä takaa, tuhoutui hevosineen ja sotavaunuineen, kun Herra antoi Kaislameren vesien vyöryä egyptiläisten yli ja hävitti faraon sotajoukon perin pohjin.

5 Lapsenne eivät ole nähneet, mitä kaikkea Herra teki teidän hyväksenne vaeltaessanne autiomaan halki.

6 He eivät liioin nähneet, mitä Herra teki Datanille ja Abiramille, Ruubenin heimoon kuuluvan Eliabin pojille, kun maa avautui Israelin kansan nähden ja nieli heidät ja heidän perheensä telttoineen kaikkineen, samoin kaikki ihmiset ja eläimet, jotka olivat heidän mukanaan.

7 Vain teidän silmänne ovat saaneet nähdä kaikki ne suuret teot, jotka Herra on tehnyt.

9 ja te saatte elää kauan siinä maassa, jonka Herra on esi- isillenne vannomallaan valalla luvannut heille ja heidän jälkeläisilleen, maassa, joka tulvii maitoa ja hunajaa.

11 Siinä maassa, johon menette, on vuoria ja laaksoja, ja siellä sateet kastelevat maan.

12 Se on maa, josta Herra, teidän Jumalanne, itse pitää huolta. Ympäri vuoden hän valvoo ja vaalii sitä.

13 Jos te tarkoin noudatatte hänen käskyjään, jotka minä teille nyt annan, ja jos rakastatte Herraa, Jumalaanne, koko sydämestänne ja koko sielustanne ja jos palvelette häntä,

14 Herra antaa syyssateet ja kevätsateet maahanne ajallaan, niin että voitte korjata viljanne, viininne ja öljynne.

15 Hän antaa myös ruohon kasvaa karjanne laitumille. Teillä on aina kylliksi syötävää.

17 Jos lankeatte, Herra vihastuu teihin ja sulkee taivaan, niin ettei sadetta tule eikä maa tuota satoa, ja te häviätte pian siitä hyvästä maasta, jonka Herra teille antaa.

19 Opettakaa ne lapsillenne ja puhukaa niistä, olittepa kotona tai matkalla, makuulla tai jalkeilla.

20 Kirjoittakaa ne kotienne ovenpieliin ja kaupunkienne portteihin,

21 jotta te ja teidän lapsenne eläisitte vanhoiksi siinä maassa, jonka Herra teidän esi-isillenne vannomallaan valalla lupasi heille niin pitkäksi aikaa, kuin taivas kaareutuu maan yllä.

23 niin Herra hävittää teidän tieltänne kansoja, jotka ovat teitä suurempia ja mahtavampia, ja te saatte maan omaksenne.

24 Jokainen paikka, jonne jalallanne astutte, kuuluu teille: teidän alueenne ulottuu eteläisestä autiomaasta Libanonin vuoriin ja Eufratvirrasta läntiseen mereen.

25 Teidän edessänne ei kestä kukaan. Kaikkialla siinä maassa, johon saavutte, Herra, teidän Jumalanne, levittää lupauksensa mukaisesti pelkoa ja kauhua teitä kohtaan.

27 Siunauksen saatte, jos tottelette Herran, Jumalanne, käskyjä, jotka minä nyt teille ilmoitan,

28 mutta kirouksen, jos ette tottele hänen käskyjään, vaan poikkeatte siltä tieltä, jota minä käsken teidän kulkea, ja antaudutte palvelemaan vieraita jumalia, joita ette ole ennen tunteneet.

30 Nämä vuoret ovat, kuten tiedätte, Jordanin länsipuolella kulkevan tien takana lähellä Gilgalia, Moren tammiston tienoilla, Jordaninlaaksossa asuvien kanaanilaisten maassa.

32 noudattakaa tarkoin kaikkia niitä lakeja ja säädöksiä, jotka minä teille nyt annan.

1 Milujž tedy Hospodina Boha svého a ostříhej nařízení jeho, ustanovení a soudů jeho, i přikázaní jeho po všecky dny.

2 A znejtež dnes (nebo ne k samým synům vašim mluvím, kteříž neznali toho, ani neviděli), trestání Hospodina Boha svého, důstojnost jeho, ruku jeho silnou a rámě jeho vztažené,

3 A znamení i skutky jeho, kteréž činil u prostřed Egypta Faraonovi, králi Egyptskému, i vší zemi jeho,

4 A co učinil vojsku Egyptskému, koňům i vozům jeho, kterýž uvedl vody moře Rudého na ně, když vás honili, a shladil je Hospodin až do dnešního dne;

5 Také co učinil vám na poušti, dokudž jste nepřišli až k místu tomuto,

6 A co učinil Dátanovi a Abironovi, synům Eliaba, syna Rubenova, když země otevřela ústa svá, a požřela je i čeledi jejich, stany jejich se vším statkem jejich, kterýž při sobě měli, u prostřed všeho Izraele.

7 Ale oči vaše viděly všecky skutky Hospodinovy veliké, kteréž činil.

8 Protož ostříhejte všech přikázaní, kteráž já dnes přikazuji vám, abyste zmocněni byli, a vejdouce, dědičně obdrželi zemi, do kteréž vy jdete k dědičnému jí obdržení,

9 A aby se prodlili dnové vaši na zemi, kterouž s přísahou zaslíbil dáti Hospodin otcům vašim i semeni jejich, zemi mlékem a strdí oplývající.

10 Nebo země, do kteréž ty již vcházíš, abys ji dědičně obdržel, není jako země Egyptská, z níž jsi vyšel, v kteréž jsi rozsíval símě své, a svlažoval ji do ustání noh svých jako zahradu bylinnou:

11 Ale země, do kteréž vy jdete, abyste jí dědičně vládli, jest země hornatá, mající i údolí, kteráž z deště nebeského svlažována bývá vodou,

12 Země, o kterouž Hospodin Bůh tvůj pečuje, a vždycky oči Hospodina Boha tvého obráceny jsou na ni, od počátku roku až do konce jeho.

13 Protož jestliže opravdově poslouchati budete přikázaní mých, kteráž já vám dnes přikazuji, milujíce Hospodina Boha svého a sloužíce jemu z celého srdce svého a ze vší duše své,

14 Dám déšť zemi vaší časem svým, ranní i pozdní, a sklízeti budeš obilé své, víno své i olej svůj.

15 Dám i pastvu na poli tvém pro hovada tvá, a budeš jísti až do sytosti.

16 Vystříhejtež se tedy, aby nebylo svedeno srdce vaše, abyste odstupujíce, nesloužili bohům cizím, a neklaněli se jim.

17 Pročež Hospodin velice by se na vás rozhněval, a zavřel by nebe, aby deště nedávalo, a země aby nedávala úrody své; i zahynuli byste rychle z země výborné, kterouž Hospodin vám dává.

18 Ale složte tato slova má v srdci svém a v mysli své, a uvažte je sobě za znamení na rukou svých, a budou jako náčelník mezi očima vašima.

19 A vyučujte jim syny své, rozmlouvajíce o nich, když sedneš v domě svém, aneb když půjdeš cestou, když lehneš i když vstaneš.

20 Napíšeš je také na veřejích domu svého i na branách svých,

21 Aby byli rozmnoženi dnové vaši a dnové synů vašich na zemi, kterouž s přísahou zaslíbil Hospodin otcům vašim, že ji dá jim, dokudž nebe trvá nad zemí.

22 Nebo jestliže bedlivě ostříhati budete všech přikázaní těchto, kteráž já přikazuji vám, abyste je činili, milujíce Hospodina Boha svého, a chodíce po všech cestách jeho, a přídržejíce se jeho:

23 Tedy vyžene Hospodin všecky ty národy od tváři vaší, a vládnouti budete dědičně národy většími i silnějšími, nežli jste vy.

24 Všeliké místo, na kteréž by vstoupila noha vaše, vaše bude; od pouště a od Libánu, a od řeky Eufraten až k moři nejdalšímu bude pomezí vaše.

25 Nepostaví se žádný proti vám; strach a bázeň vás pustí Hospodin Bůh váš na tvář vší země, po kteréž choditi budete, jakož jest mluvil vám.

26 Hle, já předkládám vám dnes požehnání i zlořečení,

27 Požehnání, budete-li poslouchati přikázaní Hospodina Boha svého, kteráž já dnes přikazuji vám,

28 Zlořečení pak, jestliže byste neposlouchali přikázaní Hospodina Boha svého, ale sešli byste s cesty, o kteréž já dnes přikazuji vám, následujíce bohů cizích, kterýchž neznáte.

29 A když by tě uvedl Hospodin Bůh tvůj do země, do kteréž ty jdeš, abys dědičně vládl jí, tedy dáš požehnání toto na hoře Garizim, a zlořečení na hoře Hébal,

30 Kteréž jsou za Jordánem, za cestou chýlící se k západu slunce, v zemi Kananejského, jenž bydlí na rovinách naproti Galgala, blízko rovin More.

31 Nebo vy půjdete přes Jordán, abyste vešli a dědičně vládli zemí, kterouž Hospodin Bůh váš dá vám; i obdržíte ji dědičně, a budete v ní bydliti.

32 Hleďtež tedy, abyste činili všecka ustanovení a soudy, kteréž já dnes vám předkládám.