2 vanhimpien ja tuomarien on lähdettävä tutkimaan, mihin kaupunkiin ruumiin löytöpaikasta on lyhin matka.

3 Lähimmän kaupungin vanhimpien tulee valita hieho, jota ei vielä ole käytetty juhtana ja joka ei ole kantanut iestä.

4 Heidän on vietävä hieho viljelemättömälle seudulle puronuomaan, jossa on vettä läpi vuoden, ja siellä heidän on taitettava hieholta niska.

5 Leeviläispappien tulee saapua paikalle, sillä Herra, teidän Jumalanne, on valinnut heidät palvelijoikseen siunaamaan kansaa Herran nimessä ja heidän lausuntonsa perusteella ratkaistaan kaikki veritekoja ja riitoja koskevat asiat.

6 Ruumiin löytöpaikkaa lähinnä olevan kaupungin vanhimpien on pestävä kätensä sen hiehon yläpuolella, jonka niska taitettiin puronuomassa,

7 ja vakuutettava sitten: 'Meidän kätemme eivät ole vuodattaneet tuon ihmisen verta eivätkä silmämme ole nähneet sitä tekoa.

8 Herra, anna tämä rikos anteeksi kansallesi Israelille, jonka lunastit vapaaksi, äläkä aseta sitä vastuuseen syyttömän surmasta.' Näin israelilaiset vapautuvat verivelasta.

9 Kun menettelette tällä tavoin Herran tahdon mukaisesti, te puhdistutte veren aiheuttamasta syyllisyydestä.

11 joku teistä saattaa nähdä vankien joukossa kauniin naisen, rakastua häneen ja haluta hänet vaimokseen.

12 Hänen on siinä tapauksessa vietävä nainen kotiinsa ja käskettävä hänen ajella päänsä paljaaksi ja leikata kyntensä.

13 Tämän tehtyään nainen saa vaihtaa entiset vaatteensa uusiin, asettua asumaan miehen taloon ja itkeä kuukauden ajan vanhempiaan. Sitten mies voi maata hänen kanssaan ja ottaa hänet omakseen; näin naisesta tulee hänen vaimonsa.

14 Mutta jos nainen ei myöhemmin enää miellytä miestä, tämän on annettava hänen vapaasti lähteä luotaan. Mies ei saa myydä naista orjaksi eikä kaupitella häntä, koska on jo tuottanut naiselle häpeää hylkäämällä hänet.

16 hän ei perinnönjaosta määrätessään saa suosia lempivaimonsa poikaa ensin syntyneen kustannuksella.

17 Hänen on tunnustettava ensin syntynyt poika esikoisekseen ja annettava hänelle kaksinkertainen osuus omaisuudestaan, sillä poika on hänen miehuutensa ensimmäinen hedelmä ja esikoisoikeus kuuluu hänelle.

19 heidän on otettava poika kiinni ja vietävä hänet kaupunkinsa portille

20 ja sanottava kaupungin vanhimmille: 'Tämä meidän poikamme on tottelematon ja uppiniskainen. Hän ei kuuntele meitä, vaan viettää kevytmielistä ja juopottelevaa elämää.'

21 Silloin kaupungin miesten on joukolla kivitettävä poika hengiltä. Hävittäkää paha keskuudestanne. Kaikkien israelilaisten on saatava kuulla tuomiosta, että he ottaisivat opikseen.

23 ruumista ei saa jättää siihen yöksi, vaan se on haudattava vielä samana päivänä, sillä puuhun ripustettu on Jumalan kiroama. Älkää saastuttako maata, jonka Herra, teidän Jumalanne, antaa teille omaksi.

1 Když by nalezen byl zabitý (v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě, abys dědičně vládl jí), ležící na poli, a nebylo by vědíno, kdo by ho zabil,

2 Tedy vyjdou starší tvoji a soudcové tvoji, a měřiti budou k městům, kteráž jsou vůkol toho zabitého.

3 A když nalezeno bude město nejbližší toho zabitého, tedy vezmou starší města toho jalovici z stáda, kteréž ještě nebylo užíváno, a kteráž netáhla ve jhu.

4 I uvedou starší toho města jalovici tu do údolí pustého, kteréž nikdy nebylo děláno aneb oseto, a setnou šíji jalovice v tom údolí.

5 Potom přistoupí kněží synové Léví; (nebo je Hospodin Bůh tvůj vyvolil, aby přisluhovali jemu, a požehnání dávali ve jménu Hospodinovu, vedlé jejichž výpovědi stane všeliká rozepře a každá rána.)

6 Všickni také starší toho města, kteříž jsou nejbližší toho zabitého, umyjí ruce své nad jalovicí sťatou v tom údolí,

7 A osvědčovati budou, řkouce: Nevylilyť jsou ruce naše krve té, aniž oči naše viděly vražedlníka.

8 Očisť lid svůj Izraelský, kterýž jsi vykoupil, Hospodine, a nepřičítej krve nevinné lidu svého Izraelskému. I bude sňata s nich vina té krve.

9 Ty pak odejmeš krev nevinnou z prostředku svého, když učiníš, což pravého jest před očima Hospodinovýma.

10 Když bys vytáhl na vojnu proti nepřátelům svým, a dal by je Hospodin Bůh tvůj v ruce tvé, a zajal bys z nich mnohé;

11 Uzříš-li mezi zajatými ženu krásného oblíčeje, a zamiluješ ji, tak abys ji sobě vzal za manželku:

12 Uvedeš ji do domu svého, i oholí sobě hlavu, a obřeže nehty své;

13 A složíc roucho své s sebe, v kterémž jest jata, zůstane v domě tvém, a plakati bude otce svého i matky své za celý měsíc; a potom vejdeš k ní, a budeš její manžel, a ona bude manželka tvá.

14 Pakliť by se nelíbila, tedy propustíš ji svobodnou; ale nikoli neprodávej jí za peníze, ani nekupč jí, poněvadž jsi jí ponížil.

15 Měl-li by kdo dvě ženy, jednu v milosti a druhou v nenávisti, a zplodily by mu syny, milá i nemilá, a byl-li by syn prvorozený nemilé:

16 Tedy když dědice ustavovati bude nad tím, což by měl, nebude moci dáti práva prvorozenství synu milé před synem prvorozeným nemilé,

17 Ale prvorozeného syna nemilé při prvorozenství zůstaví, a dá jemu dva díly ze všeho, což by měl; nebo on jest počátek síly jeho, jeho jest právo prvorozenství.

18 Měl-li by kdo syna zpurného a protivného, ješto by neposlouchal hlasu otce svého a hlasu matky své, a jsa trestán, neuposlechl by jich:

19 Tedy vezmouce ho otec i matka jeho, vyvedou jej k starším města svého, k bráně místa přebývání svého,

20 A řeknou starším města svého: Syn náš tento, jsa zpurný a protivný, neposlouchá hlasu našeho, žráč a opilec jest.

21 Tehdy všickni lidé města toho uházejí jej kamením a umřeť; a tak odejmeš zlé z prostředku svého, a všecken Izrael uslyšíce, báti se budou.

22 Když by kdo zhřešil, že by hoden byl smrti, a byl by odsouzen k ní a pověsil bys ho na dřevě:

23 Nezůstane přes noc tělo jeho na dřevě, ale hned v ten den pochováš jej, nebo zlořečený jest před Bohem pověšený; protož nepoškvrňuj země své, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě v dědictví.