2 valitkaa siitä maasta kolme turvakaupunkia.
3 Mitatkaa etäisyydet ja jakakaa kolmeen osaan koko se maa, jonka Herra, teidän Jumalanne, antaa teille perinnöksi. Näihin kaupunkeihin voi paeta jokainen, joka on surmannut toisen ihmisen.
5 Niinpä jos kaksi miestä menee metsään puita hakkaamaan ja toisen kirveestä irtoaa terä, kun hän kohottaa kirveensä iskuun, ja terä osuu hänen toveriinsa ja tappaa tämän, surmaajan tulee henkensä säilyttääkseen paeta turvakaupunkiin.
6 Jos turvapaikkaan olisi pitkä matka, verikostoon velvoitettu vainajan lähisukulainen, joka kiihdyksissään lähtee ajamaan surmaajaa takaa, voisi tavoittaa tämän ja lyödä hänet hengiltä, vaikka surmaaja ei ole ansainnut kuolemanrangaistusta, kun hänellä ei entuudestaan ollut kaunaa surmattua kohtaan.
7 Tästä syystä minä käsken teidän valita itsellenne kolme turvakaupunkia.
9 jos te vain noudatatte kaikkia näitä käskyjä, jotka minä nyt annan teille, ja jos rakastatte Herraa, Jumalaanne, ja kuljette hänen teitään. Kun alueenne laajenee, teidän tulee valita näiden kolmen kaupungin lisäksi vielä kolme muuta turvakaupunkia.
10 Ketään syytöntä ei saa surmata maassa, jonka Herra, teidän Jumalanne, antaa teidän omaksenne. Syyttömän surmaamisesta joudutte kaikki vastuuseen.
12 tappajan kotikaupungin vanhimpien on lähetettävä miehiä hakemaan hänet sieltä ja heidän on luovutettava hänet verikostajalle surmattavaksi.
13 Älkää tunteko sääliä, vaan pitäkää huoli siitä, että Israel puhdistuu syyttömästi surmatun verestä. Kun noudatatte Herran käskyjä, te menestytte.
17 riidan kummankin osapuolen on Herran edessä esitettävä riita-asiansa niille papeille ja tuomareille, jotka sillä hetkellä ovat virassa.
18 Tuomarien on tutkittava asia tarkoin, ja jos he havaitsevat syyttäjän esittäneen toista vastaan valheellisia syytöksiä,
19 häntä tulee kohdella samalla tavoin, kuin hän itse aikoi kohdella toista. Hävittäkää paha keskuudestanne.
20 Kun muut saavat kuulla tuomiosta, he pelkäävät eivätkä enää tee tällaista pahaa.
21 Älkää tunteko sääliä: henki hengestä, silmä silmästä, hammas hampaasta, käsi kädestä, jalka jalasta.
1 Když by vyhladil Hospodin Bůh tvůj národy, jejichžto zemi Hospodin Bůh tvůj dává tobě, a opanoval bys je dědičně, a bydlil bys v městech jejich i v domích jejich:
2 Oddělíš sobě tři města u prostřed země své, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě, abys ji dědičně obdržel.
3 Spravíš sobě cesty, a rozdělíš na tři díly všecku krajinu země své, kterouž v dědictví dá tobě Hospodin Bůh tvůj, i bude utíkati tam každý vražedlník:
4 (Totoť pak bude právo vražedlníka, kterýž by tam utekl, aby živ byl: Kdož by zabil bližního svého nechtě, aniž by ho nenáviděl prvé.
5 Jako vejda někdo s bližním svým do lesa sekati dříví, rozvedl by rukou svou sekeru, aby uťal dřevo, a ona by spadla s topořiště, a trefila by bližního jeho, tak že by umřel, ten uteče do některého z měst těchto, a živ bude.)
6 Aby přítel zabitého, stihaje vražedlníka toho, když by se rozpálilo srdce jeho, nedohonil ho na daleké cestě, a ranil smrtedlně, ješto by nebyl hoden smrti, poněvadž ho prvé neměl v nenávisti.
7 Protož já přikazuji tobě, řka: Tři města oddělíš sobě.
8 Pakli by rozšířil Hospodin Bůh tvůj končiny tvé, jakož s přísahou zaslíbil otcům tvým, a dal by tobě všecku tu zemi, kterouž řekl dáti otcům tvým:
9 (Když bys ostříhal všech přikázaní těchto, čině je, kteráž já dnes přikazuji tobě, abys miloval Hospodina Boha svého, a chodil po cestách jeho po všecky dny), tedy přidáš sobě ještě tři města mimo tři onano,
10 Aby nebyla vylita krev nevinná u prostřed země tvé, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě v dědictví, a aby nebyla na tobě krev.
11 Ale byl-li by kdo, maje v nenávisti bližního svého, a činil by úklady jemu, a povstana proti němu, ranil by ho smrtedlně, tak že by umřel, a utekl by do některého z těch měst:
12 Tedy pošlí starší města toho, a vezmou jej odtud, a dají v ruce přítele toho zabitého, aby umřel.
13 Neodpustí jemu oko tvé, ale svedeš krev nevinnou z Izraele, i bude dobře tobě.
14 Nepřeneseš meze bližního svého, kterouž vymezili předkové v dědictví tvém, kteréž obdržíš v zemi, jižto Hospodin Bůh tvůj dává tobě, abys ji dědičně obdržel.
15 Nepovstane svědek jeden proti někomu z příčiny jakékoli nepravosti, a jakéhokoli hříchu ze všech hříchů, kterýmiž by kdo hřešil; v ústech dvou svědků aneb v ústech tří svědků stane slovo.
16 Povstal-li by svědek falešný proti někomu, aby svědčil proti němu, že odstoupil od Boha,
17 Tedy postaví se ti dva muži, kteříž tu rozepři mají před Hospodinem, před kněžími aneb před soudci, kteříž by za dnů těch byli.
18 A když se pilně vyptají soudcové, poznají-li, že svědek ten jest svědek lživý, mluvě falešné svědectví proti bližnímu svému,
19 Tak jemu učiňte, jakž on myslil učiniti bratru svému. I odejmeš zlé z prostředku svého.
20 A kteříž zůstanou, slyšíce to, báti se budou, a nikoli více nedopustí se takových zlých věcí u prostřed tebe.
21 A neslituje se oko tvé; život za život, oko za oko, zub za zub, ruka za ruku, noha za nohu bude.