1 Mein Sohn, wenn du meine Worte annimmst und meine Gebote bei dir bewahrst,
2 so daß du der Weisheit dein Ohr leihst und dein Herz zur Klugheit neigst;
3 wenn du um Verstand betest und um Einsicht flehst,
4 wenn du sie suchst wie Silber und nach ihr forschest wie nach Schätzen,
5 so wirst du die Furcht des HERRN verstehen und die Erkenntnis Gottes erlangen.
6 Denn der HERR gibt Weisheit, aus seinem Munde kommen Erkenntnis und Verstand.
7 Er sichert den Aufrichtigen das Gelingen und beschirmt, die unschuldig wandeln,
8 daß sie die Pfade des Rechts bewahren; und er behütet den Weg seiner Frommen.
9 Dann wirst du Tugend und Recht zu üben wissen und geradeaus wandeln, nur auf guter Bahn.
10 Wenn die Weisheit in dein Herz kommen und die Erkenntnis deiner Seele gefallen wird,
11 dann wird die Vorsicht dich beschirmen, der Verstand wird dich behüten,
12 um dich zu erretten von dem bösen Weg, von dem Menschen, der Verkehrtes spricht;
13 von denen, welche die richtigen Pfade verlassen, um auf den Wegen der Finsternis zu wandeln;
14 die sich freuen, Böses zu tun, und über boshafte Verdrehungen frohlocken;
15 deren Pfade krumm und deren Bahnen verkehrt sind;
16 daß du auch errettet werdest von dem fremden Weibe, von der Buhlerin, die glatte Worte gibt;
17 welche den Freund ihrer Jugend verläßt und den Bund ihres Gottes vergißt;
18 denn ihr Haus führt hinab zum Tode und ihre Bahn zu den Schatten;
19 alle, die zu ihr eingehen, kehren nimmer wieder, sie erreichen die Pfade des Lebens nicht mehr.
20 Darum wandle du auf dem Wege der Guten und bewahre die Pfade der Gerechten!
21 Denn die Redlichen werden das Land bewohnen und die Unschuldigen darin übrigbleiben;
22 aber die Gottlosen werden aus dem Lande ausgerottet und die Treulosen daraus vertrieben werden.
1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,
10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.
11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,
12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,
13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,
14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,
15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
16 Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,
17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
18 K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;
19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.
21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;
22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.