1 A respeito dos dons espirituais, irmãos, não quero que sejais ignorantes.
2 Sabeis que quando éreis gentios, concorríeis aos ídolos mudos, conforme éreis levados.
3 Por isso vos faço conhecer que ninguém, falando pelo Espírito de Deus, diz: Jesus é anátema; ninguém pode dizer: Jesus é Senhor, senão pelo Espírito Santo.
4 Ora há diversidades de dons, mas um mesmo é o Espírito;
5 há diversidades de ministérios, e um mesmo é o Senhor;
6 há diversidades de operações, mas é o mesmo Deus que opera tudo em todos.
7 A cada um, porém, é dada a manifestação do Espírito para proveito.
8 Pois a um pelo Espírito é dada a palavra da sabedoria; a outro a palavra de ciência, segundo o mesmo Espírito;
9 a outro fé, no mesmo Espírito; a outro dons de curar, em um só Espírito;
10 a outro operações de milagres; a outro profecia; a outro discernimento de espíritos; a outro diversidades de línguas, e a outro interpretação de línguas;
11 mas todas estas coisas opera um só e o mesmo Espírito, distribuindo a cada um particularmente como lhe apraz.
12 Pois assim como o corpo é um e tem muitos membros, e todos os membros do corpo, embora muitos, constituem um só corpo; assim também é Cristo.
13 Em um só Espírito fomos batizados todos nós em um só corpo, quer judeus, quer gregos, quer escravos, quer livres; e a todos nós foi dado beber dum só Espírito.
14 Também o corpo não é um só membro, mas muitos.
15 Se disser o pé: Porque não sou mão, não sou do corpo; nem por isso deixa de ser do corpo.
16 Se a orelha disser: Uma vez que eu não sou olho, não sou do corpo; nem por isso deixa de ser do corpo.
17 Se o corpo inteiro fosse olho, onde estaria o ouvido? Se o corpo inteiro fosse ouvido, onde estaria o olfato?
18 Mas agora Deus dispôs os membros no corpo, cada um deles como lhe aprouve.
19 Se todos, porém, fossem um só membro, onde estaria o corpo?
20 Agora, na verdade, são muitos membros, mas um só corpo.
21 O olho não pode dizer à mão: Eu não preciso de ti; nem ainda a cabeça aos pés:
22 Eu não preciso de vós. Antes pelo contrário os membros do corpo, que parecem ser mais fracos, são necessários;
23 os membros do corpo, que reputamos menos honrosos, a estes revestimos com muito mais honra, e os que em nós não são decorosos, têm mais abundante decoro,
24 ao passo que os decorosos em nós não têm necessidade de decoro. Mas Deus arranjou os membros do corpo, dando muito mais honra àquele membro que não a tem em si,
25 para que não houvesse cisma no corpo, mas os membros tivessem o mesmo cuidado uns pelos outros.
26 Se um só membro sofre, todos os membros sofrem com ele; se um é honrado, todos os membros se regozijam com ele.
27 Ora vós sois corpo de Cristo, e individualmente um de seus membros.
28 A uns pôs Deus na igreja, primeiramente apóstolos, em segundo lugar profetas, em terceiro lugar doutores, depois milagres, depois dons de curar, socorros, governos, variedades de línguas.
29 São, porventura, todos apóstolos? são todos profetas? são todos doutores? são todos operadores de milagres?
30 têm todos dons de curar? falam todos em línguas? interpretam todos?
31 Mas desejai ardentemente os dons que são maiores. E ainda um caminho sobremodo excelente vou mostrar-vos.
1 O duchovních pak dařích, bratří, nechci, abyste nevěděli.
2 Víte, že jste byli pohané, kteříž k modlám němým, jakž jste bývali vedeni, tak jste chodili.
3 Protož známoť vám činím, že žádný v Duchu Božím mluvě, nezlořečí Pánu Ježíši, a žádný nemůže říci Pán Ježíš, jediné v Duchu svatém.
4 Rozdílníť pak darové jsou, ale tentýž Duch,
5 A rozdílná jsou přisluhování, ale tentýž Pán,
6 A rozdílné jsou moci, ale tentýž Bůh, jenžto působí všecko ve všech.
7 Jednomu pak každému dáno bývá zjevení Ducha k užitku.
8 Nebo někomu dána bývá skrze Ducha řeč moudrosti, jinému pak řeč umění podle téhož Ducha,
9 Jinému víra v témž Duchu, jinému darové uzdravování v jednostejném Duchu,
10 Někomu divů činění, jinému proroctví, jinému rozeznání duchů, jinému rozličnost jazyků, jinému vykládání jazyků.
11 Ale to vše působí jeden a týž Duch, rozděluje jednomu každému obzvláštně, jakž ráčí.
12 Nebo jakož tělo jedno jest a mnoho má údů, ale všickni ti jednoho těla údové, mnozí jsouce, však jedno tělo jsou: tak i Kristus.
13 Skrze jednoho zajisté Ducha my všickni v jedno tělo pokřtěni jsme, buďto Židé, buďto Řekové, buďto služebníci, nebo svobodní, a všickni v jeden duch zapojeni jsme.
14 Nebo tělo není jeden úd, ale mnozí.
15 Dí-li noha: Poněvadž nejsem rukou, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?
16 A dí-li ucho: Když nejsem oko, nejsem z těla, zdaliž proto není z těla?
17 Jestliže všecko tělo jest oko, kde pak bude sluch? Pakli všecko tělo jest sluch, kde povonění?
18 Ale zřídil Bůh údy jeden každý z nich v těle, tak jakž jest on chtěl.
19 Nebo kdyby byli všickni údové jeden úd, kde by bylo tělo?
20 Ale nyní mnozí údové jsou, však jedno tělo.
21 A tak nemůžť oko říci ruce: Nepotřebí mi tebe, anebo opět hlava nohám: Nepotřebuji vás.
22 Nýbrž mnohem více údové, kteříž se zdadí nejmdlejší v těle býti, potřební jsou.
23 A kteréž máme za nejméně ctihodné údy v těle, ty větší ctí přistíráme; a nezdobní údové naši hojnější ozdobu mají,
24 Ozdobní pak údové naši toho nepotřebují. Ale Bůh tak způsobil tělo, poslednějšímu dav hojnější poctu,
25 Aby nebyla nesvornost v těle, ale aby údové jedni o druhé vespolek pečovali
26 A protož jestliže trpí co jeden úd, spolu s ním trpí všickni údové; pakli jest v slávě jeden úd, radují se spolu s ním všickni údové.
27 Vy pak jste tělo Kristovo, a údové z částky.
28 A některé zajisté postavil Bůh v církvi nejprv apoštoly, druhé proroky, třetí učitele, potom moci, potom ty, kteří mají dary uzdravování, pomocníky, správce jiných, rozličnost jazyků mající.
29 Zdaliž jsou všickni apoštolé? Zdali všickni proroci? Zdali všickni učitelé? Zdali všickni divy činí?
30 Zdali všickni mají dary k uzdravování? Zdali všickni jazyky rozličnými mluví? Zdali všickni vykládají?
31 Snažujtež se pak dojíti darů lepších, a ještěť vyšší cestu vám ukáži.