1 Mas para a que estava aflita não continuará a obscuridade. No tempo passado ele tornou desprezível a terra de Zebulom, e a terra de Naftali, porém no tempo vindouro tornará glorioso o caminho do mar além do Jordão, o distrito das nações.2 O povo que anda nas trevas vê uma grande luz; aos que estão de assento na terra da sombra da morte, a estes raia a luz.3 Tens multiplicado a nação; tens-lhe aumentado a alegria: alegram-se diante de ti segundo a alegria do tempo da ceifa, como exultam quando repartem os despojos.4 Pois tens despedaçado o jugo da sua carga e o bordão do seu ombro, que é a vara do seu exator, e como fizeste no dia de Midiã.5 Todo o calçado de quem anda calçado no tumulto, e toda a capa revolvida em sangue, hão de ser queimados como pasto do fogo.6 Porque a nós nos é nascido um menino, e a nós nos é dado um filho: o governo está sobre os seus ombros, e ele tem por nome Maravilhoso, Conselheiro, Poderoso Deus, Eterno Pai, Príncipe da Paz.7 Do aumento do seu governo e da paz não haverá fim sobre o trono de Davi e sobre o seu reino, para o estabelecer e para o firmar com juízo e com justiça desde agora e para sempre. O zelo de Jeová dos exércitos cumprirá isto.8 O Senhor enviou uma palavra a Jacó e ela caiu sobre Israel.9 Todo o povo o saberá, isto é, Efraim e os habitantes de Samaria, os quais em soberba e em altivez de coração dizem:10 Os tijolos têm caído, mas edificaremos com pedra lavrada; os sicômoros têm sido cortados, mas em lugar deles poremos cedros.11 Jeová, porém, exaltou contra eles os adversários de Rezim e incitou os inimigos dele,12 os siros do oriente e os filisteus do ocidente, e estes devoraram a Israel à boca aberta. Com tudo isso não se aplacou a sua ira, mas a sua mão ainda está estendida.13 Todavia o povo não se voltou para quem o feriu, nem buscou a Jeová dos exércitos.14 Portanto, Jeová num só dia exterminará de Israel a cabeça e a cauda, o ramo da palmeira e o junco.15 O ancião e o homem acatado, esse é a cabeça, e o profeta que ensina mentiras, esse é a cauda.16 Os que guiam a este povo, o desencaminham; e os que por eles são guiados são destruídos.17 Por isso o Senhor não se regozijará nos mancebos dele, nem se compadecerá dos seus órfãos e das suas viúvas; porque todos eles são profanos, e malfeitores, e toda a boca fala loucuras. Com tudo isso não se aplacou a sua ira, mas a sua mão ainda está estendida.18 A perversidade arde como um fogo; consome os espinhos e os abrolhos; acende-se nas brenhas do bosque, e elas sobem em espessas nuvens de fumo.19 Pelo furor de Jeová dos exércitos está queimada a terra; o povo também vem a ser como pasto do fogo: ninguém poupa a seu irmão.20 Devorará da banda direita, e ficará com fome; comerá da banda esquerda, e não se fartará: cada um comerá a carne do seu próprio braço.21 Manassés será contra Efraim, e Efraim contra Manassés: e estes, juntos, serão contra Judá. Com tudo isso não se aplacou a sua ira, mas a sua mão ainda está estendida.

1 A však ne tak obklíčí mrákota té země, kteráž ssoužena bude, jako když se ponejprv nepřítel dotkl země Zabulon a země Neftalím, ani jako potom, když více obtíží, naproti moři, při Jordánu Galilei lidnou.2 Nebo lid tento chodě v temnostech, uzří světlo veliké, a bydlícím v zemi stínu smrti světlo zastkví se.3 Rozmnožil jsi tento národ, ale nezveličils veselé. A však veseliti se budou před tebou, tak jako se veselí ve žni, jako se radují, když dělí kořisti,4 Když jho břemene jeho a prut ramene jeho, hůl násilníka jeho polámeš, jako za dnů Madianských,5 Kdyžto všickni bojovníci předěšeni, a roucha ve krvi zbrocena, ano což hořeti mohlo, i ohněm spáleno.6 Nebo dítě narodilo se nám, syn dán jest nám, i bude knížetství na rameni jeho, a nazváno bude jméno jeho: Předivný, Rádce, Bůh silný, Rek udatný, Otec věčnosti, Kníže pokoje.7 K rozmnožování pak toho knížetství a pokoje, jemuž nebude konce, sedne na stolici Davidově, a na království jeho, až je i v řád uvede, a utvrdí v soudu a v spravedlnosti, od tohoto času až na věky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.8 Slovo poslal Pán Jákobovi, a padlo v Izraeli.9 A zvíť všecken lid, Efraim, i obyvatelé Samařští, kteříž v pýše a vysokomyslnosti srdce říkají:10 Padly cihly, ale my tesaným kamenem stavěti budeme; planí fíkové podťati jsou, a my to v cedry směníme.11 Ale zvýší Hospodin protivníky Rezinovy nad něj, a nepřátely jeho svolá,12 Syrské po předu, a Filistinské po zadu. I budou žráti Izraele celými ústy, aniž ve všem tom odvrátí se prchlivost jeho, ale ruka jeho předce bude vztažená.13 Protože se lid ten nenavrací k tomu, kterýž jej bije, a Hospodina zástupů nehledají,14 Protož odetne Hospodin od Izraele hlavu i ocas, ratolest i sítí jednoho dne.15 (Stařec a vzácný člověk, onť jest hlava, prorok pak, kterýž učí lži, onť jest ocas.)16 Nebo vůdcové lidu tohoto jsou svůdcové, a kteříž se jim vésti dadí, zhynuli.17 Protož z mládenců jeho nepotěší se Pán, a nad sirotky a vdovami jeho neslituje se; nebo všickni jsou pokrytci a zločinci, a každá ústa mluví nešlechetnost. Aniž ve všem tom odvrátí se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho bude vztažená.18 Nebo roznícena jsouc jako oheň bezbožnost, bodláčí a trní pálí, potom zapálí i houště lesu; pročež rozptýleni budou jako dým u povětří.19 Pro hněv Hospodina zástupů zatmí se země, a ten lid bude jako pokrm ohně. Žádný ani bratra svého šanovati nebude,20 Ale krájeje sobě po pravé straně, však lačněti bude, a zžíraje po levé, však nenasytí se. Jeden každý maso ramene svého žráti bude,21 Manasses Efraima a Efraim Manessesa, oba pak spolu proti Judovi budou. Ve všem tom však neodvrátí se prchlivost jeho, ale předce ruka jeho bude vztažená.