1 Zákon zajisté, maje stín budoucího dobrého, a ne sám obraz pravý těch věcí, jednostejnými, kteréž po všecka léta obětují, obětmi nikdy nemůž přistupujících dokonalých učiniti. 2 Sic jinak zdaliž by již nepřestaly obětovány býti, protože by již neměli žádného svědomí z hříchu ti, jenž obětují, jsouce jednou očištěni? 3 Ale při těch obětech připomínání hříchů děje se každého roku. 4 Neboť možné není, aby krev býků a kozlů shladila hříchy. 5 Protož vcházeje na svět, dí: Obětí a darů nechtěl jsi, ale tělo jsi mi způsobil. 6 Zápalných obětí, ani obětí za hřích jsi neoblíbil. 7 Tehdy řekl jsem: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně), abych činil, ó Bože, vůli tvou. 8 Pověděv napřed: Že obětí a darů, a zápalů, i obětí za hřích, (kteréž se podle Zákona obětují), nechtěl jsi, aniž jsi jich oblíbil, 9 Tehdy řekl: Aj, jduť, (jakož v knihách psáno jest o mně) abych činil, ó Bože, vůli tvou. Ruší první, aby druhé ustanovil. 10 V kteréžto vůli posvěceni jsme skrze obětování těla Ježíše Krista jednou. 11 A všeliký zajisté kněz přístojí, na každý den službu konaje, a jednostejné často obětuje oběti, kteréž nikdy nemohou odjíti hříchů. 12 Ale tento, jednu obět obětovav za hříchy, vždycky sedí na pravici Boží, 13 Již dále očekávaje, až by položeni byli nepřátelé jeho za podnož noh jeho. 14 Nebo jednou obětí dokonalé učinil na věky ty, kteříž posvěceni bývají. 15 Svědčíť pak nám to i sám Duch svatý. Nebo prve pověděv: 16 Tatoť jest smlouva, kterouž učiním s nimi po těch dnech, praví Pán: Dám zákony své v srdce jejich, a na myslech jejich napíši je, 17 Za tím řekl: A na hříchy jejich, i na nepravosti jejich nikoli nezpomenu více. 18 Kdežť pak jest odpuštění jich, neníť potřebí více oběti za hřích. 19 Majíce tedy, bratří, plnou svobodu k vjíti do svatyně skrze krev Ježíšovu, 20 Tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své, 21 A majíce kněze velikého nad domem Božím, 22 Přistupmež s pravým srdcem, v plné jistotě víry, očištěná majíce srdce od svědomí zlého, 23 A umyté tělo vodou čistou, držmež nepochybné vyznání naděje; (nebo věrnýť jest ten, kterýž zaslíbil.) 24 A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích, 25 Neopouštějíce společného shromáždění našeho, jako někteří obyčej mají, ale napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ten den přibližuje. 26 Nebo jestliže bychom dobrovolně hřešili po přijetí známosti pravdy, nezůstávalo by již více oběti za hříchy, 27 Ale hrozné nějaké očekáváni soudu, a ohně prudká pálivost, kterýž žráti má protivníky. 28 Kdož by koli pohrdal Zákonem Mojžíšovým, bez lítosti pode dvěma neb třmi svědky umírá. 29 Což se vám zdá, jak přísnějšího trestání hoden jest ten, kdož by Syna Božího pošlapával a krev smlouvy, kterouž byl posvěcen, za nehodnou drahého vážení by měl, a duchu milosti potupu učinil? 30 Známeť zajisté toho, jenž řekl: Mně pomsta, já odplatím, praví Pán. A opět: Pán souditi bude lid svůj. 31 Hroznéť jest upadnouti v ruce Boha živého. 32 Rozpomeňtež se pak na předešlé dny, v nichžto osvíceni byvše, mnohý boj rozličných utrpení snášeli jste, 33 Buďto když jste byli i pohaněními i ssouženími jako divadlo učiněni, buďto účastníci učiněni byvše těch, kteříž tak zmítáni byli. 34 Nebo i vězení mého čitelni jste byli, a rozchvátání statků svých s radosti jste strpěli, vědouce, že v sobě máte lepší zboží nebeské a trvanlivé. 35 Protož neodmítejtež od sebe smělé doufanlivosti vaší, kterážto velikou má odplatu. 36 Než potřebíť jest vám trpělivosti, abyste vůli Boží činíce, dosáhli zaslíbení. 37 Nebo ještě velmi, velmi maličko, a aj, ten, kterýž přijíti má, přijde, a nebudeť meškati. 38 Spravedlivý pak z víry živ bude. Pakli by se kdo jinam obrátil, nezalibuje sobě duše má v něm. 39 Ale myť nejsme poběhlci k zahynutí, ale věřící k získání duše.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
1 În adevăr, Legea, care are umbraCol. 2:17. Cap. 8:5; 9:23. bunurilorCap. 9:11. viitoare, nu înfățișarea adevărată a lucrurilor, nuCap. 9:9. poate niciodată, prin aceleași jertfe care se aduc neîncetat în fiecare an, să facă desăvârșițiVers. 14. pe cei ce se apropie. 2 Altfel, n-ar fi încetat ele oare să fie aduse, dacă cei ce le aduceau, fiind curățiți o dată, n-ar mai fi trebuit să mai aibă cunoștință de păcate? 3 DarLev. 16:21. Cap. 9:7. aducerea aminte a păcatelor este înnoită din an în an, tocmai prin aceste jertfe; 4 căci este cu neputințăMica 6:6,7. Cap. 9:13. Vers. 11. ca sângele taurilor și al țapilor să șteargă păcatele. 5 De aceea, când intră în lume, El zice: „Tu n-ai voit nici jertfă, nici prinos, ci Mi-ai pregătit un trup; 6 n-ai primit nici arderi-de-totPs. 40:6;50:8.Is. 1:11.Ier. 6:20.Amos 5:21,22., nici jertfe pentru păcat. 7 Atunci am zis: ‘Iată-Mă (în sulul cărții este scris despre Mine), vin să fac voia Ta, Dumnezeule!’" 8 După ce a zis întâi: „Tu n-ai voit și n-ai primit nici jertfe, nici prinoase, nici arderi-de-tot, nici jertfe pentru păcat" (lucruri aduse toate după Lege), 9 apoi zice: „Iată-Mă, vin să fac voia Ta, Dumnezeule." El desființează astfel pe cele dintâi, ca să pună în loc pe a doua. 10 PrinIoan 17:19. Cap. 13:12. această „voie" am fost sfințiți noi, și anume prinCap. 9:12. jertfirea trupului lui Isus Hristos, o dată pentru totdeauna. 11 Și, pe când orice preot face slujba în fiecareNum. 28:3. Cap. 7:27. zi și aduce de multe ori aceleași jertfe, careVers. 4. niciodată nu pot șterge păcatele, 12 ElCol. 3:1. Cap. 1:3., dimpotrivă, după ce a adus o singură jertfă pentru păcate, S-a așezat pentru totdeauna la dreapta lui Dumnezeu 13 și așteaptă de acum ca vrăjmașiiPs. 110:1.Fapte 2:35.1 Cor. 15:25. Cap. 1:13. Lui să-I fie făcuți așternut al picioarelor Lui. 14 Căci printr-o singură jertfă El a făcutVers. 1. desăvârșiți pentru totdeauna pe cei ce sunt sfințiți. 15 Lucrul acesta ni-l adeverește și Duhul Sfânt. Căci, după ce a zis: 16 „‘Iată legământulIer. 31:33,34. Cap. 8:10,12. pe care-l voi face cu ei după acele zile’, zice Domnul: ‘Voi pune legile Mele în inimile lor și le voi scrie în mintea lor’", 17 adaugă: „Și nu-Mi voi mai aduce aminte de păcatele lor, nici de fărădelegile lor." 18 Dar, acolo unde este iertare de păcate, nu mai este nevoie de jertfă pentru păcat. 19 Astfel dar, fraților, fiindcă prin sângeleRom. 5:2.Efes. 2:18;3:12. lui Isus avem o intrare slobodăCap. 9:8,12. în Locul Preasfânt 20 pe caleaIoan 10:9;14:6. Cap. 9:8. cea nouă și vie pe care ne-a deschis-o El, prinCap. 9:3. perdeaua dinăuntru, adică trupul Său, 21 și fiindcă avem un Mare PreotCap. 4:14. pus peste casa1 Tim. 3:15. lui Dumnezeu, 22 săCap. 4:16. ne apropiem cu o inimă curată, cu credință deplinăEfes. 3:12.Iac. 1:6.1 Ioan 3:21., cu inimile stropite și curățite deCap. 9:14. un cuget rău și cu trupul spălatEzec. 36:25.2 Cor. 7:1. cu o apă curată. 23 SăCap. 4:14. ținem fără șovăire la mărturisirea nădejdii noastre, căci credincios1 Cor. 1:9;10:13.1 Tes. 5:24.2 Tes. 3:3. Cap. 11:11. este Cel ce a făcut făgăduința. 24 Să veghem unii asupra altora, ca să ne îndemnăm la dragoste și la fapte bune. 25 Să nu părăsimFapte 2:42.Iuda 19. adunarea noastră, cum au unii obicei; ci să ne îndemnăm unii pe alții, și cuRom. 13:11. atât mai mult, cu cât vedeți că ziua se apropieFilip. 4:5.2 Pet. 3:9,11,14.. 26 Căci, dacăNum. 15:30. Cap. 6:4. păcătuim cu voia, după2 Pet. 2:20,21. ce am primit cunoștința adevărului, nu mai rămâne nicio jertfă pentru păcate, 27 ci doar o așteptare înfricoșată a judecății și văpaiaEzec. 36:5.Ţef. 1:18;3:8.2 Tes. 1:8. Cap. 12:29. unui foc care va mistui pe cei răzvrătiți. 28 CineCap. 2:2. a călcat Legea lui Moise este omorât fără milă, pe mărturiaDeut. 17:2,6;19:15.Mat. 18:16.Ioan 8:17.2 Cor. 13:1. a doi sau trei martori. 29 Cu câtCap. 2:3;12:25. mai aspră pedeapsă credeți că va lua cel ce va călca în picioare pe Fiul lui Dumnezeu, va pângări1 Cor. 11:29. Cap. 13:20. sângele legământului cu care a fost sfințit și va batjocoriMat. 12:31,32.Efes. 4:30. pe Duhul harului? 30 Căci știm cine este Cel ce a zis: „ADeut. 32:35.Rom. 12:19. Mea este răzbunarea, Eu voi răsplăti!" Și în altă parte: „DomnulDeut. 32:36.Ps. 50:4;135:14. va judeca pe poporul Său." 31 GrozavLuca 12:5. lucru este să cazi în mâinile Dumnezeului celui viu! 32 Aduceți-văGal. 3:4.2 Ioan 8. aminte de zilele de la început, când, după ce ați fost luminațiCap. 6:4., ați dus o mareFilip. 1:29,30.Col. 2:1. luptă de suferințe: 33 pe de o parte, erați puși ca priveliște1 Cor. 4:9. în mijlocul ocărilor și necazurilor și, pe de alta, v-ați făcut părtașiFilip. 1:7;4:14.1 Tes. 2:14. cu aceia care aveau aceeași soartă ca voi. 34 În adevăr, ați avut milă de cei din temnițăFilip. 1:7.2 Tim. 1:16. și ați primit cu bucurie răpireaMat. 5:12.Fapte 5:41.Iac. 1:2. averilor voastre, ca unii care știți că avețiMat. 6:20;19:21.Luca 12:33.1 Tim. 6:19. în ceruri o avuție mai bună, careMat. 5:12;10:32. dăinuiește. 35 Să nu vă părăsiți dar încrederea voastră, pe care o așteaptă o mare răsplătire! 36 CăciLuca 21:19.Gal. 6:9. Cap. 12:1. aveți nevoie de răbdare, ca, după ce ați împlinit voia lui Dumnezeu, să puteți căpătaCol. 3:24. Cap. 9:15.1 Pet. 1:9. ce v-a fost făgăduit. 37 „ÎncăLuca 18:8.2 Pet. 3:9. puțină, foarte puțină vreme, și CelHab. 2:3,4. ce vine va veni și nu va zăbovi. 38 Și cel neprihănitRom. 1:17.Gal. 3:11. va trăi prin credință, dar, dacă dă înapoi, sufletul Meu nu găsește plăcere în el." 39 Noi însă nu suntem din aceia care2 Pet. 2:20,21. dau înapoi ca să se piardă, ci din aceia care au credințăFapte 16:30,31.1 Tes. 5:9.2 Tes. 2:14. pentru mântuirea sufletului.