1 Víra pak jest nadějných věcí podstata, a důvod neviditelných. 2 Pro ni zajisté svědectví došli předkové. 3 Věrou rozumíme, že učiněni jsou věkové slovem Božím, takže z ničeho jest to, což vidíme, učiněno. 4 Věrou lepší obět Bohu obětoval Abel, nežli Kain, skrze kteroužto svědectví obdržel, že jest spravedlivý, jakž sám Bůh darům jeho svědectví vydal. A skrze tu víru, již umřev, ještě mluví. 5 Věrou Enoch přenesen jest, aby neviděl smrti, a není nalezen, proto že jej Bůh přenesl. Prvé zajisté, než jest přenesen, svědectví měl, že se líbil Bohu. 6 Bez víry pak nemožné jest líbiti se Bohu; nebo přistupující k Bohu věřiti musí, že jest Bůh, a těm, kteříž ho hledají, že odplatu dává. 7 Věrou napomenut jsa od Boha Noé o tom, čehož ještě nebylo viděti, boje se, připravoval koráb k zachování domu svého; skrze kterýžto koráb odsoudil svět, a spravedlnosti té, kteráž jest z víry, učiněn jest dědicem. 8 Věrou, povolán jsa Abraham, uposlechl Boha, aby odšel na to místo, kteréž měl vzíti za dědictví; i šel, nevěda, kam příjde. 9 Věrou bydlil v zemi zaslíbené jako v cizí v staních přebývaje s Izákem a s Jákobem, spoludědici téhož zaslíbení. 10 Nebo očekával města základy majícího, jehožto řemeslník a stavitel jest Bůh. 11 Věrou také i Sára moc ku početí semene přijala, a mimo čas věku porodila, když věřila, že jest věrný ten, jenž zaslíbil. 12 A protož i z jednoho, a to již téměř umrtveného, rozplozeno jest potomků množství veliké, jako jest množství hvězd nebeských, a jako písek nesčíslný, kterýž jest na břehu mořském. 13 Podle víry zemřeli ti všickni, nevzavše zaslíbení, ale zdaleka je viděvše, jim i věřili, i je vítali, a vyznávali, že jsou hosté a příchozí na zemi. 14 Nebo ti, kteříž tak mluví, zjevně to prokazují, že vlasti hledají. 15 A jistě, kdyby se byli na onu rozpomínali, z kteréž vyšli, měli dosti času zase se navrátiti. 16 Ale oni lepší vlasti žádají, to jest nebeské. Protož i sám Bůh nestydí se slouti jejich Bohem; nebo jim připravil město. 17 Věrou obětoval Abraham Izáka, byv pokoušín, a to jednorozeného obětoval ten, kterýž byl zaslíbení přijal, 18 K němuž bylo řečeno: V Izákovi nazváno bude tobě símě, 19 Tak o tom smýšleje, že jest mocen Bůh i z mrtvých vzkřísiti; odkudžto jej jako z mrtvých vzkříšeného přijal. 20 Věrou o budoucích věcech požehnání dal Izák Jákobovi a Ezau. 21 Věrou Jákob, umíraje, každému z synů Jozefových požehnání dával, a poklonil se podepřev se na vrch hůlky své. 22 Věrou Jozef, dokonávaje, o vyjití synů Izraelských zmínku učinil, a o kostech svých poručil. 23 Věrou Mojžíš, narodiv se, ukryt byl za tři měsíce od rodičů svých, protože viděli krásné pacholátko, a nebáli se rozkazu královského. 24 Věrou Mojžíš, dorostlý již jsa, odepřel slouti synem dcery faraonovy, 25 Vyvoliv sobě raději protivenství trpěti s lidem Božím, nežli časné a hříšné pohodlí míti, 26 Větší sobě pokládaje zboží nad Egyptské poklady pohanění Kristovo; nebo prohlédal k hojné odplatě. 27 Věrou opustil Egypt, neboje se hněvu královského; nebo jako by viděl Neviditelného, tak se utvrdil. 28 Věrou slavil hod beránka a vylití krve, aby ten, jenž hubil prvorozené, nedotekl se jich. 29 Věrou přešli moře červené jako po suchu; o čež pokusivše se Egyptští, ztonuli. 30 Věrou zdi Jericha padly, když je obcházeli za sedm dní. 31 Věrou Raab nevěstka nezahynula s neposlušnými, pokojně přijavši špehéře. 32 A coť mám více praviti? Nepostačíť mi zajisté čas k vypravování o Gedeonovi, a Barákovi, a Samsonovi a Jefte, a Davidovi, a Samuelovi, a prorocích. 33 Kteříž skrze víru vybojovávali království, činili spravedlnost, docházeli zaslíbení, zacpávali ústa lvům, 34 Uhašovali moc ohně, utekli ostrosti meče, zmocněni bývali v mdlobách, silní učiněni v boji, vojska zaháněli cizozemců. 35 Ženy přijímaly mrtvé své vzkříšené. Jiní pak roztahováni jsou, neoblíbivše sobě vysvobození, aby lepšího dosáhli vzkříšení. 36 Jiní pak posměchy a mrskáním trápeni, ano i vězeními a žaláři. 37 Kamenováni jsou, sekáni, pokoušíni, mečem zmordováni; chodili v kožích ovčích a kozelčích, opuštěni, souženi, a zle s nimi nakládáno, 38 Jichžto nebyl svět hoden, po pustinách bloudíce, i po horách, a jeskyních, i v doupatech země. 39 A ti všickni svědectví dosáhše skrze víru, neobdrželi zaslíbení, 40 Protože Bůh něco lepšího nám obmýšlel, aby oni bez nás nepřišli k dokonalosti.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
1 Și credința este o încredere neclintită în lucrurileRom. 8:24,25.2 Cor. 4:18;5:7. nădăjduite, o puternică încredințare despre lucrurile care nu se văd. 2 Pentru căVers. 39., prin aceasta, cei din vechime au căpătat o bună mărturie. 3 Prin credință pricepem că lumeaGen. 1:1.Ps. 33:6.Ioan 1:3. Cap. 1:2.2 Pet. 3:5. a fost făcută prin Cuvântul lui Dumnezeu, așa că tot ce se vede n-a fost făcut din lucruri care se văd. 4 Prin credință a adus AbelGen. 4:4.1 Ioan 3:12. lui Dumnezeu o jertfă mai bună decât Cain. Prin ea a căpătat el mărturia că este neprihănit, căci Dumnezeu a primit darurile lui. Și prin ea vorbește el încăGen. 4:10., măcar că este mort. 5 Prin credință a fost mutat EnohMat. 23:35. Cap. 12:24.Gen. 5:22,24. de pe pământ, ca să nu vadă moartea. Și n-a mai fost găsit, pentru că Dumnezeu îl mutase. Căci înainte de mutarea lui, primise mărturia că este plăcut lui Dumnezeu. 6 Și fără credință este cu neputință să fim plăcuți Lui! Căci cine se apropie de Dumnezeu trebuie să creadă că El este și că răsplătește pe cei ce-L caută. 7 Prin credință NoeGen. 6:13,22., când a fost înștiințat de Dumnezeu despre lucruri care încă nu se vedeau și, plin de o teamă sfântă, a1 Pet. 3:20. făcut un chivot ca să-și scape casa; prin ea el a osândit lumea și a ajuns moștenitor al neprihăniriiRom. 3:22;4:13.Filip. 3:9. care se capătă prin credință. 8 Prin credință AvraamGen. 12:1,4.Fapte 7:2-4., când a fost chemat să plece într-un loc pe care avea să-L ia ca moștenire, a ascultat și a plecat fără să știe unde se duce. 9 Prin credință a venit și s-a așezat el în țara făgăduinței ca într-o țară care nu era a lui și a locuit înGen. 12:8;13:3,18;18:1,9. corturi, ca și Isaac și Iacov, care erau împreună-moștenitoriCap. 6:17. cu el ai aceleiași făgăduințe. 10 Căci el aștepta cetateaCap. 12:22;13:14. care are temelii tari, alCap. 3:4.Apoc. 21:2,10. cărei meșter și ziditor este Dumnezeu. 11 Prin credință și SaraGen. 17:19;18:11,14;21:2., cu toată vârsta ei trecută, aLuca 1:36. primit putere să zămislească, fiindcă a crezut în credincioșiaRom. 4:21. Cap. 10:23. Celui ce-i făgăduise. 12 De aceea, dintr-un singur omRom. 4:19., și încă un om aproape mort, s-a născut o sămânță în mare număr, caGen. 22:17.Rom. 4:18. stelele cerului, ca nisipul de pe malul mării, care nu se poate număra. 13 În credință au murit toți aceștia, fără să fi căpătatVers. 39. lucrurile făgăduite, ciVers. 27.Ioan 8:56. doar le-au văzut și le-au urat de bine de departe, mărturisindGen. 23:4;47:9.1 Cron. 29:15.Ps. 39:12;119:19.1 Pet. 1:17;2:11. că sunt străini și călători pe pământ. 14 Cei ce vorbesc în felul acesta aratăCap. 13:14. deslușit că sunt în căutarea unei patrii. 15 Dacă ar fi avut în vedere pe aceea din care ieșiseră, negreșit că ar fi avut vreme să se întoarcă în ea. 16 Dar doreau o patrie mai bună, adică o patrie cerească. De aceea lui Dumnezeu nu-I este rușine săExod 3:6,15.Mat. 22:32.Fapte 7:32. Se numească Dumnezeul lor, căci le-aFilip. 3:20. Cap. 13:14. pregătit o cetate. 17 Prin credință a adus AvraamGen. 22:1,9. jertfă pe Isaac, când a fost pus la încercare, el, care primise făgăduințeleIac. 2:21. cu bucurie, a adus jertfă pe singurul lui fiu! 18 El căruia i se spusese: „ÎnGen. 21:12.Rom. 9:7. Isaac vei avea o sămânță care-ți va purta numele!" 19 Căci se gândea că Dumnezeu poateRom. 4:17,19,21. să învieze chiar și din morți: și, drept vorbind, ca înviat din morți l-a primit înapoi. 20 Prin credință a dat IsaacGen. 27:27,39. lui Iacov și Esau o binecuvântare care avea în vedere lucrurile viitoare. 21 Prin credință Iacov, când a murit, a binecuvântatGen. 48:5,16,20. pe fiecare din fiii lui Iosif și „s-aGen. 47:31. închinat, rezemat pe vârful toiagului său". 22 Prin credință a pomenit IosifGen. 50:24,25.Exod 13:19., când i s-a apropiat sfârșitul, de ieșirea fiilor lui Israel din Egipt și a dat porunci cu privire la oasele sale. 23 Prin credință a fost ascuns MoiseExod 2:2.Fapte 7:20. trei luni de părinții lui când s-a născut, pentru că vedeau că era frumos copilul și nu s-au lăsat înspăimântați de poruncaExod 1:16,22. împăratului. 24 Prin credință MoiseExod 2:10,11., când s-a făcut mare, n-a vrut să fie numit fiul fiicei lui Faraon, 25 ci a vrutPs. 84:10. mai bine să sufere împreună cu poporul lui Dumnezeu decât să se bucure de plăcerile de o clipă ale păcatului. 26 El socotea ocaraCap. 13:13. lui Hristos ca o mai mare bogăție decât comorile Egiptului, pentru că avea ochii pironiți spre răsplătireCap. 10:35.. 27 Prin credință aExod 10:28,29;12:37;13:17,18. părăsit el Egiptul fără să se teamă de mânia împăratului, pentru că a rămas neclintit, ca și cum arVers. 13. fi văzut pe Cel ce este nevăzut. 28 Prin credință aExod 12:21. prăznuit el Paștele și a făcut stropirea sângelui, pentru ca Nimicitorul celor întâi născuți să nu se atingă de ei. 29 Prin credință auExod 14:22,29. trecut ei Marea Roșie ca pe uscat, pe când egiptenii, care au încercat s-o treacă, au fost înghițiți. 30 Prin credință au căzut zidurileIos. 6:20. Ierihonului după ce au fost ocolite șapte zile. 31 Prin credință n-a pierit curva RahavIos. 6:23.Iac. 2:25. împreună cu cei răzvrătiți, pentru că găzduiseIos. 2:1. iscoadele cu bunăvoință. 32 Și ce voi mai zice? Căci nu mi-ar ajunge vremea, dacă aș vrea să vorbesc de GhedeonJud. 6:11., de BaracJud. 4:6., de SamsonJud. 13:24., de IeftaJud. 11:1;12:7., de David1 Sam. 16:1,13;17:45., de Samuel1 Sam. 1:20;12:20. și de proroci! 33 Prin credință au cucerit ei împărății, au făcut dreptate, au2 Sam. 7:11. căpătat făgăduințe, auJud. 14:5,6.1 Sam. 17:34,35.Dan. 6:22. astupat gurile leilor, 34 auDan. 3:25. stins puterea focului, au1 Sam. 20:1.1 Împ. 19:3.2 Împ. 6:16. scăpat de ascuțișul sabiei, s-au vindecat de boli2 Împ. 20:7.Iov 42:10.Ps. 6:8., au fost viteji în războaie, au pusJud. 15:8,15.1 Sam. 14:13;17:51,52.2 Sam. 8:1. pe fugă oștirile vrăjmașe. 35 Femeile1 Împ. 17:22.2 Împ. 4:35. și-au primit înapoi pe morții lor înviați; unii, ca să dobândească o înviere mai bună, n-au vrut să primească izbăvirea care li se dădea și au fost chinuițiFapte 22:25.. 36 Alții au suferit batjocuri, bătăi, lanțuriGen. 39:20.Ier. 20:2;37:15. și închisoare, 37 au1 Împ. 21:13.2 Cron. 24:21.Fapte 7:58;14:19. fost uciși cu pietre, tăiați în două cu fierăstrăul, chinuiți, au murit uciși de sabie, au pribegit2 Împ. 1:8.Mat. 3:4. îmbrăcați cuZah. 13:4. cojoace și în piei de capre, lipsiți de toate, prigoniți, munciți – 38 ei, de care lumea nu era vrednică –, au rătăcit prin pustiuri, prin munți, prin1 Împ. 18:4;19:9. peșteri și prin crăpăturile pământului. 39 Toți aceștia, măcar că au fost lăudațiVers. 2,13. pentru credința lor, totuși n-au primit ce le fusese făgăduit, 40 pentru că Dumnezeu avea în vedere cevaCap. 7:22;8:6. mai bun pentru noi, ca să n-ajungă ei laCap. 5:9;12:23.Apoc. 6:11. desăvârșire fără noi.