1 奉 神旨意作基督耶稣使徒的保罗， 和提摩太弟兄， 写信给在哥林多 神的教会， 和全亚该亚所有的圣徒。
2 愿恩惠平安从我们的父 神和主耶稣基督临到你们。
3 我们主耶稣基督的父 神是应当称颂的。他是满有怜悯的父， 赐各样安慰的 神。
4 我们在一切患难中， 神都安慰我们， 使我们能用他所赐的安慰， 去安慰那些在各样患难中的人。
5 我们既然多受基督所受的痛苦， 就靠着基督多得安慰。
6 如果我们遭遇患难， 那是要使你们得着安慰， 得着拯救； 如果我们得到安慰， 也是要使你们得到安慰。这安慰使你们能够忍受我们所受那样的痛苦。
7 我们对你们的盼望是坚定的， 因为知道你们既然一同受痛苦， 也必照样同得安慰。
8 弟兄们， 我们在亚西亚遭受的患难， 我们很想让你们知道。那时我们受到了过于我们所能忍受的压力， 甚至活下去的希望都没有了，
9 而且断定自己是必死的了； 然而， 这正是要我们不倚靠自己， 只倚靠那叫死人复活的 神。
10 他救我们脱离了那极大的死亡， 而且他还要救我们， 我们希望他将来仍要救我们。
11 请你们一同用祷告支持我们， 好使许多人为着我们所蒙的恩献上感谢。这恩是借着许多人的代求而得到的。
12 我们引以为荣的， 就是我们处世为人， 是本着 神的圣洁和真诚， 不是靠着人的聪明， 而是靠着 神的恩典， 对你们更是这样， 这是我们的良心可以作证的。
13 我们现在写给你们的， 不外是你们可以宣读、可以明白的。
14 正如你们对我们已经有些认识， 我盼望你们可以彻底明白： 在我们的主耶稣的日子， 我们是你们的光荣， 你们也是我们的光荣。
15 我既然有这样的信念， 就打算先到你们那里， 使你们再一次得到恩惠，
16 然后经过你们那里， 往马其顿去， 再从马其顿回到你们中间， 让你们给我送行往犹太去。
17 我这样决定， 难道是反复不定吗？我所决定的， 难道是体贴肉体而定， 使我忽是忽非吗？
18 神是信实的， 我们向你们所传的道并不是"是"而又"非"的，
19 因为我、西拉和提摩太， 在你们中间所宣扬的耶稣基督， 神的儿子， 并不是"是"而又"非"的， 在他总是"是"的。
20 因为 神的一切应许， 在基督里都是"是"的， 为此我们借着他说"阿们"， 使荣耀归于 神。
21 那在基督里坚定我们和你们， 又膏抹我们的， 就是 神。
22 他在我们身上盖了印， 就是赐圣灵在我们心里作凭据。
23 我呼求 神给我作证， 我没有再到哥林多来， 是要宽容你们。
24 我们并不是要辖制你们的信仰， 而是要作你们的同工， 使你们喜乐， 因为你们在信仰上已经站稳了。
1 Pavel, apoštol Ježíše Krista skrze vůli Boží, a Timoteus bratr, církvi Boží, kteráž jest v Korintu, se všemi svatými, kteříž jsou ve vší Achaii:
2 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.
3 Požehnaný Bůh a Otec Pána našeho Jezukrista, Otec milosrdenství, a Bůh všelikého potěšení,
4 Kterýž těší nás ve všelikém ssoužení našem, abychom i my mohli potěšovati těch, kteříž by byli v jakémkoli ssoužení, a to tím potěšením, kterýmž i my potěšeni jsme od Boha.
5 Nebo jakož se rozhojňují utrpení Kristova na nás, tak skrze Krista rozhojňuje se i potěšení naše.
6 Nebo buďto že souženi jsme, pro vaše potěšení a spasení souženi jsme, kteréž se působí v snášení týchž trápení, kteráž i my trpíme; buďto že potěšováni býváme, pro vaše potěšení a spasení potěšováni býváme. A naděje naše pevná jest o vás.
7 Poněvadž víme, že jakož jste účastníci utrpení, také i potěšení.
8 Nechcemeť zajisté, abyste nevěděli, bratří, o soužení našem, kteréž jsme měli v Azii, že jsme nad míru přetíženi byli a nad možnost, tak že jsme již o životu svém byli pochybili.
9 Nýbrž sami v sobě již jsme byli tak usoudili, že nebylo lze než umříti, abychom nedoufali sami v sobě, ale v Bohu, jenž i mrtvé křísí.
10 Kterýž z takového nebezpečenství smrti vytrhl nás, a vytrhuje, v něhož doufáme, že i ještě vytrhne,
11 Když i vy nám pomáhati budete modlitbami za nás, aby z daru toho, příčinou mnohých osob nám daného, od mnohých děkováno bylo Bohu za nás.
12 Nebo chlouba naše tato jest, svědectví svědomí našeho, že v sprostnosti a v upřímosti Boží, ne v moudrosti tělesné, ale v milosti Boží obcovali jsme na tomto světě, zvláště pak u vás.
13 Neboť nepíšeme vám nic jiného, nežli to, což čtete, aneb což prvé znáte. A naději mám, že až do konce tak znáti budete.
14 Jakož jste již i z stránky poznali nás, žeť jsme chlouba vaše, podobně jako i vy naše, v den Pána Ježíše.
15 A v tomť doufání chtěl jsem k vám přijíti nejprve, abyste druhou milost měli,
16 A skrze vás jíti do Macedonie, a zase z Macedonie přijíti k vám, a potom od vás abych byl doprovozen do Judstva.
17 O tom pak když jsem přemyšloval, zdali jsem co lehkomyslně činil? Aneb což přemyšluji, zdali podle těla přemyšluji, tak aby bylo při mně: Jest, jest, není, není?
18 Ale víť to věrný Bůh, že řeč naše, kteráž byla mluvena k vám, nebyla: Jest, a není.
19 Nebo Syn Boží Ježíš Kristus, kterýž mezi vámi kázán jest skrze nás, totiž skrze mne a Silvána a Timotea, nebyl: Jest, a není, ale bylo v kázání o něm: Jest,
20 (Nebo kolikžkoli jest zaslíbení Božích, v němť jsou: Jest, a v němť také jest Amen,) k slávě Bohu skrze nás.
21 Ten pak, kterýž potvrzuje nás s vámi v Kristu, a kterýž pomazal nás, Bůh jest.
22 Kterýž i znamenal nás, a dal závdavek Ducha svatého v srdce naše.
23 Já pak Boha za svědka beru na svou duši, že lituje vás, ještě jsem nepřišel do Korintu.
24 Ne jako bychom panovali nad věrou vaší, ale pomocníci jsme radosti vaší; nebo věrou stojíte.