1 难道我们又在自我推荐吗?难道我们像有些人, 要拿荐信给你们, 或向你们拿荐信吗?

2 你们就是我们的荐信, 写在我们的心里, 是众人所认识所诵读的,

3 显明你们自己是基督的书信, 是借着我们写成的, 不是用墨, 而是用永活 神的灵写的; 不是写在石版上, 而是写在心版上。

4 我们在 神面前, 借着基督才有这样的信心。

5 我们不敢以为自己有资格作什么, 我们所能够作的是出于 神。

6 他使我们有资格作新约的仆役, 这新约不是从仪文来的, 而是从圣灵来的; 因为仪文会使人死, 而圣灵却使人活。

7 如果那以文字刻在石上使人死的律法的工作, 尚且带有荣光, 以致以色列人因着摩西脸上短暂的荣光, 不能注视他的脸,

8 那出于圣灵的工作不是更有荣光吗?

9 如果那定人有罪的工作尚且有荣光, 那使人称义的工作就更有荣光了!

10 那从前有荣光的, 现在因那超越的荣光, 就算不得有荣光;

11 如果那短暂的有荣光, 那长存的就更有荣光了。

12 所以, 我们既然有这样的盼望, 就大大地放胆行事,

13 不像摩西那样, 把帕子蒙在脸上, 使以色列人看不见那短暂的荣光的结局。

14 但是他们的心思迟钝, 因为直到今日, 他们诵读旧约的时候, 这帕子仍然存在, 没有揭开, 唯有在基督里才能把这帕子废掉。

15 可是直到今日, 他们每逢诵读摩西的书的时候, 这帕子还盖在他们的心上。

16 但他们什么时候归向主, 这帕子就什么时候除掉了。

17 主就是那灵; 主的灵在哪里, 哪里就有自由。

18 我们众人脸上的帕子既然已经揭开, 反映主的荣光("反映主的荣光"或译: "对着镜子看见主的荣光"), 就变成主那样的形象, 大有荣光。这是主所作成的, 他就是那灵。

1 Začínáme opět sami sebe chváliti? Zdaliž potřebujeme, jako někteří, schvalujících listů k vám, nebo od vás k jiným?

2 List náš vy jste, napsaný v srdcích našich, kterýž znají a čtou všickni lidé.

3 Nebo to zjevné jest, že jste vy list Kristův, zpravený skrze přisluhování naše, napsaný ne černidlem, ale Duchem Boha živého, ne na dskách kamenných, ale na dskách srdce masitých.

4 Doufání pak takové máme skrze Krista k Bohu,

5 Ne že bychom dostateční byli mysliti něco sami z sebe, jakožto sami z sebe, ale dostatečnost naše z Boha jest.

6 Kterýžto i hodné nás učinil služebníky Nového Zákona, ne litery, ale Ducha. Nebo litera zabíjí, ale duch obživuje.

7 A poněvadž přisluhování smrti, literami vyryté na dskách kamenných, bylo slavné, tak že nemohli patřiti synové Izraelští v tvář Mojžíšovu, pro slávu oblíčeje jeho, kteráž pominouti měla,

8 I kterakž by tedy ovšem přisluhování Ducha nemělo býti slavné?

9 Nebo poněvadž přisluhování pomsty slavné bylo, mnohemť se více rozhojňuje v slávě přisluhování spravedlnosti.

10 Nebo to, což oslaveno bylo, aniž oslaveno bylo v té částce, u přirovnání převýšené slávy nového přisluhování.

11 Nebo poněvadž to pomíjející slavné bylo, mnohemť více to, což zůstává, jestiť slavné.

12 Protož majíce takovou naději, mnohé svobody užíváme,

13 A ne jako Mojžíš, kterýž kladl zástření na tvář svou, aby nepatřili synové Izraelští k cíli té věci pomíjející.

14 Ale ztupeni jsou smyslové jejich. Nebo až do dnešního dne to zastření v čítání Starého Zákona zůstává neodkryté; nebo skrze Krista toliko se odnímá.

15 Protož až do dnešního dne, když se čtou knihy Mojžíšovy, zastření jest položeno na jejich srdci.

16 Než jakž by se obrátilo ku Pánu, odňato bude zástření.

17 Nebo Pán Duch jest, a kdež jest Duch Páně, tuť i svoboda.

18 My pak všickni odkrytou tváří slávu Páně jakožto v zrcadle spatřujíce, v týž obraz proměněni býváme od slávy v slávu, jakožto od Ducha Páně.