1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.

2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.

3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.

4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.

5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.

6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?

7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.

8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.

9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Čist jsem od hříchu svého?

10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.

11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.

12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.

13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.

14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.

15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.

16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.

17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.

18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.

19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.

20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.

21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,

22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.

23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.

24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?

25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.

26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.

27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.

28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.

29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.

30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.

1 O vinho é escarnecedor, e a bebida forte alvoroçadora; e todo aquele que neles errar não e sábio.

2 Como o bramido do leão é o terror do rei; quem o provoca a ira peca contra a sua própria vida.

3 Honroso é para o homem o desviar-se de questões; mas todo insensato se entremete nelas.

4 O preguiçoso não lavra no outono; pelo que mendigará na sega, e nada receberá.

5 Como águas profundas é o propósito no coração do homem; mas o homem inteligente o descobrirá.

6 Muitos há que proclamam a sua própria bondade; mas o homem fiel, quem o achará?

7 O justo anda na sua integridade; bem-aventurados serão os seus filhos depois dele.

8 Assentando-se o rei no trono do juízo, com os seus olhos joeira a todo malfeitor.

9 Quem pode dizer: Purifiquei o meu coração, limpo estou de meu pecado?

10 O peso fraudulento e a medida falsa são abominação ao Senhor, tanto uma como outra coisa.

11 Até a criança se dá a conhecer pelas suas ações, se a sua conduta é pura e reta.

12 O ouvido que ouve, e o olho que vê, o Senhor os fez a ambos.

13 Não ames o sono, para que não empobreças; abre os teus olhos, e te fartarás de pão.

14 Nada vale, nada vale, diz o comprador; mas, depois de retirar-se, então se gaba.

15 Há ouro e abundância de pedras preciosas; mas os lábios do conhecimento são jóia de grande valor.

16 Tira a roupa àquele que fica por fiador do estranho; e toma penhor daquele que se obriga por estrangeiros.

17 Suave é ao homem o pão da mentira; mas depois a sua boca se enche de pedrinhas.

18 Os projetos se confirmam pelos conselhos; assim, pois, com prudência faze a guerra.

19 O que anda mexericando revela segredos; pelo que não te metas com quem muito abre os seus lábios.

20 O que amaldiçoa a seu pai ou a sua mãe, apagar-se-lhe-á a sua lâmpada nas, mais densas trevas.

21 A herança que no princípio é adquirida às pressas, não será abençoada no seu fim.

22 Não digas: vingar-me-ei do mal; espera pelo Senhor e ele te livrará.

23 Pesos fraudulentos são abomináveis ao Senhor; e balanças enganosas não são boas.

24 Os passos do homem são dirigidos pelo Senhor; como, pois, poderá o homem entender o seu caminho?

25 Laço é para o homem dizer precipitadamente: É santo; e, feitos os votos, então refletir.

26 O rei sábio joeira os ímpios e faz girar sobre eles a roda.

27 O espírito do homem é a lâmpada do Senhor, a qual esquadrinha todo o mais íntimo do coração.

28 A benignidade e a verdade guardam o rei; e com a benignidade sustém ele o seu trono.

29 A glória dos jovens é a sua força; e a beleza dos velhos são as cãs.

30 Os açoites que ferem purificam do mal; e as feridas penetram até o mais íntimo do corpo.