1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.

2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.

3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.

4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.

5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.

6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.

7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.

8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.

9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.

10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.

11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.

12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.

13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.

14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.

15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.

16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.

17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.

18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.

19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.

20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.

21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.

22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.

23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.

24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.

25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.

26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.

27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.

28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.

29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.

30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.

31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.

32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.

33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.

1 The plans of the heart belong to man;

But the answer of the tongue is from Jehovah.

2 All the ways of a man are clean in his own eyes;

But Jehovah weigheth the spirits.

3 Commit thy works unto Jehovah,

And thy purposes shall be established.

4 Jehovah hath made everything for its own end;

Yea, even the wicked for the day of evil.

5 Every one that is proud in heart is an abomination to Jehovah:

Though hand join in hand, he shall not be unpunished.

6 By mercy and truth iniquity is atoned for;

And by the fear of Jehovah men depart from evil.

7 When a man’s ways please Jehovah,

He maketh even his enemies to be at peace with him.

8 Better is a little, with righteousness,

Than great revenues with injustice.

9 A man’s heart deviseth his way;

But Jehovah directeth his steps.

10 A divine sentence is in the lips of the king;

His mouth shall not transgress in judgment.

11 A just balance and scales are Jehovah’s;

All the weights of the bag are his work.

12 It is an abomination to kings to commit wickedness;

For the throne is established by righteousness.

13 Righteous lips are the delight of kings;

And they love him that speaketh right.

14 The wrath of a king is as messengers of death;

But a wise man will pacify it.

15 In the light of the king’s countenance is life;

And his favor is as a cloud of the latter rain.

16 How much better is it to get wisdom than gold!

Yea, to get understanding is rather to be chosen than silver.

17 The highway of the upright is to depart from evil:

He that keepeth his way preserveth his soul.

18 Pride goeth before destruction,

And a haughty spirit before a fall.

19 Better it is to be of a lowly spirit with the poor,

Than to divide the spoil with the proud.

20 He that giveth heed unto the word shall find good;

And whoso trusteth in Jehovah, happy is he.

21 The wise in heart shall be called prudent;

And the sweetness of the lips increaseth learning.

22 Understanding is a well-spring of life unto him that hath it;

But the correction of fools is their folly.

23 The heart of the wise instructeth his mouth,

And addeth learning to his lips.

24 Pleasant words are as a honeycomb,

Sweet to the soul, and health to the bones.

25 There is a way which seemeth right unto a man,

But the end thereof are the ways of death.

26 The appetite of the laboring man laboreth for him;

For his mouth urgeth him thereto.

27 A worthless man deviseth mischief;

And in his lips there is as a scorching fire.

28 A perverse man scattereth abroad strife;

And a whisperer separateth chief friends.

29 A man of violence enticeth his neighbor,

And leadeth him in a way that is not good.

30 He that shutteth his eyes, it is to devise perverse things:

He that compresseth his lips bringeth evil to pass.

31 The hoary head is a crown of glory;

It shall be found in the way of righteousness.

32 He that is slow to anger is better than the mighty;

And he that ruleth his spirit, than he that taketh a city.

33 The lot is cast into the lap;

But the whole disposing thereof is of Jehovah.