1 Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
2 Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
3 Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
4 Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
5 Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
6 A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
7 Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
8 Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
9 Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
10 I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
11 Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
12 Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
13 Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
14 Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
15 Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
16 Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
17 Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
18 Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
19 Nevydávejž té zběři duše hrdličky své,na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
20 Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
21 Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
22 Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
23 Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
1 ( 亚 萨 的 训 诲 诗 。 ) 神 啊 , 你 为 何 永 远 丢 弃 我 们 呢 ? 你 为 何 向 你 草 场 的 羊 发 怒 , 如 烟 冒 出 呢 ?
2 求 你 纪 念 你 古 时 所 得 来 的 会 众 , 就 是 你 所 赎 ; 作 你 产 业 支 派 的 , 并 纪 念 你 向 来 所 居 住 的 锡 安 山 。
3 求 你 举 步 去 看 那 日 久 荒 凉 之 地 , 仇 敌 在 圣 所 中 所 行 的 一 切 恶 事 。
4 你 的 敌 人 在 你 会 中 吼 叫 ; 他 们 竖 了 自 己 的 旗 为 记 号 。
5 他 们 好 象 人 扬 起 斧 子 , 砍 伐 林 中 的 树 。
6 圣 所 中 一 切 雕 刻 的 , 他 们 现 在 用 斧 子 锤 子 打 坏 了 。
7 他 们 用 火 焚 烧 你 的 圣 所 , 亵 渎 你 名 的 居 所 , 拆 毁 到 地 。
8 他 们 心 里 说 : 我 们 要 尽 行 毁 灭 ; 他 们 就 在 遍 地 把 神 的 会 所 都 烧 燬 了 。
9 我 们 不 见 我 们 的 标 帜 , 不 再 冇 先 知 ; 我 们 内 中 也 没 冇 人 知 道 这 灾 祸 要 到 几 时 呢 !
10 神 啊 , 敌 人 辱 骂 要 到 几 时 呢 ? 仇 敌 亵 渎 你 的 名 要 到 永 远 么 ?
11 你 为 甚 么 缩 回 你 的 右 手 ? 求 你 从 怀 中 伸 出 来 , 毁 灭 他 们 。
12 神 自 古 以 来 为 我 的 王 , 在 地 上 施 行 拯 救 。
13 你 曾 用 能 力 将 海 分 幵 , 将 水 中 大 鱼 的 头 打 破 。
14 你 曾 砸 碎 鳄 鱼 的 头 , 把 他 给 旷 野 的 禽 兽 ( 禽 兽 : 原 文 是 民 ) 为 食 物 。
15 你 曾 分 裂 磐 石 , 水 便 成 了 溪 河 ; 你 使 长 流 的 江 河 乾 了 。
16 白 昼 属 你 , 黑 夜 也 属 你 ; 亮 光 和 日 头 是 你 所 预 备 的 。
17 地 的 一 切 疆 界 是 你 所 立 的 ; 夏 天 和 冬 天 是 你 所 定 的 。
18 耶 和 华 啊 , 仇 敌 辱 骂 , 愚 顽 民 亵 渎 了 你 的 名 , 求 你 纪 念 这 事 。
19 不 要 将 你 斑 鸠 的 性 命 交 给 野 兽 ; 不 要 永 远 忘 记 你 困 苦 人 的 性 命 。
20 求 你 顾 念 所 立 的 约 , 因 为 地 上 黑 暗 之 处 都 满 了 强 暴 的 居 所 。
21 不 要 叫 受 欺 压 的 人 蒙 羞 回 去 ; 要 叫 困 苦 穷 乏 的 人 赞 美 你 的 名 。
22 神 啊 , 求 你 起 来 为 自 己 伸 诉 ! 要 纪 念 愚 顽 人 怎 样 终 日 辱 骂 你 。
23 不 要 忘 记 你 敌 人 的 声 音 ; 那 起 来 敌 你 之 人 的 喧 哗 时 常 上 升 。