Amor de Casal

9 Lépe dvěma než jednomu, mají dobrou mzdu ze svého pachtění.

10 Upadne-li jeden, druh jej zvedne. Běda samotnému, který upadne; pak nemá nikoho, kdo by ho zvedl.

11 Také leží-li dva pospolu, je jim teplo; jak se má však zahřát jeden?

12 Přepadnou-li jednoho, postaví se proti nim oba. A nit trojitá se teprv nepřetrhne!


18 I řekl Hospodin Bůh: "Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou."


9 Učarovala jsi mi, sestro má, nevěsto, učarovala jsi mi jediným pohledem svých očí, jediným článkem svého náhrdelníku.


33 A tak i každý z vás bez výjimky ať miluje svou ženu jako sebe sama a žena ať má před mužem úctu.


14 Především však mějte lásku, která všechno spojuje k dokonalosti.


28 Proto i muži mají milovat své ženy jako své vlastní tělo. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe.

29 Nikdo přece nemá v nenávisti své tělo, ale živí je a stará se o ně. Tak i Kristus pečuje o církev;


2 Kéž políbí mě polibkem svých úst! Vždyť lepší je tvé laskání než víno.

3 Příjemně voní tvé oleje, nejčistší olej - tvé jméno. Proto tě dívky milují.


6 Polož si mě na srdce jako pečeť, jako pečeť na své rámě. Vždyť silná jako smrt je láska, neúprosná jako hrob žárlivost lásky. Žár její - žár ohně, plamen Hospodinův.

7 Lásku neuhasí ani velké vody a řeky ji nezaplaví. Kdyby za lásku chtěl někdo dávat všechno jmění svého domu, sklidil by jen pohrdání.


6 takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co Bůh spojil, člověk nerozlučuj!"


5 Když se muž právě oženil, nebude vycházet do boje a nebude mu ukládán žádný úkol. Po jeden rok bude uvolněn pro svůj dům, aby se radoval se svou ženou, kterou si vzal.


15 Jak jsi krásná, přítelkyně moje, jak jsi krásná, oči tvé jsou holubice.

16 Jak jsi krásný, milý můj, jsi líbezný! A naše lůžko samá zeleň.


22 Kdo našel ženu, našel dobro a došel u Hospodina zalíbení.


18 Buď požehnán tvůj zdroj, raduj se z ženy svého mládí,

19 z milované laně, z líbezné srny; její prsy ať tě vždycky opojují, kochej se v jejím milování ustavičně.

20 Proč by ses kochal, můj synu, v cizačce, proč bys v náručí cizinku svíral?


4 Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.

5 Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.

6 Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.

7 Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.


22 A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu.

23 Člověk zvolal: "Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest."

24 Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem.


15 Což on neučinil člověka jednoho a nedal mu částku ducha? Oč má ten jeden usilovat? O Boží potomstvo. Střezte svého ducha, nikdo ať se nezachová věrolomně k ženě svého mládí.