Jovens

1 Přísloví Šalomouna, syna Davidova, krále Izraele,

2 jak poznat moudrost a kázeň, jak pochopit výroky rozumnosti,

3 jak si prozíravě osvojit kázeň, spravedlnost, právo a přímost,

4 aby prostoduší byli obdařeni chytrostí, mladík poznáním a důvtipem.


11 Už na chlapci se z jeho způsobů pozná, zda bude v jednání ryzí a přímý.


5 Ty jsi přece má naděje, Panovníku Hospodine, v tebe už od mládí doufám.


30 Mladíci jsou zemdlení a unavení, jinoši se potácejí, klopýtají.

31 Ale ti, kdo skládají naději v Hospodina, nabývají nové síly; vznášejí se jak orlové, běží bez únavy, jdou bez umdlení.


6 Rovněž mladší muže napomínej, ať jsou ve všem rozvážní,


7 Jen buď rozhodný a velmi udatný, bedlivě plň vše, co je v zákoně, který ti přikázal Mojžíš, můj služebník. Neodchyluj se od něho napravo ani nalevo; tak budeš jednat prozíravě všude, kam půjdeš.

8 Kniha tohoto zákona ať se nevzdálí od tvých úst. Rozjímej nad ním ve dne v noci, abys mohl bedlivě plnit vše, co je v něm zapsáno. Potom tě bude na tvé cestě provázet zdar, potom budeš jednat prozíravě.

9 Nepřikázal jsem ti snad: Buď rozhodný a udatný, neměj strach a neděs se, neboť Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou všude, kam půjdeš?"


10 Hoře si ze srdce vykliď a drž si od těla zlo, vždyť mládí a úsvit jsou pomíjivé.


11 Tvou řeč uchovávám v srdci, nechci proti tobě hřešit.


12 jinoši i panny, starci i mladí.

13 Ať chválí Hospodinovo jméno, pouze jeho jméno je vyvýšené, jeho velebnost je nad zemí i nebem.


9 Jak si mladík udrží svou stezku čistou? Musí se vždy držet tvého slova.


13 Žijme řádně jako za denního světla: ne v hýření a opilství, v nemravnosti a bezuzdnostech, ne ve sváru a závisti,


17 A Bůh dal těm čtyřem jinochům vědění a zběhlost ve veškerém písemnictví a moudrosti. Danielovi dal nadto porozumět všem viděním a snům.

18 Po uplynutí doby, kdy podle králova nařízení měli být předvedeni, přivedl je velitel dvořanů před Nebúkadnesara.

19 Král s nimi rozmlouval a žádný mezi nimi nebyl shledán takový jako Daniel, Chananjáš, Míšael a Azarjáš. Proto stávali před králem.


12 Nikdo ať tebou nepohrdá proto, že jsi mladý; ale těm, kdo věří, buď vzorem v řeči, v chování, v lásce, ve víře, v čistotě.


13 Lepší nuzný moudrý chlapec než starý král, ale hloupý, který nedovede přijmout poučení.


1 Pamatuj na svého Stvořitele ve dnech svého jinošství, než nastanou zlé dny a než se dostaví léta, o kterých řekneš: "Nemám v nich zalíbení";


1 Pamatuj na svého Stvořitele ve dnech svého jinošství, než nastanou zlé dny a než se dostaví léta, o kterých řekneš: "Nemám v nich zalíbení";

2 než se zatmí slunce a světlo, měsíc, hvězdy, a vrátí se po dešti mraky.

3 V ten den se začnou třást strážcové domu a mužové zdatní se zkřiví a mlečky nechají práce a bude jich málo, a ty, kdo hledí z oken, obestře temnota,


19 Ty, můj synu, poslouchej a zmoudříš, veď své srdce touto cestou:

20 Nebývej mezi pijany vína, mezi žrouty masa,

21 vždyť pijan a žrout přijdou na mizinu, dřímota je oblékne v cáry.

22 Poslouchej otce, on tě zplodil, a matkou nepohrdej, když zestárla.


1 Děti, poslouchejte své rodiče, protože to je spravedlivé před Bohem.

2 'Cti otce svého i matku svou' je přece jediné přikázání, které má zaslíbení:

3 'aby se ti dobře vedlo a abys byl dlouho živ na zemi.'


5 Stejně se i vy mladší podřizujte starším. Všichni se oblecte v pokoru jeden vůči druhému, neboť 'Bůh se staví proti pyšným, ale pokorným dává milost'.

6 Pokořte se tedy pod mocnou ruku Boží, aby vás povýšil v ustanovený čas.


9 Raduj se, jinochu, ze svého mládí, užívej pohody ve svém jinošství a jdi si cestami svého srdce, za vidinou svých očí. Věz však, že tě za to všechno Bůh postaví před soud.


29 Ozdobou jinochů je jejich síla, důstojností starců jsou šediny.


14 Napsal jsem vám, děti, že jste poznali Otce. Napsal jsem vám, otcové, že jste poznali toho, který jest od počátku. Napsal jsem vám, mládenci, že jste silní a slovo Boží ve vás zůstává, a tak jste zvítězili nad Zlým.


27 Dobré je muži, jestliže nosil jho už ve svém mládí.


6 Nato jsem odpověděl: "Ach, Panovníku Hospodine, nevím, jak bych mluvil. Jsem přece chlapec."

7 Ale Hospodin mi řekl: "Neříkej: Jsem chlapec. Všude, kam tě pošlu, půjdeš, a všechno, co ti přikážu, řekneš.

8 Neboj se jich, já budu s tebou a vysvobodím tě, je výrok Hospodinův."


11 Neboť to, co s vámi zamýšlím, znám jen já sám, je výrok Hospodinův, jsou to myšlenky o pokoji, nikoli o zlu: chci vám dát naději do budoucnosti.

12 Budete mě volat a chodit ke mně, modlit se ke mně a já vás vyslyším.

13 Budete mě hledat a naleznete mě, když se mne budete dotazovat celým svým srdcem.

14 Dám se vám nalézt, je výrok Hospodinův, a změním váš úděl, shromáždím vás ze všech pronárodů a ze všech míst, kam jsem vás vyhnal, je výrok Hospodinův, a přivedu vás zpět na místo, odkud jsem vás přestěhoval."


1 Děti, poslouchejte své rodiče, protože to je spravedlivé před Bohem.

2 'Cti otce svého i matku svou' je přece jediné přikázání, které má zaslíbení: