Língua

Všechny druhy zvířat i ptáků, plazů i mořských živočichů mohou být a jsou kroceny člověkem,

ale jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí. Je to zlo, které si nedá pokoj, plné smrtonosného jedu.

Tiago 3:7,8

Vůdce se dá přemluvit trpělivostí a měkký jazyk láme kosti.

Provérbios 25:15

Jeden druhého svou řečí šálí, mluví úlisnými rty a obojakým srdcem.

Kéž Hospodin zcela vymýtí ty úlisné rty, jazyk, co se velikášsky chvástá,

Salmos 12:3,4

Pro předního zpěváka, pro Jedútúna. Žalm Davidův.

Salmos 39:1

Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno,

aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno - na nebi, na zemi i pod zemí -

a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán.

Filipenses 2:9-11

Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.

1 Coríntios 13:1

Všichni přece mnoho chybujeme. Kdo nechybuje slovem, je dokonalý muž a dovede držet na uzdě celé své tělo.

Tiago 3:2

Pravím vám, že z každého planého slova, jež lidé promluví, budou skládat účty v den soudu.

Neboť podle svých slov budeš ospravedlněn a podle svých slov odsouzen."

Mateus 12:36,37

V moci jazyka je život i smrt, kdo ho rád používá, nají se jeho plodů.

Provérbios 18:21

spěchal do bezpečí před náporem větru, před vichřicí.

Salmos 55:9

O tvé spravedlnosti bude pak hovořit můj jazyk, každý den tě bude chválit.

Salmos 35:28

Pravdivé rty se zajistí navždy, kdežto jazyk zrádný na okamžik.

Provérbios 12:19

Pojďte, synové, poslyšte mě, vyučím vás Hospodinově bázni.

Jak je tomu s mužem, který si oblíbil život, jenž miluje dny, v nichž by užil dobra?

Salmos 34:12,13

Někdo tlachá, jako by probodával mečem, kdežto jazyk moudrých hojí.

Provérbios 12:18

9 Jím chválíme Pána a Otce, jím však také proklínáme lidi, kteří byli stvořeni k Boží podobě.

10 Z týchž úst vychází žehnání i proklínání. Tak tomu být nemá, bratří moji.

11 Což pramen z téhož zřídla vydává vodu sladkou i hořkou?

12 Což může, bratří, fíkovník nést olivy nebo réva fíky? Právě tak nemůže slaný pramen dávat sladkou vodu.

Tiago 3:9-12

Ještě nemám slovo na jazyku, a ty, Hospodine, víš už všechno.

Salmos 139:4

I pošetilec, když mlčí, může být pokládán za moudrého, nechá-li rty zavřené, za rozumného.

Provérbios 17:28

Domnívá-li se kdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě svůj jazyk, klame tím sám sebe a jeho zbožnost je marná.

Tiago 1:26

Hospodine, vysvoboď mě od zrádných rtů, od jazyka záludného.

Salmos 120:2

Ústa spravedlivého pronášejí moudrost, jeho jazyk vyhlašuje právo.

Má v svém srdci Boží zákon, jeho kroky nezakolísají.

Salmos 37:30,31

Mnohomluvnost nezůstává bez přestoupení, kdežto kdo krotí své rty, je prozíravý.

Provérbios 10:19

3 Dáváme-li koňům do huby udidlo, aby nás poslouchali, můžeme tak řídit celé jejich tělo.

4 Nebo si představte lodi: Jsou tak veliké a jsou hnány prudkými větry, ale malé kormidlo je řídí, kamkoli kormidelník chce.

5 Tak i jazyk je malý úd, ale může se chlubit velkými věcmi. Považte, jak malý oheň může zapálit veliký les!

6 I jazyk je oheň. Je to svět zla mezi našimi údy, poskvrňuje celé tělo a ničí celý náš život, sám podpalován pekelným plamenem.

Tiago 3:3-6

5 I sestoupil Hospodin, aby zhlédl město i věž, které synové lidští budovali.

6 Hospodin totiž řekl: "Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč. A toto je teprve začátek jejich díla. Pak nebudou chtít ustoupit od ničeho, co si usmyslí provést.

7 Nuže, sestoupíme a zmateme jim tam řeč, aby si navzájem nerozuměli."

8 I rozehnal je Hospodin po celé zemi, takže upustili od budování města.

9 Proto se jeho jméno nazývá Bábel (to je Zmatek), že tam Hospodin zmátl řeč veškeré země a lid rozehnal po celé zemi.

Gênesis 11:5-9