Salmos 58

1 *Dem Vorsänger. "Verdirb nicht!" Von David, ein Gedicht.Redet ihr wirklich Gerechtigkeit durch Verstummen? *And. l. mit veränderten Vokalen: Redet ihr wirklich Gerechtigkeit, ihr Richter? Der hebr. Text scheint fehlerhaft zu sein Richtet ihr in Geradheit, ihr Menschenkinder? *O. die Menschenkinder2 Ja, im Herzen übet ihr Ungerechtigkeiten; eurer Hände Gewalttat wäget ihr dar im Lande. 3 Abgewichen sind die Gesetzlosen von Mutterschoße an, es irren von Mutterleibe an die Lügenredner. 4 Gift haben sie gleich Schlangengift, wie eine taube Otter, die ihr Ohr verschließt, 5 Die nicht hört auf die *O. daß sie nicht höre die Stimme der Beschwörer, des Zauberers, der der Zaubersprüche kundig ist.

6 Zerschmettere, o Gott, ihre Zähne in ihrem Maule, brich aus das Gebiß der jungen Löwen, Jehova! 7 Laß sie zergehen wie Wasser, die zerfließen! Legt er seine Pfeile an, so seien sie wie abgestumpft! 8 Laß sie sein gleich der Schnecke, die zerschmelzend dahingeht, gleich der Fehlgeburt eines Weibes, welche die Sonne nie erblickt hat! 9 Bevor eure Töpfe den Dorn merken, *d. h. bevor sie erhizt werden möge *O. wird er ihn, frisch oder brennend, hinwegstürmen! 10 Freuen wird sich der Gerechte, wenn er die Rache anschaut; er wird seine Füße *W. Schritte baden im Blute des Gesetzlosen. 11 Und der Mensch wird sagen: Fürwahr, es gibt Lohn *Eig. Frucht für den Gerechten; fürwahr, es gibt einen Gott, der auf Erden richtet.

1 Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazuj, Davidův žalm zlatý. 2 Právě-liž vy, ó shromáždění, spravedlnost vypovídáte? Upřímě-liž soudy činíte, vy synové lidští? 3 Anobrž raději nepravosti v srdci ukládáte, a násilí rukou svých v zemi této odvažujete. 4 Uchýlili se bezbožníci hned od narození, pobloudili hned od života matky, mluvíce lež. 5 Jed v sobě mají jako jedovatý had, jako lítý had hluchý, kterýž zacpává ucho své, 6 Aby neslyšel hlasu zaklinačů, a čarodějníka v čářích vycvičeného. 7 Ó Bože, potři jim zuby v ústech jejich, střenovní zuby lvíčat těch polámej, Hospodine. 8 Nechť se rozplynou jako voda, a zmizejí; ať jsou jako ten, kterýž napíná luk, jehož však střely se lámí, 9 Jako hlemejžď, kterýž tratí se a mizí, jako nedochůdče ženy, ješto nespatřilo slunce. 10 Prvé než lidé pocítí trní jejich a bodláku, hned za živa zapálením jako vichřicí zachváceni budou. 11 I bude se veseliti spravedlivý, když uzří pomstu, nohy své umyje ve krvi bezbožníka. 12 Ano dí každý: V pravdě, žeť má užitek spravedlivý, jistě, žeť jest Bůh soudce na zemi.