1 För sångmästaren; en psalm av David.

2 HERRE, över din makt gläder sig konungen; huru fröjdas han icke högeligen över din seger!

3 Vad hans hjärta önskar har du givit honom, och hans läppars begäran har du icke vägrat honom. Sela.

4 Ty du kommer honom till mötes med välsignelser av vad gott är; du sätter på hans huvud en gyllene krona.

5 Han bad dig om liv, och du gav honom det, ett långt liv alltid och evinnerligen.

6 Stor är hans ära genom din seger; majestät och härlighet beskär du honom.

7 Ja, du låter honom bliva till välsignelse evinnerligen; du fröjdar honom med glädje inför ditt ansikte.

8 Ty konungen förtröstar på HERREN, och genom den Högstes nåd skall han icke vackla.

9 Din hand skall nå alla dina fiender; din högra hand skall träffa dem som hata dig.

10 Du skall låta dem känna det såsom i en glödande ugn, när du låter se ditt ansikte. HERREN skall fördärva dem i sin vrede; eld skall förtära dem.

11 Deras livsfrukt skall du utrota från jorden och deras avkomma från människors barn.

12 Ty de ville draga ont över dig; de tänkte ut ränker, men de förmå intet.

13 Nej, du skall driva dem tillbaka; med din båge skall du sikta mot deras anleten.

14 Upphöjd vare du, HERREN, i din makt; vi vilja besjunga och lovsäga din hjältekraft.

1 Přednímu z kantorů, žalm Davidův.

2 Hospodine, v síle tvé raduje se král, a v spasení tvém veselí se přenáramně.

3 Žádost srdce jeho dal jsi jemu, a prosbě rtů jeho neodepřel jsi. Sélah.

4 Předšel jsi jej zajisté hojným požehnáním, vstavil jsi na hlavu jeho korunu z ryzího zlata.

5 Života požádal od tebe, a dal jsi mu prodlení dnů na věky věků.

6 Veliká jest sláva jeho v spasení tvém, důstojností a krásou přioděl jsi jej.

7 Nebo jsi jej vystavil za příklad hojného požehnání až na věky, rozveselil jsi jej radostí oblíčeje svého.

8 A poněvadž král doufá v Hospodina, a v milosrdenství Nejvyššího, nepohneť se.

9 Najdeť ruka tvá všecky nepřátely své, dosáhne pravice tvá těch, kteříž tě nenávidí.

10 Uvržeš je jako do peci ohnivé v čas rozhněvání svého; Hospodin v prchlivosti své sehltí je, a oheň sžíře je.

11 Plémě jejich z země vyhladíš, a símě jejich z synů lidských,

12 Nebo jsou proti tobě ukládali zlost, myslili na nešlechetnost, ač ji dovesti nemohli.

13 Protož je vystavíš za cíl, na tětiva svá přikládati budeš proti tváři jejich. [ (Psalms 21:14) Zjeviž se, ó Hospodine, v síle své, a budemeť zpívati a oslavovati udatnost tvou. ]