1 En sång, en psalm av Asaf.
2 Gud, var icke så tyst, tig icke och var icke så stilla, o Gud.
3 Ty se, dina fiender larma, och de som hata dig resa upp huvudet.
4 Mot ditt folk förehava de listiga anslag och rådslå mot dem som du beskyddar.
5 De säga: »Kom, låt oss utrota dem, så att de ej mer äro ett folk, och så att ingen mer tänker på Israels namn.»
6 Ty endräktigt rådslå dem med varandra, de sluta mot dig ett förbund:
7 Edoms tält och ismaeliterna, Moab och hagariterna,
8 Gebal och Ammon och Amalek, filistéerna tillika med dem som bo i Tyrus;
9 Assur har ock slutit sig till dem, han har lånat sin arm åt Lots barn. Sela.
10 Gör med dem såsom du gjorde med Midjan, såsom med Sisera och Jabin vid Kisons bäck,
11 dem som förgjordes vid En-Dor och blevo till gödning åt marken.
12 Låt det gå deras ädlingar såsom det gick Oreb och Seeb, och alla deras furstar såsom det gick Seba och Salmunna,
13 eftersom de säga: »Guds ängder vilja vi intaga åt oss.»
14 Min Gud, låt dem bliva såsom virvlande löv, såsom strå för vinden.
15 Lik en eld som förbränner skog och lik en låga som avsvedjar berg
16 förfölje du dem med ditt oväder, och förskräcke du dem med din storm.
17 Gör deras ansikten fulla med skam, så att de söka ditt namn, o HERRE.
18 Ja, må de komma på skam och förskräckas till evig tid, må de få blygas och förgås.
19 Och må de förnimma att du allena bär namnet »HERREN», den Högste över hela jorden.
1 Píseň a žalm Azafův.
2 Bože, neodmlčujž se, nečiň se neslyše, aniž se upokojuj, ó Bože silný.
3 Nebo aj, nepřátelé tvoji se bouří, a ti, kteříž tě v nenávisti mají, pozdvihují hlavy.
4 Chytře tajné rady proti lidu tvému skládají, a radí se proti těm, kteréž ty skrýváš,
5 Říkajíce: Poďte, a vyhlaďme je, ať nejsou národem, tak aby ani zpomínáno nebylo více jména Izraelova.
6 Jednomyslněť se na tom spolu snesli, i smlouvou se proti tobě zavázali,
7 Stánkové Idumejští a Izmaelitští, Moábští a Agarenští,
8 Gebálští a Ammonitští, a Amalechitští, Filistinští s obyvateli Tyrskými.
9 Ano i Assyrští spojili se s nimi, jsouce na ruku synům Lotovým. Sélah.
10 Učiniž jim jako Madianským, jako Zizarovi, a jako Jabínovi při potoku Císon,
11 Kteříž jsou do konce vyhlazeni v Endor, a učiněni hnůj země.
12 Nalož s nimi a s vůdci jejich jako s Gorébem, jako s Zébem, jako s Zebahem, a jako s Salmunou, se všemi knížaty jejich.
13 Neboť jsou řekli: Uvažme se dědičně v příbytky Boží.
14 Můj Bože, učiň to, ať jsou jako chumelice, a jako stéblo před větrem.
15 Jakož oheň spaluje les, a jako plamen zapaluje hory,
16 Tak ty je vichřicí svou stihej, a bouří svou ohrom je.
17 Naplň tváře jejich zahanbením, tak aby hledali jména tvého, Hospodine.
18 Nechať se hanbí a děsí na věčné časy, a ať potupu nesou a zahynou. [ (Psalms 83:19) A tak ať poznají, že ty, kterýž sám jméno máš Hospodin, jsi nejvyšší nade vší zemí. ]