1 En sång av David, som han sjöng till HERREN för benjaminiten Kus' ords skull.

2 HERRE, min Gud, till dig tager jag min tillflykt; fräls mig från alla mina förföljare och rädda mig,

3 så att de icke, såsom lejon, sönderslita min själ och rycka bort henne utan räddning.

4 HERRE, min Gud, har jag gjort sådant, och är orätt i mina händer,

5 har jag med ont vedergällt ned som höll frid med mig eller plundrat den som var min ovän utan sak,

6 så förfölje fienden min själ och tage henne fatt och trampe mitt liv till jorden och lägge min ära i stoftet. Sela.

7 Stå upp, HERRE, i din vrede, res dig mot mina ovänners raseri och vakna upp till min hjälp, du som har påbjudit dom.

8 Må folkens församling omgiva dig, och må du över den vända åter till höjden.

9 HERREN håller dom över folken; skaffa mig rätt, HERRE, efter min rättfärdighet och ostrafflighet.

10 Låt de ogudaktigas ondska få en ände, men håll den rättfärdige vid makt; ty du, som prövar hjärtan och njurar, är en rättfärdig Gud.

11 Min sköld är i Guds hand; han frälsar de rättsinniga.

12 Gud är en rättfärdig domare och en Gud som dagligen vredgas.

13 Om någon icke vill omvända sig, så vässer han sitt svärd, sin båge spänner han och gör den redo;

14 och han riktar mot honom dödande skott, sina pilar gör han brinnande.

15 Se, denne är i födsloarbete med fördärv, han går havande med olycka, men han föder ett intet.

16 Han gräver en grop och gör den djup, men han faller själv i den grav som han gräver.

17 Den olycka han tänkte vålla vänder tillbaka på hans huvud, och över hans hjässa kommer hans ondska.

18 Jag vill tacka HERREN efter hans rättfärdighet och lovsjunga HERRENS, den Högstes, namn.

1 Osvědčení neviny Davidovy, o čemž zpíval Hospodinu z příčiny slov Chusi syna Jeminova.

2 Hospodine Bože můj, v toběť doufám, vysvoboď mne ode všech protivníků mých, a vytrhni mne,

3 Aby neuchvátil jako lev duše mé, a neroztrhal, když by nebyl, kdo by vysvobodil.

4 Hospodine Bože můj, učinil-li jsem to, jest-li nepravost při mně,

5 Činil-li jsem zle tomu, kdož se ke mně pokojně choval, (nýbrž spomáhal jsem protivícímu se mi bez příčiny),

6 Nechať stihá nepřítel duši mou, i popadne, a pošlapá na zemi život můj, a slávu mou v prach uvede. Sélah.

7 Povstaň, Hospodine, v hněvě svém, vyvyš se proti vzteklostem mých nepřátel, a prociť ke mně, nebo jsi soud nařídil.

8 I shrne se k tobě shromáždění lidí; pro ně tedy u výsost navrať se zase.

9 Hospodin souditi bude lidi. Sudiž mne, Hospodine, podlé spravedlnosti mé, a podlé nevinnosti mé, kteráž při mně jest.

10 Ó by již k skončení přišla nešlechetnost bezbožných, spravedlivého pak abys utvrdil ty, kterýž zkušuješ srdce a ledví, Bože spravedlivý.

11 Bůh jest štít můj, kterýž spaseny činí upřímé srdcem.

12 Bůh jest soudce spravedlivý, Bůh silný hněvá se na bezbožného každý den.

13 Neobrátí-li se, naostříť meč svůj; lučiště své natáhl, a naměřil je.

14 Připravil sobě i zbroj smrtelnou, střely své proti škůdcím přistrojil.

15 Aj, rodí nepravost; nebo počav těžkou bolest, urodí lež.

16 Jámu kopal, i vykopal ji, ale padne do dolu, kterýž přistrojil.

17 Obrátíť se usilování jeho na hlavu jeho, a na vrch hlavy jeho nepravost jeho sstoupí. [ (Psalms 7:18) Slaviti budu Hospodina podlé spravedlnosti jeho, a žalmy zpívati jménu Hospodina nejvyššího. ]