1 För sångmästaren, till Gittít; av Koras söner; en psalm.

2 Huru ljuvliga äro icke dina boningar, HERRE Sebaot!

3 Min själ längtar och trängtar efter HERRENS gårdar, min själ och min kropp jubla mot levande Gud.

4 Ty sparven har funnit ett hus och svalan ett bo åt sig, där hon kan lägga sina ungar: dina altaren, HERRE Sebaot, min konung och min Gud.

5 Saliga äro de som bo i ditt hus; de lova dig beständigt. Sela.

6 Saliga äro de människor som i dig hava sin starkhet, de vilkas håg står till dina vägar.

7 När de vandra genom Tåredalen, göra de den rik på källor, och höstregnet höljer den med välsignelser.

8 De gå från kraft till kraft; så träda de fram inför Gud på Sion.

9 HERRE Gud Sebaot, hör min bön, lyssna, du Jakobs Gud. Sela.

10 Gud, vår sköld, ser härtill, och akta på din smordes ansikte.

11 Ty en dag i dina gårdar är bättre än eljest tusen. Jag vill hellre vakta dörren i min Guds hus än dväljas i de ogudaktigas hyddor.

12 Ty HERREN Gud är sol och sköld; HERREN giver nåd och ära; han vägrar icke dem något gott, som vandra i ostrafflighet.

13 HERRE Sebaot, salig är den människa som förtröstar på dig. gårdar; nu jubla min själ och min kropp mot levande Gud. Ja, sparven har funnit ett hus och svalan ett bo åt sig, där hon har lagt sina ungar osv.

1 Přednímu z kantorů na gittit, synů Chóre, žalm.

2 Jak jsou milí příbytkové tvoji, Hospodine zástupů!

3 Žádostiva jest a velice touží duše má po síňcích Hospodinových; srdce mé, i tělo mé pléše k Bohu živému.

4 Ano i ten vrabec nalezl sobě místo a vlaštovice hnízdo, v němž by schránila mladé své, při oltářích tvých, Hospodine zástupů, králi můj a Bože můj.

5 Blahoslavení, kteříž přebývají v domě tvém, tiť tebe na věky chváliti budou. Sélah.

6 Blahoslavený člověk, jehož síla jest Hospodin, a v jejichž srdci jsou stezky kroků jejich,

7 Ti, kteříž jdouce přes údolí moruší, za studnici jej sobě pokládají, na něž i déšť požehnání přichází.

8 Berou se houf za houfem, a ukazují se před Bohem na Sionu.

9 Hospodine Bože zástupů, vyslyš modlitbu mou, pozoruj, ó Bože Jákobův. Sélah.

10 Pavézo naše, popatř, ó Bože, a viz tvář pomazaného svého.

11 Nebo lepší jest den v síňcích tvých, než jinde tisíc; zvolil jsem sobě raději u prahu seděti v domě Boha svého, nežli přebývati v stáncích bezbožníků.

12 Nebo Hospodin Bůh jest slunce a pavéza; tuť milosti i slávy udílí Hospodin, aniž odepře čeho dobrého chodícím v upřímnosti. [ (Psalms 84:13) Hospodine zástupů, blahoslavený člověk, kterýž naději skládá v tobě. ]