Oséias 12

1 Efraim se větrem pase, a vítr východní honí, každého dne lež a zhoubu množí; nebo smlouvu s Assurem činí, a masti do Egypta donášejí se. 2 I s Judou má soud Hospodin; pročež navštívě Jákoba podlé cest jeho, podlé snažností jeho odplatí jemu. 3 V životě za patu držel bratra svého, a silou svou knížetsky se potýkal s Bohem. 4 Knížetsky, pravím, potýkal se s andělem, a přemohl; plakal a pokorně ho prosil; v Bethel jej nalezl, a tam s námi mluvil. 5 Toť jest Hospodin Bůh zástupů, pamětné jeho jest Hospodin. 6 Protož ty k Bohu svému se obrať, milosrdenství a soudu ostříhej, a očekávej na Boha svého ustavičně. 7 Kramářem jest, v jehož ruce jsou vážky falešné, rád utiskuje, 8 A říká Efraim: Však jsem zbohatl, dobyl jsem sobě zboží; ve všech mých pracech nenajdou mi nepravosti, jenž by hříchem byla. 9 Já pak Hospodin jsa Bohem tvým od vyjití z země Egyptské, ještě-liž bych tě seděti nechal v stáncích jako ve dnech svátečních? 10 A mluvě skrze proroky, já abych vidění mnoho ukazoval, a skrze proroky podobenství předkládal? 11 Zdali toliko v Gálád byla nepravost a marnost? I v Galgala voly obětují, přes to i oltářů jejich jest jako kopců na záhonech polí mých. 12 Tamto utekl byl Jákob z krajiny Syrské, kdež sloužil Izrael pro ženu, a pro ženu byl pastýřem; 13 Sem pak skrze proroka přivedl Hospodin Izraele z Egypta, též skrze proroka ostříhán jest. 14 Vzbudilť Efraim hněv přehořký, a protož krev jeho na něj se vztáhne, a potupu svou vrátí jemu Pán jeho.

1 Ko tā Ēparaima kai ko te hau,

e whāia ana ia te hau marangai;

i ngā rā katoa e whakanuia ana e ia te teka me te whakangaro;

e whakarite kawenata ana rātou ki te Ahiriana,

ā, e kawea ana he hinu ki Īhipa.

Ka Whakawātia a Īharaira me Hūrā

2 Nā, he whakawā tā Ihowā ki a Hūrā,

ka utaina anō e ia ki runga ki a Hākopa ngā mea rite ki ōna ara;

ka rite ki āna mahi tāna utu ki a ia.

3 I roto i te kōpū i hopukia e ia tōna tuakana ki te rekereke;

ā, i a ia ka tangata i kaha ia ki te Atua.

4 Āe rā, i kaha ia ki te anahera, ā, taea ana e ia;

i tangi ia, i īnoi ki a ia.

I tūtaki ia ki a ia ki Pētēre;

ā, kōrero ana ia ki a tātou i reira.

5 Arā a Ihowā, te Atua o ngā mano;

ko Ihowā tōna maharatanga.

6 Nā reira tahuri koe ki tōu Atua;

puritia te mahi tohu me te tika,

tatari tonu ki tōu Atua.

7 He kaihokohoko ia, kei tōna ringa ngā pāuna tinihanga;

e aroha ana ia ki te tūkino.

8 I mea anō a Ēparaima, "He pono kua whai taonga ahau,

kua kitea e ahau he rawa mōku.

I āku mahi katoa e kore e kitea e rātou he kino,

arā he hara ki ahau."

9 "Nā, ko Ihowā ahau, ko tōu Atua,

nō te whenua o Īhipa mai rā anō;

tēnei ake ka meinga anō koe e ahau kia noho tēneti;

kia pērā me tō ngā rā o te hākari nui.

10 Kua kōrero anō ahau ki ngā poropiti,

ā, kua whakamahangia e ahau ngā whakakitenga;

nā te mahi minita a ngā poropiti i kōrero ai ahau i ngā kupu whakarite."

11 Ko te hara rānei a Kireara?

Inā, he mea teka kau rātou;

e patu kau ana rātou ki Kirikara hei whakahere.

Āe rā, he rite ā rātou āta ki ngā pūranga

i ngā moa o ngā māra.

12 I rere anō a Hākopa ki te māra a Arame,

ā, mahi ana a Īharaira hei utu wahine;

hei utu wahine i tiaki hipi ai ia.

13 I kawea mai anō e Ihowā, arā e te poropiti, a Īharaira i Īhipa,

nā te poropiti anō ia i ora ai.

14 I whakapātaritari a Ēparaima ki a ia, kawa rawa;

mō reira ka waiho e ia tōna toto i runga i a ia,

ka meinga anō tōna ingoa kino

e tōna Ariki kia hoki atu ki a ia.