1 Uslyšeli pak apoštolé a bratří, kteříž byli v Judstvu, že by i pohané přijali slovo Boží. 2 A když přišel Petr do Jeruzaléma, domlouvali se naň ti, kteříž byli z obřezaných, 3 Řkouce: K mužům neobřezaným všel jsi, a jedl jsi s nimi. 4 Tedy začav Petr, vypravoval jim pořád, řka: 5 Byl jsem v městě Joppen, modle se. I viděl jsem u vytržení mysli jsa vidění, nádobu nějakou sstupující jako prostěradlo veliké, za čtyři rohy přivázané, ano se spouští s nebe, a přišlo až ke mně. 6 V kteréž pohleděv pilně, spatřil jsem hovada zemská čtvernohá, i zvířata, a zeměplazy, i ptactvo nebeské. 7 Slyšel jsem také i hlas ke mně řkoucí: Vstaň, Petře, bij a jez. 8 I řekl jsem: Nikoli, Pane, nebo nic obecného aneb nečistého nikdy nevcházelo v ústa má. 9 I odpověděl mi hlas po druhé s nebe, řka: Co jest Bůh očistil, neměj ty toho za nečisté. 10 A to se stalo po třikrát. I vtrženo jest zase to všecko do nebe. 11 A aj, hned té chvíle tři muži stáli u domu, v kterémž jsem byl, posláni jsouce ke mně z Cesaree. 12 I řekl mi Duch, abych šel s nimi, nic nepochybuje. A šlo se mnou i těchto šest bratří, a vešli jsme do domu muže jednoho. 13 Kterýžto vypravoval nám, kterak viděl anděla v domu svém, an se před ním postavil a řekl jemu: Pošli do Joppen muže některé a povolej Šimona, kterýž slove Petr. 14 Onť tobě bude mluviti slova, skrze něž spasen budeš ty i všecken tvůj dům. 15 Když jsem pak já mluviti začal, sstoupil Duch svatý na ně jako i na nás na počátku. 16 I rozpomenul jsem se na slovo Páně, kteréž byl pověděl: Jan zajisté křtil vodou, ale vy pokřtěni budete Duchem svatým. 17 Poněvadž tedy jednostejný dar dal jim Bůh jako i nám, kteříž uvěřili v Pána Ježíše Krista, i kdož jsem já byl, abych mohl zabrániti Bohu? 18 To uslyšavše, spokojili se a slavili Boha, řkouce: Tedy i pohanům Bůh pokání dal k životu. 19 Ti pak, kteříž se byli rozprchli příčinou soužení, kteréž se bylo stalo pro Štěpána, přišli až do Fenicen a Cypru a do Antiochie, žádnému nemluvíce slova Božího než samým toliko Židům. 20 A byli někteří z nich muži z Cypru a někteří Cyrenenští, kteřížto přišedše do Antiochie, mluvili Řekům, zvěstujíce jim Pána Ježíše. 21 A byla ruka Páně s nimi, a veliký počet věřících obrátil se ku Pánu. 22 I přišla pověst o tom k církvi, kteráž byla v Jeruzalémě. I poslali Barnabáše, aby šel až do Antiochie. 23 Kterýžto přišed tam, a uzřev milost Boží, zradoval se, a napomínal všech, aby v úmyslu srdce svého trvali v Pánu. 24 Nebo byl muž dobrý, a plný Ducha svatého a víry. I přibyl jich tu veliký zástup Pánu. 25 Tedy šel odtud Barnabáš do Tarsu hledati Saule, a nalezna jej, přivedl ho do Antiochie. 26 I byli přes celý rok při tom sboru, a učili zástup veliký, takže nejprv tu v Antiochii učedlníci nazváni jsou křesťané. 27 V těch pak dnech přišli z Jeruzaléma proroci do Antiochie. 28 I povstav jeden z nich, jménem Agabus, oznamoval, ponuknut jsa skrze Ducha, že bude hlad veliký po všem okršlku zemském. Kterýžto i stal se za císaře Klaudia. 29 Tedy učedlníci, jeden každý podle možnosti své, umínili poslati něco ku pomoci bratřím přebývajícím v Judstvu. 30 Což i učinili, poslavše k starším skrze ruce Barnabáše a Saule.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Petru își îndreptățește purtarea
1 Apostolii și frații care erau în Iudeea au auzit că și neamurile au primit Cuvântul lui Dumnezeu. 2 Și când s-a suit Petru la Ierusalim, îlCap. 10:45.Gal. 2:12. mustrau cei tăiați împrejur 3 și ziceau: „AiCap. 10:28. intrat în casă la niște oameni netăiați împrejur șiGal. 2:12. ai mâncat cu ei." 4 Petru a început să le spună peLuca 1:3. rând cele întâmplate. El a zis: 5 „EramCap. 10:9. în cetatea Iope și, pe când mă rugam, am căzut într-o răpire sufletească și am avut o vedenie: un vas, ca o față de masă mare, legată cu cele patru colțuri, se cobora din cer și a venit până la mine. 6 Când m-am uitat în ea, am văzut dobitoacele cu patru picioare de pe pământ, fiarele, târâtoarele și păsările cerului. 7 Și am auzit un glas, care mi-a zis: ‘Petre, scoală-te, taie și mănâncă.’8 Dar eu am răspuns: ‘Nicidecum, Doamne, căci nimic spurcat sau necurat n-a intrat vreodată în gura mea.’ 9 Și glasul mi-a zis a doua oară din cer: ‘Ce a curățit Dumnezeu, să nu numești spurcat.’10 Lucrul acesta s-a făcut de trei ori, apoi toate au fost ridicate iarăși în cer. 11 Și iată că, îndată, trei oameni trimiși din Cezareea la mine au stat la poarta casei în care eram. 12 DuhulIoan 16:13. Cap. 10:19;15:7. mi-a spus să plec cu ei, fără să fac vreo deosebire. AceștiCap. 10:23. șase frați m-au însoțit și ei și am intrat în casa omului. 13 ElCap. 10:30. ne-a istorisit cum a văzut în casa lui pe înger stând înaintea lui și zicându-i: ‘Trimite la Iope și cheamă pe Simon, zis și Petru, 14 care-ți va spune cuvinte prin care vei fi mântuit, tu și toată casa ta.’ 15 Și, cum am început să vorbesc, Duhul Sfânt S-a coborât peste ei caCap. 2:4. și peste noi la început. 16 Și mi-am adus aminte de vorba Domnului, cum a zis: ‘IoanMat. 3:11.Ioan 1:26,33. Cap. 1:5;19:4.a botezat cu apă, dar voiIs. 44:3.Ioel 2:28;3:18.veți fi botezați cu Duhul Sfânt.’17 DeciCap. 15:8,9., dacă Dumnezeu le-a dat același dar ca și nouă, care am crezut în Domnul Isus Hristos, cineCap. 10:47. eram eu să mă împotrivesc lui Dumnezeu?" 18 După ce au auzit aceste lucruri, s-au potolit, au slăvit pe Dumnezeu și au zis: „Dumnezeu a dat deciRom. 10:12,13;15:9,16. și neamurilor pocăință, ca să aibă viața."
Barnaba și Saul la Antiohia
19 Cei ceCap. 8:1. se împrăștiaseră din pricina prigonirii întâmplate cu prilejul lui Ștefan au ajuns până în Fenicia, în Cipru și în Antiohia și propovăduiau Cuvântul numai iudeilor. 20 Totuși printre ei au fost câțiva oameni din Cipru și din Cirene, care au venit în Antiohia, au vorbit și grecilorCap. 6:1;9:29. și le-au propovăduit Evanghelia Domnului Isus. 21 MânaLuca 1:66. Cap. 2:47. Domnului era cu ei și un mare număr de oameni au crezut și s-auCap. 9:35. întors la Domnul. 22 Vestea despre ei a ajuns la urechile Bisericii din Ierusalim, și au trimis pe BarnabaCap. 9:27. până la Antiohia. 23 Când a ajuns el și a văzut harul lui Dumnezeu, s-a bucurat și i-a îndemnatCap. 13:43;14:22. pe toți să rămână cu inimă hotărâtă alipiți de Domnul. 24 Căci Barnaba era un om de bine, plinCap. 6:5. de Duhul Sfânt și de credință. ȘiVers. 21. Cap. 5:14. destul de mult norod s-a adăugat la Domnul. 25 Barnaba s-a dus apoi la TarsCap. 9:30., ca să caute pe Saul 26 și, când l-a găsit, l-a adus la Antiohia. Un an întreg, au luat parte la adunările Bisericii și au învățat pe mulți oameni. Pentru întâiași dată, ucenicilor li s-a dat numele de creștini în Antiohia.
O foamete prorocită de Agab
27 În vremea aceea, s-au coborât niște prorociCap. 2:17;13:1;15:32;21:9.1 Cor. 12:28.Efes. 4:11. din Ierusalim la Antiohia. 28 Unul din ei, numit AgabCap. 21:10., s-a sculat și a vestit, prin Duhul, că va fi o foamete mare în toată lumea. Și a fost, în adevăr, în zilele împăratului Claudiu. 29 Ucenicii au hotărât să trimită, fiecare după puterea lui, un ajutorRom. 15:26.1 Cor. 16:1.2 Cor. 9:1. fraților care locuiau în Iudeea, 30 ceea ceCap. 12:25. au și făcut, și au trimis acest ajutor la prezbiteri11:30 Sau: bătrâni. prin mâna lui Barnaba și a lui Saul.