1 Přišel pak do Derben a do Lystry, aj, učedlník jeden tu byl, jménem Timoteus, syn jedné ženy Židovky věřící, ale otce měl Řeka. 2 Tomu svědectví dobré vydávali ti, jenž byli v Lystře a v Ikonii bratří. 3 Toho sobě oblíbil Pavel, aby s ním šel. I pojav ho, obřezal jej, pro Židy, kteříž byli v těch místech; nebo věděli všickni, že otec jeho byl Řek. 4 A když chodili po městech, vydávali jim k ostříhání ustanovení zřízená od apoštolů a od starších, kteříž byli v Jeruzalémě. 5 A tak církve utvrzovaly se u víře a rozmáhaly se v počtu na každý den. 6 A prošedše Frygii i Galatskou krajinu, když jim zabráněno od Ducha svatého, aby nemluvili slova Božího v Azii, 7 Přišedše do Myzie, pokoušeli se jíti do Bitynie. Ale nedal jim Duch Ježíšův. 8 Tedy pominuvše Myzii, šli do Troady. 9 I ukázalo se Pavlovi v noci vidění, jako by muž nějaký Macedonský stál, a prosil ho, řka: Přijda do Macedonie, pomoz nám. 10 A jakž to vidění viděl, ihned jsme usilovali o to, abychom šli do Macedonie, tím ujištěni jsouce, že jest nás povolal Pán, abychom jim kázali evangelium. 11 Protož pustivše se od Troady, přímým během připlavili jsme se do Samotracie a nazejtří do Neapolis, 12 A odtud do Filippis, kteréžto jest první město krajiny Macedonské, obyvateli cizími osazené. I zůstali jsme v tom městě za několik dní. 13 V den pak sobotní vyšli jsme ven za město k řece, kdež býval obyčej modliti se. A usadivše se, mluvili jsme ženám, kteréž se tu byly sešly. 14 Jedna pak žena, jménem Lydia, kteráž šarlaty prodávala v městě Tyatirských, bohabojící, poslouchala nás. Jejížto srdce otevřel Pán, aby to pilně rozsuzovala, co se od Pavla pravilo. 15 A když pokřtěna byla i dům její, prosila, řkuci: Poněvadž jste mne soudili věrnou Pánu býti, vejdětež do domu mého, a pobuďte u mne. I přinutila nás. 16 I stalo se, když jsme šli k modlitbě, že děvečka nějaká, mající ducha věštího, potkala se s námi, kteráž veliký užitek přinášela pánům svým budoucích věcí předpovídáním. 17 Ta šedši za Pavlem a za námi, volala, řkuci: Tito lidé jsou služebníci Boha nejvyššího, kteřížto zvěstují nám cestu spasení. 18 A to činívala za mnoho dní. Pavel pak těžce to nesa, a obrátiv se, řekl duchu tomu: Přikazuji tobě ve jménu Ježíše Krista, abys vyšel od ní. I vyšel hned té chvíle. 19 A viděvše páni její, že jest odešla naděje zisku jejich, chytivše Pavla a Sílu, vedli je na rynk před úřad. 20 A postavivše je před úředníky, řekli: Tito lidé bouří město naše, jsouce Židé, 21 A zvěstují obyčeje, kterýchž nám nesluší přijíti ani zachovávati, poněvadž jsme my Římané. 22 I povstala obec proti nim. A úředníci, roztrhše sukně jejich, kázali je metlami mrskati. 23 A množství ran jim davše, vsadili je do žaláře, přikázavše strážnému žaláře, aby jich pilně ostříhal. 24 Tedy on takové maje přikázání, vsadil je do nejhlubšího žaláře, a nohy jejich sevřel kladou. 25 O půlnoci pak Pavel a Sílas modléce se, zpívali písničky o Bohu, takže je slyšeli i jiní vězňové. 26 A vtom pojednou země třesení stalo se veliké, až se pohnuli gruntové žaláře, a hned se jim všecky dveře otevřely a všech okovové spadli. 27 I procítiv strážný žaláře a vida dveře žaláře otevřené, vytrhl meč, aby se zabil, domnívaje se, že vězňové utekli. 28 I zkřikl naň Pavel hlasem velikým, řka: Nečiň sobě nic zlého, však jsme teď všickni. 29 A požádav světla, vběhl k nim, a třesa se, padl k nohám Pavlovým a Sílovým. 30 I vyved je ven, řekl: Páni, co já mám činiti, abych spasen byl? 31 A oni řekli: Věř v Pána Ježíše a budeš spasen ty i dům tvůj. 32 I mluvili jemu slovo Páně, i všechněm, kteříž byli v domu jeho. 33 A on pojav je v tu hodinu v noci, umyl rány jejich. I pokřtěn jest hned on i všecka čeled jeho. 34 A když je uvedl do domu svého, připravil jim stůl, a veselil se, že jest se vším domem svým uvěřil Bohu. 35 A když bylo ve dne, poslali úředníci služebníky, řkouce: Vypusť ty lidi. 36 I oznámil strážný žaláře slova ta Pavlovi, pravě: Že poslali úředníci, abyste byli propuštěni. Protož nyní vyjdouce, jdětež v pokoji. 37 Ale Pavel řekl k nim: Zmrskavše nás zjevně a bez vyslyšení, lidi Římany, vsázeli do žaláře, a již nyní nás chtějí tajně vyhnati? Nikoli, ale nechať sami přijdou, a vyvedou nás. 38 Tedy pověděli úředníkům služebníci slova ta. I báli se, uslyšavše, že by Římané byli. 39 A přišedše, prosili jich; a vyvedše je, žádali jich, aby šli z města. 40 I vyšedše z žaláře, vešli k Lydii, a uzřevše bratří, potěšili jich, i šli odtud.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Timotei. Vedenia lui Pavel
1 În urmă, Pavel s-a dus la DerbeCap. 14:6. și la Listra. Și iată că acolo era un ucenic numitCap. 19:22.Rom. 16:21.1 Cor. 4:17.Filip. 2:19.1 Tes. 3:2.1 Tim. 1:2.2 Tim. 1:2. Timotei, fiul2 Tim. 1:5. unei iudeice credincioase și al unui tată grec. 2 FrațiiCap. 6:3. din Listra și Iconia îl vorbeau de bine. 3 Pavel a vrut să-l ia cu el și, după ce l-a luat1 Cor. 9:20.Gal. 2:3;5:2., l-a tăiat împrejur, din pricina iudeilor care erau în acele locuri, căci toți știau că tatăl lui era grec. 4 Pe când trecea prin cetăți, învăța pe frați să păzească hotărârileCap. 15:28,29. apostolilor și prezbiterilor din Ierusalim. 5 BisericileCap. 15:41. se întăreau în credință și sporeau la număr din zi în zi. 6 Fiindcă au fost opriți de Duhul Sfânt să vestească Cuvântul în Asia, au trecut prin ținutul Frigiei și Galatiei. 7 Ajunși lângă Misia, se pregăteau să intre în Bitinia; dar Duhul lui Isus nu le-a dat voie. 8 Au trecut atunci prin Misia și s-au2 Cor. 2:12.2 Tim. 4:13. coborât la Troa. 9 Noaptea, Pavel a avut o vedenie: un omCap. 10:30. din2 Cor. 2:13. Macedonia stătea în picioare și i-a făcut următoarea rugăminte: „Treci în Macedonia și ajută-ne!" 10 După vedenia aceasta a lui Pavel, am căutat îndată să ne ducem în Macedonia, căci înțelegeam că Domnul ne cheamă să le vestim Evanghelia.
Pavel la Filipi. Lidia
11 După ce am pornit din Troa, am mers cu corabia drept la Samotracia și a doua zi ne-am oprit la Neapolis. 12 De acolo ne-am dus la FilipiFilip. 1:1., care este cea dintâi cetate dintr-un ținut al Macedoniei și o colonie romană. În cetatea aceasta am stat câteva zile. 13 În ziua Sabatului, am ieșit pe poarta cetății, lângă un râu, unde credeam că se află un loc de rugăciune. Am șezut jos și am vorbit femeilor, care erau adunate laolaltă. 14 Una din ele, numită Lidia, vânzătoare de purpură, din cetatea Tiatira, era o femeie temătoare de Dumnezeu și asculta. Domnul i-aLuca 24:45. deschis inima, ca să ia aminte la cele ce spunea Pavel. 15 După ce a fost botezată, ea și casa ei, ne-a rugat și ne-a zis: „Dacă mă socotiți credincioasă Domnului, intrați și rămâneți în casa mea." Și ne-aGen. 19:3;33:11.Jud. 19:21.Luca 24:29.Evr. 13:2. silit să intrăm.
O slujnică ghicitoare. Temnicerul din Filipi
16 Pe când ne duceam la locul de rugăciune, ne-a ieșit înainte o roabă, care1 Sam. 28:7. avea un duh de ghicire16:16 Grecește: un duh al lui Piton.. Prin ghicire, ea aducea mult câștigCap. 19:24. stăpânilor ei. 17 Roaba aceasta s-a luat după Pavel și după noi și striga: „Oamenii aceștia sunt robii Dumnezeului celui Preaînalt și ei vă vestesc calea mântuirii." 18 Așa a făcut ea timp de mai multe zile. Pavel, necăjitMarcu 1:25,34., s-a întors și a zis duhului: „În Numele lui Isus Hristos îți poruncesc să ieși din ea." ȘiMarcu 16:17. a ieșit chiar în ceasul acela. 19 Când au văzutCap. 19:25,26. stăpânii roabei că s-a dus nădejdea câștigului lor, au pus mâna2 Cor. 6:5. pe Pavel și pe Sila și i-auMat. 10:18. târât în piață înaintea fruntașilor. 20 I-au dat pe mâna dregătorilor și au zis: „Oamenii aceștia ne tulbură1 Împ. 18:17. Cap. 17:6. cetatea; sunt niște iudei 21 care vestesc niște obiceiuri pe care noi, romanii, nu trebuie nici să le primim, nici să le urmăm." 22 Norodul s-a ridicat și el împotriva lor, și dregătorii au pus să le smulgă hainele de pe ei și au2 Cor. 6:5;11:23,25.1 Tes. 2:2. poruncit să-i bată cu nuiele. 23 După ce le-au dat multe lovituri, i-au aruncat în temniță și au dat în grijă temnicerului să-i păzească bine. 24 Temnicerul, ca unul care primise o astfel de poruncă, i-a aruncat în temnița dinăuntru și le-a băgat picioarele în butuci. 25 Pe la miezul nopții, Pavel și Sila se rugau și cântau cântări de laudă lui Dumnezeu, iar cei închiși îi ascultau. 26 DeodatăCap. 4:31., s-a făcut un mare cutremur de pământ, așa că s-au clătinat temeliile temniței. Îndată, s-au deschis toate ușile și s-auCap. 5:19;12:7,10. dezlegat legăturile fiecăruia. 27 Temnicerul s-a deșteptat și, când a văzut ușile temniței deschise, a scos sabia și era să se omoare, căci credea că cei închiși au fugit. 28 Dar Pavel a strigat cu glas tare: „Să nu-ți faci niciun rău, căci toți suntem aici." 29 Atunci, temnicerul a cerut o lumină, a sărit înăuntru și, tremurând de frică, s-a aruncat la picioarele lui Pavel și ale lui Sila, 30 i-a scos afară și le-a zis: „DomnilorLuca 3:10. Cap. 2:37;9:6., ce trebuie să fac ca să fiu mântuit?" 31 Pavel și Sila i-au răspuns: „CredeIoan 3:16,36;6:47.1 Ioan 5:10. în Domnul Isus și vei fi mântuit, tu și casa ta." 32 Și i-au vestit Cuvântul Domnului, atât lui, cât și tuturor celor din casa lui. 33 Temnicerul i-a luat cu el chiar în ceasul acela din noapte, le-a spălat rănile și a fost botezat îndată, el și toți ai lui. 34 După ce i-a dus în casă, le-aLuca 5:29;19:6. pus masa și s-a bucurat cu toată casa lui că a crezut în Dumnezeu.
Pavel și Sila slobozi
35 Când s-a făcut ziuă, dregătorii au trimis pe cei ce purtau nuielele16:35 Grecește: lictori. să spună temnicerului: „Dă drumul oamenilor acelora." 36 Și temnicerul a spus lui Pavel aceste cuvinte: „Dregătorii au trimis să vi se dea drumul; acum dar, ieșiți afară și duceți-vă în pace." 37 Dar Pavel le-a zis: „După ce ne-au bătut cu nuiele în fața tuturor fără să fim judecați, pe noi, careCap. 22:25. suntem romani, ne-au aruncat în temniță, și acum ne scot afară pe ascuns! Nu merge așa! Să vină ei singuri să ne scoată afară!" 38 Cei ce purtau nuielele au spus aceste cuvinte dregătorilor. Aceștia s-au temut când au auzit că sunt romani. 39 Dregătorii au venit să-i potolească, i-au scos afară din temniță și i-auMat. 8:34. rugat să părăsească cetatea. 40 Ei au ieșit din temniță și auVers. 14. intrat în casa Lidiei; și, după ce au văzut și mângâiat pe frați, au plecat.