1 I přitáhlo všecko množství synů Izraelských na poušť Tsin, měsíce prvního; i pozůstal lid v Kádes, kdež umřela Maria, a tu jest pochována. 2 A když množství to nemělo vody, sešli se proti Mojžíšovi, a proti Aronovi. 3 I domlouval se lid na Mojžíše, a mluvili, řkouce: Ó kdybychom i my byli zemřeli, když zemřeli bratří naši před Hospodinem! 4 Proč jste jen uvedli shromáždění Hospodinovo na poušť tuto, abychom zde pomřeli i my i dobytek náš? 5 A proč jste nás vyvedli z Egypta, abyste uvedli nás na toto zlé místo, na němž se nerodí ani obilí, ani fíků, ani hroznů, ani jablek zrnatých, na kterémž ani vody ku pití není? 6 Tedy odšel Mojžíš s Aronem od tváři shromáždění ke dveřím stánku úmluvy, a padli na tváři své; i ukázala se sláva Hospodinova nad nimi. 7 A mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka: 8 Vezmi hůl, a shromáždíce všecko množství, ty i Aron bratr tvůj, mluvte k skále této před očima jejich, a vydá vodu svou. I vyvedeš jim vodu z skály, a dáš nápoj všemu množství i dobytku jejich. 9 Tedy vzal Mojžíš hůl před tváří Hospodinovou, jakž rozkázal jemu. 10 I svolali Mojžíš s Aronem všecko množství před skálu, a řekl jim: Slyštež nyní, ó reptáci: Zdali z skály této vyvedeme vám vodu? 11 I pozdvihl Mojžíš ruky své, a udeřil v skálu holí svou po dvakrát; i vyšly vody hojné, a pilo všecko množství i dobytek jejich. 12 Potom řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi: Že jste mi nevěřili, abyste posvětili mne před očima synů Izraelských, proto neuvedete shromáždění tohoto do země, kterouž jsem jim dal. 13 Toť jsou ty vody sváru, o kteréž svařili se synové Izraelští s Hospodinem, a posvěcen jest v nich. 14 I poslal Mojžíš posly z Kádes k králi Edom, aby řekli: Totoť vzkazuje bratr tvůj Izrael: Ty víš o všech těžkostech, kteréž přišly na nás, 15 Že sstoupili otcové naši do Egypta, a bydlili jsme tam za mnoho let. Egyptští pak ssužovali nás i otce naše. 16 A volali jsme k Hospodinu, kterýž uslyšel hlas náš, a poslav anděla, vyvedl nás z Egypta, a aj, již jsme v Kádes městě, při pomezí tvém. 17 Nechť, prosím, projdeme skrze zemi tvou. Nepůjdeme přes rolí, ani přes vinice, aniž píti budeme vody z čí studnice; cestou královskou půjdeme a neuchýlíme se na pravo ani na levo, dokavadž nepřejdeme mezí tvých. 18 Jemužto odpověděl Edom: Nechoď skrze mou zemi, abych s mečem nevyšel v cestu tobě. 19 I řekli mu synové Izraelští: Obecnou silnicí půjdeme, a jestliže vody tvé napili bychom se, buď my neb dobytek náš, zaplatíme ji; nic jiného nežádáme, toliko pěší abychom prošli. 20 Odpověděl: Neprojdeš. A vytáhl proti nim Edom s množstvím lidu a s silou velikou. 21 Když tedy nedopustil Edom Izraelovi, aby přešel meze jeho, uchýlil se Izrael od něho. 22 A hnuvše se synové Izraelští i všecko množství jejich z Kádes, přišli na horu řečenou Hor. 23 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi a Aronovi na hoře Hor, při pomezí země Edom, řka: 24 Připojen bude Aron k lidu svému; nebo nevejde do země, kterouž jsem dal synům Izraelským, proto že jste odporni byli řeči mé při vodách sváru. 25 Pojmi Arona a Eleazara syna jeho, a uvedeš je na horu Hor. 26 A svlečeš Arona z roucha jeho, a oblečeš v ně Eleazara syna jeho; nebo Aron připojen bude k lidu svému, a tam umře. 27 I učinil Mojžíš, jakž rozkázal Hospodin, a vstoupili na horu Hor před očima všeho množství. 28 A svlékl Mojžíš Arona z roucha jeho, a oblékl v ně Eleazara syna jeho. I umřel tam Aron na pahrbku hory, Mojžíš pak a Eleazar sstoupili s hory. 29 Vidouce pak všecko množství, že umřel Aron, plakali ho za třidceti dní všecken dům Izraelský.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Moartea Mariei. Apele de la Meriba. Pedepsirea lui Moise
1 Toată adunarea copiilorCap. 33:36. lui Israel a ajuns în pustia Țin în luna întâi. Și poporul s-a oprit la Cades. Acolo a muritExod 15:20. Cap. 26:59. și a fost îngropată Maria. 2 AdunareaExod 11:1. n-avea apă. Și s-auCap. 16:19,42. răsculat împotriva lui Moise și împotriva lui Aaron. 3 Poporul a căutatExod 17:2. Cap. 14:2. ceartă cu Moise. Ei au zis: „Ce bine ar fi fost să fi murit noi cândCap. 11:1,33;14:37;16:32,35,49. au murit frații noștri înaintea Domnului! 4 Pentru ceExod 17:3. ați adus adunarea Domnului în pustia aceasta, ca să murim în ea, noi și vitele noastre? 5 Pentru ce ne-ați scos din Egipt și ne-ați adus în acest loc rău, unde nu este nici loc de semănat, nici smochin, nici viță, nici rodiu, nici apă de băut?" 6 Moise și Aaron au plecat de la adunare și s-au dus la ușa cortului întâlnirii. Au căzutCap. 14:5;16:4,22,45. cu fața la pământ și li s-a arătat slavaCap. 14:10. Domnului. 7 Domnul a vorbit lui Moise și a zis: 8 „IaExod 17:5. toiagul și cheamă adunarea, tu și fratele tău Aaron. Să vorbiți stâncii acesteia în fața lor, și ea va da apă. Să le scoțiNeem. 9:15.Ps. 78:15,16;105:41;114:8.Is. 43:20;48:21. astfel apă din stâncă și să adăpi adunarea și vitele lor." 9 Moise a luat toiagul dinainteaCap. 17:10. Domnului, cum îi poruncise Domnul. 10 Moise și Aaron au chemat adunarea înaintea stâncii. Și Moise le-a zis: „AscultațiPs. 106:33., răzvrătiților! Vom putea noi oare să vă scoatem apă din stânca aceasta?" 11 Apoi Moise a ridicat mâna și a lovit stânca de două ori cu toiagul. Și a ieșit apăExod 17:6.Deut. 8:15.1 Cor. 10:4. din belșug, așa încât a băut și adunarea și au băut și vitele. 12 Atunci, Domnul a zis lui Moise: „Pentru că n-ațiCap. 27:14.Deut. 1:37;3:26;32:51. crezut în Mine ca să Mă sfințițiLev. 10:3.Ezec. 20:41;36:23;38:16.1 Pet. 3:15. înaintea copiilor lui Israel, nu voi veți duce adunarea aceasta în țara pe care i-o dau." 13 Acestea suntDeut. 33:8.Ps. 95:8;106:32. apele Meriba (Ceartă), unde s-au certat copiii lui Israel cu Domnul, care a fost sfințit între ei.
Edomiții și israeliții
14 De la Cades, MoiseJud. 11:16,17. a trimis niște soli la împăratul Edomului ca să-i spună: „AșaDeut. 2:4;23:7.Obad. 10,12. vorbește fratele tău Israel: ‘Tu știi toate suferințele prin care am trecut. 15 PărințiiGen. 46:6.Fapte 7:15. noștri s-au coborât în Egipt și amExod 12:40;1:11.Deut. 26:6.Fapte 7:19. locuit acolo multă vreme. Dar egiptenii ne-au chinuit, pe noi și pe părinții noștri. 16 AmExod 2:23;3:7. strigat către Domnul, și El ne-a auzit glasul. A trimisExod 3:2;14:19;23:20;33:2. un Înger și ne-a scos din Egipt. Și iată că suntem la Cades, cetate care se află la marginea ținutului tău. 17 Lasă-neCap. 21:22.Deut. 2:27. să trecem prin țara ta; nu vom trece nici prin ogoare, nici prin vii și nici nu vom bea apă din fântâni; vom merge pe drumul împărătesc, fără să ne abatem la dreapta sau la stânga, până vom trece de ținutul tău.’" 18 Edom i-a răspuns: „Să nu cumva să treci pe la mine, căci altfel îți voi ieși înainte cu sabia." 19 Copiii lui Israel i-au zis: „Vom merge pe drumul cel mare și, dacă vom bea din apa ta eu și turmele mele, îți voiDeut. 2:6,28. plăti prețul; nu-ți cer altceva decât să trec cu picioarele!" 20 El a răspuns: „Să nu cumvaJud. 11:17. să treci!" Și Edom i-a ieșit înainte cu multă gloată și cu mână tare. 21 AstfelDeut. 2:27,29., Edom n-a vrut să lase pe Israel să treacă prin ținutul lui. Și Israel s-a abătutDeut. 2:4,5,8.Jud. 11:18. de la el.
Moartea lui Aaron. Eleazar
22 Toată adunarea copiilor lui Israel a plecat de la CadesCap. 33:37. și a ajunsCap. 21:4. la muntele Hor. 23 Domnul a zis lui Moise și lui Aaron lângă muntele Hor, la hotarele țării lui Edom: 24 „Aaron are să fie adăugatGen. 25:8. Cap. 27:13;31:2.Deut. 32:50. la poporul lui, căci nu va intra în țara pe care o dau copiilor lui Israel, pentru că v-ațiVers. 12. împotrivit poruncii Mele, la apele Meriba. 25 Ia pe AaronCap. 33:38.Deut. 32:50. și pe fiul său Eleazar și suie-i pe muntele Hor. 26 Dezbracă pe Aaron de veșmintele lui și îmbracă pe fiul său Eleazar cu ele. Acolo va fi adăugat Aaron la poporul lui și va muri." 27 Moise a făcut ce-i poruncise Domnul. S-au suit pe muntele Hor, în fața întregii adunări. 28 MoiseExod 29:29,30. a dezbrăcat pe Aaron de veșmintele lui și a îmbrăcat cu ele pe fiul său Eleazar. AaronCap. 33:38.Deut. 10:6;32:50. a murit acolo, pe vârful muntelui. Moise și Eleazar s-au coborât de pe munte. 29 Toată adunarea a văzut că Aaron murise și toată casa lui Israel a plâns pe Aaron treizeciDeut. 34:8. de zile.