1 Iov a răspuns Domnului, şi a zis:

2 ,,Ştiu că Tu poţi totul, şi că nimic nu poate sta împotriva gîndurilor Tale``. -

3 ,,Cine este acela care are nebunia să-Mi întunece planurile?`` -,,Da, am vorbit, fără să le înţeleg, de minuni, cari sînt mai pe sus de mine şi pe cari nu le pricep.`` -

4 ,,Ascultă-Mă, şi voi vorbi; te voi întreba, şi Mă vei învăţa.`` -

5 ,,Urechea mea auzise vorbindu-se de Tine; dar acum ochiul meu Te -a văzut.

6 De aceea mi -e scîrbă de mine şi mă pocăiesc în ţărînă şi cenuşă.``

7 Dupăce a vorbit Domnul aceste cuvinte lui Iov, a zis lui Elifaz din Teman: ,,Mînia Mea S'a aprins împotriva ta şi împotriva celor doi prieteni ai tăi, pentrucă n'aţi vorbit aşa de drept de Mine, cum a vorbit robul Meu Iov.

8 Luaţi acum şapte viţei şi şapte berbeci, duceţi-vă la robul Meu Iov, şi aduceţi o ardere de tot pentru voi. Robul Meu Iov să se roage pentru voi, şi numai în vederea lui nu vă voi face după nebunia voastră; căci n'aţi vorbit aşa de drept despre Mine, cum a vorbit robul Meu Iov.``

9 Elifaz din Teman, Bildad din Şuah, şi Ţofar din Naama s'au dus şi au făcut cum le spusese Domnul. Şi Domnul a ascultat rugăciunea lui Iov.

10 Domnul a adus pe Iov iarăş în starea lui dela început, dupăce s'a rugat Iov pentru prietenii săi. Şi Domnul i -a dat înapoi îndoit decît tot ce avusese.

11 Fraţii, surorile, şi vechii prieteni ai lui Iov au venit toţi să -l vadă, şi au mîncat cu el în casă. L-au plîns şi l-au mîngîiat pentru toate nenorocirile, pe cari le trimesese Domnul peste el, şi fiecare i -a dat un chesita şi un inel de aur.

12 În cei din urmă ani ai săi, Iov a primit dela Domnul mai multe binecuvîntări decît primise în cei dintîi. A avut patrusprezece mii de oi, şase mii de cămile, o mie de părechi de boi, şi o mie de măgăriţe.

13 A avut şapte fii şi trei fete;

14 celei dintîi i -a pus numele Iemima, celei de a doua Cheţia, şi celei de a treia Cheren-Hapuc.

15 În toată ţara nu erau femei aşa de frumoase ca fetele lui Iov. Tatăl lor le -a dat o parte de moştenire printre fraţii lor.

16 Iov a mai trăit după aceea o sută patruzeci de ani, şi a văzut pe fiii săi şi pe fiii fiilor săi pînă la al patrulea neam.

17 Şi Iov a murit bătrîn şi sătul de zile

1 Tedy odpovídaje Job Hospodinu, řekl:

2 Vím, že všecko můžeš, a že nemůže překaženo býti tvému myšlení.

3 Kdo jest to ten, ptáš se, ješto zatemňuje radu Boží tak hloupě? Protož přiznávám se, že jsem tomu nerozuměl. Divnějšíť jsou ty věci nad mou stižitelnost, anižť jich mohu poznati.

4 Vyslýchejž, prosím, když bych koli mluvil; když bych se tebe tázal, oznamuj mi.

5 Tolikoť jsem slýchal o tobě, nyní pak i oko mé tě vidí.

6 Pročež mrzí mne to, a želím toho v prachu a v popele.

7 Stalo se pak, když odmluvil Hospodin slova ta k Jobovi, že řekl Hospodin Elifazovi Temanskému: Rozpálil se hněv můj proti tobě, a proti dvěma přátelům tvým, proto že jste nemluvili o mně toho, což pravého jest, tak jako služebník můj Job.

8 Protož nyní vezměte sobě sedm volků, a sedm skopců, a jděte k služebníku mému Jobovi, abyste dali obětovati obět za sebe, a služebník můj Job, aby se modlil za vás. Nebo jistě oblíčej jeho přijmu, abych neučinil s vámi podlé bláznovství vašeho; nebo nemluvili jste toho, což pravého jest, o mně, tak jako služebník můj Job.

9 A tak odšedše Elifaz Temanský a Bildad Suchský a Zofar Naamatský, učinili, jakž jim byl přikázal Hospodin, a přijal Hospodin oblíčej Jobův.

10 Navrátil také Hospodin to, což odjato bylo Jobovi, když se modlil za přátely své, tak že což měl Job, rozmnožil to Hospodin dvénásobně.

11 A sšedše se k němu všickni příbuzní, a všecky příbuzné jeho, a všickni známí jeho prvnější, jedli s ním chléb v domě jeho, a lítost majíce nad ním, potěšovali ho nade vším tím zlým, kteréž byl uvedl Hospodin na něj. A dali jemu jeden každý peníz jeden, a jeden každý náušnici zlatou jednu.

12 A tak požehnal Hospodin Jobovi k posledku více nežli v počátku jeho. Nebo měl čtrnácte tisíc ovcí, a šest tisíc velbloudů, a tisíc spřežení volů, a tisíc oslic.

13 Měl také sedm synů a tři dcery,

14 Z nichž první dal jméno Jemima, jméno pak druhé Keciha, a jméno třetí Kerenhappuch.

15 Aniž se nacházely ženy tak krásné, jako dcery Jobovy, ve vší té krajině; kterýmž dal otec jejich dědictví mezi bratřími jejich.

16 Byl pak živ Job potom sto a čtyřidceti let, a viděl syny své, a syny synů svých, až do čtvrtého pokolení.

17 I umřel Job, stár jsa a pln dnů.