1 约沙法的财富很多， 极有尊荣， 他和亚哈也结了亲。

2 过了几年， 他下到撒玛利亚去见亚哈。亚哈为他和跟从他的人宰了很多牛羊， 又怂恿他一同上去攻打基列的拉末。

3 以色列王亚哈问犹大王约沙法： "你愿意和我一同到基列的拉末去吗？"他回答： "你我不分彼此； 我的人民就是你的人民； 我必和你一同作战。"

4 约沙法对以色列王说： "请你先求问耶和华的话。"

5 于是以色列王召集了四百位先知， 问他们： "我们可以到基列的拉末去作战吗？还是不要去呢？"他们回答： "你可以上去， 神必把那城交在王的手里。"

6 约沙法问： "这里不是还有一位耶和华的先知吗？我们也可以向他求问。"

7 以色列王回答约沙法说： "还有一个人， 我们可以向他求问耶和华； 只是我不喜欢他， 因为他对我说的预言， 都是凶话， 不是吉话。这人就是音拉的儿子米该雅。"约沙法说： "王不要这样说。"

8 于是以色列王召了一个太监来， 说： "快去把音拉的儿子米该雅召来。"

9 那时， 以色列王和犹大王约沙法各自坐在王位上， 穿着朝服， 坐在撒玛利亚城门口的广场上； 所有的先知都在他们面前说预言。

10 基拿拿的儿子西底家自己做了些铁角， 说： "耶和华这样说： ‘你要用这些铁角抵触亚兰人， 直到把他们完全消灭。’"

11 所有的先知也都这样预言说： "你可以上基列的拉末去， 必得胜利！ 因为耶和华必把那城交在王的手里。"

12 那去召米该雅的使者对米该雅说： "看哪， 这里的众先知都异口同声地对王说吉话， 请你与他们一样说吉话。"

13 米该雅说： "我指着永活的耶和华起誓， 我的 神说什么， 我就说什么。"

14 米该雅来到王那里， 王问他： "米该雅啊， 我们可以到基列的拉末作战吗？还是不要去呢？"他回答： "可以上去， 一定得胜， 他们必交在你们手里。"

15 王对他说： "我要嘱咐你多少次， 你才会奉耶和华的名对我只说真话呢？"

16 米该雅说： "我看见以色列人四散在山上， 好像没有牧人的羊群一样。耶和华说： ‘这些人既然没有主人， 使他们平平安安各自回家去吧！ ’"

17 以色列王对约沙法说： "我不是早告诉你， 他对我说的预言， 总没有吉话， 只说凶话吗？"

18 米该雅说： "所以你们要听耶和华的话。我看见耶和华坐在宝座上， 天上的万军侍立在他左右。

19 耶和华说： ‘谁去引诱以色列王亚哈上去， 好使他倒毙在基列的拉末呢？’有人这样说， 也有人那样说。

20 后来有一个灵出来， 站在耶和华面前， 说： ‘我去引诱他。’耶和华问他： ‘你怎样引诱他呢？’

21 他回答： ‘我要出去， 在他众先知的口里成为谎言的灵。’耶和华说： ‘你必能引诱他， 并且可以成功； 你去这样行吧。’

22 所以现在耶和华把谎言的灵放在你这些先知的口里， 并且耶和华已宣告灾祸必临到你。"

23 基拿拿的儿子西底家走前来， 打米该雅的脸， 说： "耶和华的灵是怎样离开了我， 去与你说话呢？"

24 米该雅说： "你进密室躲藏的那一天， 就必看见了。"

25 以色列王说： "把米该雅带回去， 交给市长亚们和王的儿子约阿施，

26 说： ‘王这样吩咐： 把这人囚在监里， 少给他食物和水， 直到我平平安安回来。’"

27 米该雅说： "如果你真的可以平平安安回来， 那么耶和华就没有借着我说话了。"他又说： "众民啊， 你们都要听！ "

28 于是， 以色列王和犹大王约沙法上基列的拉末去了。

29 以色列王对约沙法说： "我要改装上阵， 你可以仍穿朝服。"于是以色列王改了装， 他们就上阵去了。

30 原来亚兰王曾经吩咐他的战车队长说： "无论是大小的将兵， 你们都不要和他们交战， 只管攻击以色列王。"

31 众战车队长看见约沙法， 就都心里说： "这必是以色列王。"于是都绕过去攻击他。约沙法呼救， 耶和华就帮助他； 神又使敌人离开他。

32 众战车队长见他不是以色列王， 就转回去， 不再追击他了。

33 有一人随意拉弓， 竟射进了以色列王的铠甲中间的缝隙里。王对驾车的说： "你把车转过来， 载我出阵吧， 因为我受了重伤。"

34 那天战事越来越激烈； 以色列王勉强站在战车上， 对抗亚兰人， 直到黄昏。日落的时候， 王就死了。

1 I měl Jozafat bohatství a slávu velmi velikou, a spříznil se s Achabem.

2 Přijel pak po letech k Achabovi do Samaří, a nabil Achab ovcí a volů hojně pro něj a pro lid, kterýž byl s ním, a namlouval ho, aby táhl do Rámot Galád.

3 Nebo řekl Achab král Izraelský Jozafatovi králi Judskému: Potáhneš-li se mnou do Rámot Galád? Odpověděl jemu: Jakž jsem já, tak jsi ty, jako lid tvůj, tak lid můj, a s tebouť budu v tom boji.

4 Řekl také Jozafat králi Izraelskému: Vzeptej se medle dnes na slovo Hospodinovo.

5 I shromáždil král Izraelský proroků svých čtyři sta mužů, a řekl jim: Máme-li jeti do Rámot Galád na vojnu, čili tak nechati? I řekli: Táhni, nebo dá je Bůh v ruku královu.

6 Tedy řekl Jozafat: Což již není zde proroka Hospodinova žádného, abychom se ho zeptali?

7 Odpověděl král Izraelský Jozafatovi: Ještěť jest muž jeden, skrze něhož bys se mohl poraditi s Hospodinem, ale já ho nenávidím, proto že mi nikdy nic dobrého neprorokuje, ale vždycky zlé. Ten jest Micheáš syn Jemlův. Ale Jozafat řekl: Nechť tak nemluví král.

8 Protož povolav král Izraelský komorníka jednoho, řekl: Přiveď sem rychle Micheáše syna Jemlova.

9 (Mezi tím král Izraelský a Jozafat král Judský seděli jeden každý na stolici své, odíni jsouce rouchem. Seděli pak v placu u vrat brány Samařské, a všickni proroci prorokovali před nimi.

10 Kdežto Sedechiáš syn Kenanův udělal sobě byl i rohy železné, a řekl: Takto praví Hospodin: Těmito trkati budeš Syrské, dokudž jich nepohubíš.

11 Tak podobně všickni proroci prorokovali, řkouce: Jeď do Rámot Galád, a šťastněť se povede; nebo dá je Hospodin v ruku královu.)

12 V tom posel ten, kterýž šel, aby zavolal Micheáše, mluvil jemu, řka: Aj, řeči proroků těch jednostejné jsou a dobré před králem. Medle, buď řeč tvá, jako řeč kterého z nich, a mluv dobré věci.

13 Jemuž řekl Micheáš: Živť jest Hospodin, že cožkoli vyřkne Bůh můj, to mluviti budu.

14 A když přišel k králi, řekl jemu král: Micheáši, máme-li jeti proti Rámot Galád na vojnu, čili tak nechati? Kterýž řekl: Táhněte a šťastněť se vám povede, i budou dáni v ruku vaši.

15 Ještě řekl jemu král: I kolikrátž tě mám přísahou zavazovati, abys mi nemluvil než pravdu ve jménu Hospodinovu?

16 Protož řekl: Viděl jsem všecken lid Izraelský rozptýlený po horách jako ovce, kteréž nemají pastýře; nebo řekl Hospodin: Nemají pána tito, navrať se jeden každý do domu svého v pokoji.

17 I řekl král Izraelský Jozafatovi: Zdaližť jsem neřekl, že mi nebude prorokovati nic dobrého, ale zlé?

18 Řekl dále: Protož slyšte slovo Hospodinovo: Viděl jsem Hospodina sedícího na trůnu svém, a všecko vojsko nebeské stojící po pravici jeho i po levici jeho.

19 I řekl Hospodin: Kdo oklamá Achaba krále Izraelského, aby vytáhl a padl u Rámot Galád? A když pravil ten toto, a jiný pravil jiné,

20 Tožť vyšel duch, a postaviv se před Hospodinem, řekl: Já ho oklamám. Hospodin pak řekl jemu: Jakým způsobem?

21 Odpověděl: Vyjdu a budu duchem lživým v ústech všech proroků jeho. Kterýžto řekl: Oklamáš a dovedeš toho; jdiž a učiň tak.

22 Protož aj, jižtě dal Hospodin ducha lživého v ústa proroků tvých těchto, ješto však Hospodin mluvil zlé proti tobě.

23 Tedy přistoupiv Sedechiáš syn Kenanův, dal políček Micheášovi a řekl: Kterouž jest cestou odšel duch Hospodinův ode mne, aby mluvil tobě?

24 Odpověděl Micheáš: Aj, uzříš v ten den, když vejdeš do nejtajnějšího pokoje, abys se skryl.

25 I řekl král Izraelský: Jměte Micheáše, a doveďte ho k Amonovi hejtmanu města, a k Joasovi synu královu.

26 A díte: Takto praví král: Dejte tohoto do žaláře a dávejte mu jísti maličko chleba a maličko vody, dokudž se nenavrátím v pokoji.

27 Ale Micháš řekl: Jestliže se ty navrátíš v pokoji, tedyť nemluvil Hospodin skrze mne. Přesto řekl: Slyštež to všickni lidé.

28 A tak táhl král Izraelský a Jozafat král Judský proti Rámot Galád.

29 I řekl král Izraelský Jozafatovi: Změním já se, když půjdu k bitvě, ale ty oblec se v roucho své. I změnil se král Izraelský, a jeli k bitvě.

30 Král pak Syrský přikázal byl hejtmanům nad vozy svými, řka: Nebojujte proti malému ani proti velikému, než proti samému králi Izraelskému.

31 I stalo se, když hejtmané nad vozy uzřeli Jozafata, řekli: Král Izraelský jest. Takž se obrátili proti němu, aby bojovali. Tedy zkřikl Jozafat, a Hospodin spomohl jemu, a odvrátil je Bůh od něho.

32 Nebo uzřevše hejtmané nad vozy, že on není král Izraelský, obrátili se od něho.

33 Muž pak střelil z lučiště náhodou, a postřelil krále Izraelského, kdež se pancíř spojuje. Pročež řekl vozkovi: Obrať se, a vyvez mne z vojska; nebo jsem nemocen.

34 I rozmohla se bitva v ten den. Král pak Izraelský stál na voze proti Syrským až do večera, i umřel v západ slunce.