1 扫罗家和大卫家之间的战争相持很久。大卫家逐渐兴盛， 扫罗家却日趋衰微。
2 大卫在希伯仑生了几个儿子： 他的长子暗嫩， 是耶斯列人亚希暖所生的。
3 次子基利押， 是作过迦密人拿八的妻子亚比该所生的。三子押沙龙， 是基述王达买的女儿玛迦所生的。
4 四子亚多尼雅， 是哈及所生的。五子示法提雅， 是亚比他所生的。
5 六子以特念， 是大卫妻子以格拉所生的。这些儿子都是大卫在希伯仑所生的。
6 当扫罗家和大卫家交战的时候， 押尼珥在扫罗家的权势日渐强大。
7 扫罗有一个妃子， 名叫利斯巴， 是爱亚的女儿。伊施波设对押尼珥说： "你为什么亲近我父亲的妃子呢？"
8 押尼珥因伊施波设的话非常忿怒， 说： "我是犹大的狗头吗？今天我厚待你的父亲扫罗家、他的兄弟和他的朋友， 没有把你交在大卫的手中； 可是， 今天你竟为了这女人的事来找我的错！
9 我若不按着耶和华向大卫所起誓应许的去行： 废去扫罗家的王国， 建立大卫的王位， 使他统治以色列和犹大， 从但直到别是巴， 愿 神降罚押尼珥， 重重地降罚他。"
11 伊施波设因为惧怕押尼珥， 就连一句话也不敢回答他。
12 押尼珥差派使者代表他去见大卫， 说： "这地是属谁的呢？"又说： "你与我立约， 我就必帮助你， 使全以色列都归顺你。"
13 大卫说： "好！ 我与你立约。不过， 我要求你一件事： 你来见我面的时候， 首先要把扫罗的女儿米甲带来， 否则你必不得见我的面。"
14 后来， 大卫差派使者去见扫罗的儿子伊施波设， 说： "请你把我的妻子米甲还给我， 她是我从前用一百个非利士人的包皮聘下的。"
15 于是伊施波设派人去， 把米甲从拉亿的儿子她丈夫帕铁那里接回来。
16 米甲的丈夫与她一起去， 跟在她后面， 一边走、一边哭， 一直跟到巴户琳。押尼珥对他说： "你去吧！ 回去吧！ "他只好回去了。
17 押尼珥与以色列的长老商议说： "从前你们希望大卫作你们的王。
18 现在可以实现了！ 因为耶和华曾经论到大卫说： ‘我要借着我的仆人大卫的手， 把我的子民以色列从非利士人和他们所有敌人的手中拯救出来。’"
19 押尼珥也把这话说给便雅悯人听， 然后又去希伯仑， 把以色列人和便雅悯全都同意的一切事说给大卫听。
20 押尼珥带着二十个人， 来到希伯仑见大卫的时候， 大卫就为押尼珥和与他同来的人摆设筵席。
21 后来， 押尼珥对大卫说： "让我去把以色列众人召集到我主我王这里来， 好叫他们与你立约， 这样你就可以照着自己的心愿统治所有的人。"于是大卫打发押尼珥回去， 他就平平安安地走了。
22 那时， 大卫的臣仆和约押攻击敌人回来， 带回许多的战利品。当时， 押尼珥不在希伯仑大卫那里， 因为大卫已经打发他离去， 他也平平安安地走了。
23 约押和跟随他的全军一到达， 就有人告诉约押， 尼珥的儿子押尼珥曾经来见过王。王打发他离去， 他已经平平安安地走了。
24 约押进去见王， 说： "你作了什么事？尼珥的儿子押尼珥来见你， 你为什么把他送走？现在他已经平平安安地走了。
25 你认识尼珥的儿子押尼珥， 他来是要欺骗你， 是要了解你的起居行动和你所作的一切事。"
26 约押从大卫那里出来， 就差派使者去追赶押尼珥， 使者从西拉的水井那里把他带回来。可是， 大卫一点都不知道。
27 押尼珥回到了希伯仑， 约押就拉他到城门旁边与他密谈。约押就在那里刺透他的肚子， 他就死了。这样， 他替自己的兄弟亚撒黑报了血仇。
28 事后大卫听到了， 就说： "关于尼珥的儿子押尼珥的血案， 我和我的国家， 在耶和华面前永远是无辜的。
29 愿这流人血的罪归到约押的头上和他父亲的全家！ 又愿约押家不断有患血漏病的、长痲风的、拿拐杖的、倒毙在剑下的和缺乏粮食的。"
30 因押尼珥在基遍的战场上， 杀死了他们的兄弟亚撒黑， 约押和他的兄弟亚比筛就杀了押尼珥。
31 大卫对约押和与他在一起的众人说： "你们要撕裂衣服， 腰束麻布， 在押尼珥面前哀哭！ "大卫王也走在棺木后面。
32 他们把押尼珥埋葬在希伯仑。王在押尼珥的墓旁放声大哭， 众人也都哭了。
33 王又为押尼珥作了哀歌， 说： "难道押尼珥死去， 要像愚妄的人死去一样吗？
34 你的手没有被绳索绑住， 你的脚也没有被铜链锁住， 你倒毙， 好像人在暴徒面前倒毙一样！ "于是， 众民又为押尼珥哀哭。
35 还在白天的时候， 众人都来劝大卫吃点饭； 大卫起誓说： "我若在日落以前吃饭或吃什么东西， 愿 神降罚我， 重重地降罚我。"
36 众人看见了， 就都喜悦。王所作的一切， 他们都很喜悦。
37 那一天众人和全以色列都知道， 杀死尼珥的儿子押尼珥， 并不是出于王的意思。
38 王对他的臣仆说： "你们不知道今天在以色列中， 有一位将领和伟人倒毙了吗？
39 今天我虽然受膏为王， 但我还是幼弱的。洗鲁雅的两个儿子太强了， 非我所能应付。愿耶和华照着恶人所行的恶， 报应恶人。"
1 I trvala dlouho válka mezi domem Saulovým a domem Davidovým. David pak čím dále tím více se silil, ale dům Saulův čím dále tím se více umenšoval.
2 I zrodili se Davidovi synové v Hebronu, z nichž prvorozený jeho byl Amnon z Achinoam Jezreelské;
3 A druhý po něm Cheleab z Abigail, ženy někdy Nábale Karmelského; třetí pak Absolon, syn z Maachy dcery Tolmai krále Gessur;
4 A čtvrtý Adoniáš syn Haggit, a pátý Sefatiáš syn Abitál;
5 Šestý pak Jetram z Egly manželky Davidovy. Ti se zrodili Davidovi v Hebronu.
6 I stalo se, když byla válka mezi domem Saulovým a mezi domem Davidovým, a Abner statečně zastával domu Saulova,
7 (Měl pak byl Saul ženinu, jejíž jméno bylo Rizpa, dcera Aja), že řekl Izbozet Abnerovi: I proč jsi všel k ženině otce mého?
8 Tedy rozhněvav se Abner velmi pro slova Izbozetova, řekl: I zdali já jsem psí hlava, kterýž jsem proti Judovi dnes učinil milosrdenství s domem Saule otce tvého, s bratřími jeho i příbuznými jeho, a nevydal jsem tě v ruku Davidovu, a však vyhledáváš na mně dnes nepravosti té ženy.
9 Toto učiň Bůh Abnerovi a toto mu přidej, jestliže nedopomohu k tomu Davidovi, jakož jemu přisáhl Hospodin,
10 Aby přeneseno bylo království od domu Saulova, a upevněn byl trůn Davidův nad Izraelem i nad Judou, od Dan až do Bersabé.
11 A nemohl k tomu nic více odpovědíti Abnerovi, proto že se ho bál.
12 A tak poslal Abner posly k Davidovi na místě svém, řka: Čí jest země? A aby řekli: Učiň smlouvu se mnou, a aj, ruka má bude s tebou, abych obrátil k tobě všecken Izrael.
13 Jemuž odpověděl: Dobře. Jáť učiním s tebou smlouvu, a však jedné věci od tebe žádám, totiž, abys neviděl tváři mé, leč prvé dáš přivésti Míkol dceru Saulovu, když bys chtěl přijíti, abys viděl tvář mou.
14 I poslal David posly k Izbozetovi synu Saulovu, aby řekli: Dej mi ženu mou Míkol, kterouž jsem sobě zasnoubil ve stu obřízek Filistinských.
15 Poslav tedy Izbozet, vzal ji od muže Faltiele syna Lais.
16 Šel pak s ní muž její, a jda za ní až do Bahurim, plakal. Tedy řekl jemu Abner: Jdi, navrať se zase. I navrátil se.
17 Potom Abner učinil řeč k starším Izraelským, řka: Předešle stáli jste o to, aby David byl králem nad vámi.
18 Protož nyní vykonejtež to; neboť jest Hospodin mluvil o Davidovi, řka: Skrze ruku Davida služebníka svého vysvobodím lid svůj Izraelský z ruky Filistinských, a z ruky všech nepřátel jeho.
19 To též mluvil Abner i k Beniaminským. Potom odšel Abner, aby mluvil k Davidovi v Hebronu všecko, což se za dobré vidělo Izraelovi a všemu domu Beniamin.
20 Když tedy přišel Abner k Davidovi do Hebronu a s ním dvadceti mužů, učinil David Abnerovi i mužům, kteříž s ním byli, hody.
21 I řekl Abner Davidovi: Vstanu a půjdu, abych shromáždil ku pánu svému králi všecken lid Izraelský, kteříž vejdou s tebou v smlouvu, a budeš kralovati nade všemi, jakož toho žádá duše tvá. I propustil David Abnera, kterýž odšel v pokoji.
22 A aj, služebníci Davidovi a Joáb vraceli se z vojny, kořisti veliké s sebou nesouce. Ale Abnera již nebylo s Davidem v Hebronu, nebo byl ho propustil, a již odšel v pokoji.
23 Joáb tedy i všecko vojsko, kteréž bylo s ním, přišli tam. I oznámili Joábovi, řkouce: Byl zde Abner syn Nerův u krále, ale propustil jej, a odšel v pokoji.
24 Protož všed Joáb k králi, řekl: Co jsi učinil? Aj, přišel byl Abner k tobě; proč jsi ho pustil, aby zase odšel?
25 Znáš Abnera syna Nerova. Proto, aby podvedl tebe, přišel, a aby vyšpehoval vycházení tvé i vcházení tvé, a zvěděl všecko, co ty činíš.
26 Tedy vyšed Joáb od Davida, poslal posly za Abnerem, kteříž ho přivedli zase od čisterny Sírach, o čemž David nic nevěděl.
27 A když se navrátil Abner do Hebronu, uvedl ho Joáb do prostřed brány, aby s ním mluvil tiše. I udeřil ho v páté žebro, a umřel pro krev Azaele bratra jeho.
28 To když potom David uslyšel, řekl: Čist jsem já i království mé před Hospodinem až na věky od krve Abnera syna Nerova.
29 Nechať přijde na hlavu Joábovu i na všecken dům otce jeho, a nechť není prázden dům Joábův toho, jenž by trpěl tok, aneb malomocného a na hůl se podpírajícího, aneb padajícího od meče a nemajícího chleba.
30 A tak Joáb a Abizai bratr jeho zamordovali Abnera, proto že byl zabil Azaele bratra jejich v Gabaon v bitvě.
31 I řekl David Joábovi a ke všemu lidu, kterýž byl s ním: Roztrhněte roucha svá, a přepašte se pytli, a plačte před Abnerem. Král pak David šel za márami.
32 A když pochovávali Abnera v Hebronu, pozdvih král hlasu svého, plakal nad hrobem Abnerovým, plakal také všecken lid.
33 V tom naříkaje král pro Abnera, řekl: Tak-liž jest měl umříti Abner, jako umírá nějaký ničemný člověk?
34 Ruce tvé nebyly svázány a nohy tvé měděnými poutami nebyly sevříny, ale padl jsi jako ten, kdož padá od lidí nešlechetných. Tedy ještě více všecken lid plakal nad ním.
35 Potom přišel všecken lid, a měli k tomu Davida, aby jedl chléb ještě záhy. Ale David přisáhl, řka: Toto ať mi učiní Bůh a toto přidá, jestliže prvé, než slunce zapadne, okusím chleba aneb čehokoli jiného.
36 Což když poznal všecken lid, líbilo se jim to; a všecko, což činil král, líbilo se všemu lidu.
37 I poznal všecken lid a všecken Izrael v ten den, že nepošlo to od krále, aby zabili Abnera syna Nerova.
38 Řekl pak král služebníkům svým: Nevíte-liž, že kníže, a veliké, padlo dnes v Izraeli?
39 A já ještě nyní mdlý jsem, jakožto pomazaný král, muži pak tito, synové Sarvie, jsou mi nepovolní. Odplatiž Hospodin tomu, kdož zle činí, vedlé zlosti jeho.