Pensamentos

Konečně, bratří, přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu.

Filipenses 4:8

Při modlitbě pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov.

Mateus 6:7

Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce, zkoušej mě, ty znáš můj neklid,

hleď, zda jsem nesešel na cestu trápení, a po cestě věčnosti mě veď!

Salmos 139:23,24

Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce.

Hebreus 4:12

Prosím vás, bratří, pro jméno našeho Pána Ježíše Krista, abyste všichni byli svorni a neměli mezi sebou roztržky, nýbrž abyste dosáhli plné jednoty smýšlení i přesvědčení.

1 Coríntios 1:10

Svěř Hospodinu své počínání a tvé plány budou zajištěny.

Provérbios 16:3

Neboť kdo z lidí zná, co je v člověku, než jeho vlastní duch? Právě tak nikdo nepoznal, co je v Bohu, než Duch Boží.

1 Coríntios 2:11

Člověku se všechny jeho cesty zdají přímé, ale srdce zpytuje Hospodin.

Provérbios 21:2

Sleduj stopy svých nohou, všechny tvé cesty ať jsou pevné.

Provérbios 4:26

"Mé úmysly nejsou úmysly vaše a vaše cesty nejsou cesty moje, je výrok Hospodinův.

Isaías 55:8

1 Mezitím se shromáždily nespočetné zástupy, že se lidé div neušlapali. Ježíš začal mluvit nejprve ke svým učedníkům: "Mějte se na pozoru před kvasem farizeů, to jest před pokrytectvím.

2 Nic není zahaleného, co nebude jednou odhaleno, a nic skrytého, co nebude jednou poznáno.

3 Proto vše, co jste řekli ve tmě, bude slyšet na světle, co jste šeptem mluvili v tajných úkrytech, bude se hlásat ze střech.

4 Říkám to vám, svým přátelům: Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale víc už vám udělat nemohou.

5 Ukážu vám, koho se máte bát. Bojte se toho, který má moc vás zabít a ještě uvrhnout do pekla. Ano, pravím vám, toho se bojte!

6 Což neprodávají pět vrabců za dva haléře? A přece ani jeden z nich není zapomenut před Bohem.

7 Ano i vlasy na vaší hlavě jsou spočteny. Nebojte se, máte větší cenu než mnoho vrabců.

8 Pravím vám: Každý, kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i Syn člověka přizná před Božími anděly.

9 Kdo mě však před lidmi zapře, bude zapřen před Božími anděly.

10 Každému, kdo řekne slovo proti Synu člověka, bude odpuštěno. Avšak tomu, kdo se rouhá proti Duchu svatému, odpuštěno nebude.

11 Když vás povedou do synagóg a před úřady a soudy, nedělejte si starosti, jak a čím se budete hájit a co řeknete.

12 Vždyť Duch svatý vás v té hodině naučí, co je třeba říci."

13 Někdo ze zástupu ho požádal: "Mistře, domluv mému bratru, ať se rozdělí se mnou o dědictví."

14 Ježíš mu odpověděl: "Člověče, kdo mne ustanovil nad vámi soudcem nebo rozhodčím?"

15 A řekl jim: "Mějte se na pozoru před každou chamtivostí, neboť i když člověk má nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má."

16 Pak jim pověděl toto podobenství: "Jednomu bohatému člověku se na polích hojně urodilo.

17 Uvažoval o tom, a říkal si: 'Co budu dělat, když nemám kam složit svou úrodu?'

18 Pak si řekl: 'Tohle udělám: Zbořím stodoly, postavím větší a tam shromáždím všechno své obilí i ostatní zásoby

19 a řeknu si: Teď máš velké zásoby na mnoho let; klidně si žij, jez, pij, buď veselé mysli.'

20 Ale Bůh mu řekl: 'Blázne! Ještě této noci si vyžádají tvoji duši, a čí bude to, co jsi nashromáždil?'

21 Tak je to s tím, kdo si hromadí poklady a není bohatý před Bohem."

22 Svým učedníkům řekl: "Proto vám pravím: Nemějte starost o život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe.

23 Život je vždycky víc než pokrm a tělo než oděv.

24 Všimněte si havranů: nesejí, nežnou, nemají komory ani stodoly, a přece je Bůh živí. Oč větší cenu máte vy než ptáci!

25 Kdo z vás může jen o píď prodloužit svůj život, bude-li se znepokojovat?

26 Nedokážete-li tedy ani to nejmenší, proč si děláte starosti o to ostatní?

27 Všimněte si lilií, jak rostou: nepředou, netkají - a pravím vám, že ani Šalomoun v celé své nádheře nebyl tak oděn jako jedna z nich.

28 Jestliže tedy Bůh tak obléká trávu, která dnes je na poli a zítra bude hozena do pece, čím spíše obleče vás, malověrní!

29 A neshánějte se, co budete jíst a co pít, a netrapte se tím.

30 Potom všem se shánějí lidé tohoto světa. Váš Otec přece ví, že to potřebujete.

31 Vy však hledejte jeho království a to ostatní vám bude přidáno.

32 Nebijte se, malé stádce, neboť vašemu Otci se zalíbilo dát vám království.

33 Prodejte, co máte, a rozdejte to. Opatřte si měšce, které se nerozpadnou, nevyčerpatelný poklad v nebi, kam se zloděj nedostane a mol neničí.

34 Neboť kde je váš poklad, tam bude i vaše srdce.

35 Buďte připraveni a vaše lampy ať hoří.

36 Buďte jako lidé, kteří čekají na svého pána, až se vrátí ze svatby, aby mu hned otevřeli, až přijde a zatluče na dveře.

37 Blaze těm služebníkům, které pán, až přijde, zastihne bdící. Amen, pravím vám, že se opáše, posadí je ke stolu a sám je bude obsluhovat.

38 Přijde-li po půlnoci, či dokonce při rozednění a zastihne je vzhůru, blaze jim.

39 Uvažte přece: kdyby hospodář věděl, v kterou hodinu přijde zloděj, nedovolil by mu vloupat se do domu.

40 I vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se toho nenadějete."

41 Petr mu řekl: "Pane, říkáš toto podobenství jenom nám, nebo všem?"

42 On odpověděl: "Když Pán ustanovuje nad svým služebnictvem správce, aby jim včas rozdílel pokrm, který správce je věrný a rozumný?

43 Blaze tomu služebníku, kterého pán při svém příchodu nalezne, že tak činí.

44 Vpravdě pravím vám, že ho ustanoví nade vším, co mu patří.

45 Když si pak onen služebník řekne: 'Můj pán dlouho nejde' a začne bít sluhy i služky, jíst a pít i opíjet se,

46 tu pán toho služebníka přijde v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou netuší, vyžene ho a vykáže mu úděl mezi nevěrnými.

47 Ten služebník, který zná vůli svého pána, a přece není hotov podle vůle jednat, bude velmi bit.

48 Ten, kdo ji nezná a udělá něco, zač si zaslouží bití, bude bit méně. Komu bylo mnoho dáno, od toho se mnoho očekává, a komu mnoho svěřili, od toho budou žádat tím více.

49 Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi, a jak si přeji, aby se už vzňal!

50 Křtem mám být pokřtěn, a jak je mi úzko, dokud se nedokoná!

51 Myslíte, že jsem přišel dát zemi pokoj? Ne, pravím vám, ale rozdělení!

52 Neboť od této chvíle bude rozděleno v jednom domě pět lidí: tři proti dvěma a dva proti třem,

53 budou rozděleni otec proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni."

54 Také zástupům řekl: "Když pozorujete, že na západě vystupuje mrak, hned říkáte: 'Přijde déšť' - bývá tak;

55 a vane-li jižní vítr, říkáte: 'Bude vedro' - a bývá.

56 Pokrytci, umíte posoudit to, co vidíte na zemi i na obloze; jak to, že nedovedete rozpoznat tento čas?

57 Proč nejste s to sami od sebe posoudit, co je správné?

58 Když jdeš se svým protivníkem k soudu, učiň vše, aby ses s ním ještě cestou vyrovnal; jinak tě povleče k soudci, soudce tě odevzdá dozorci a dozorce tě uvrhne do vězení.

59 Pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního haléře."

Lucas 12

Pro předního zpěváka. Davidův, žalm. Hospodine, zkoumáš mě a znáš mě.

Víš o mně, ať sedím nebo vstanu, zdálky je ti jasné, co chci dělat.

Salmos 139:1,2

"Uzavřel jsem smlouvu se svýma očima, jak bych se tedy směl ohlížet za pannou?

Jó 31:1

20 A řekl: "Co vychází z člověka, to ho znesvěcuje.

21 Z nitra totiž, z lidského srdce, vycházejí zlé myšlenky, smilství, loupeže, vraždy,

22 cizoložství, chamtivost, zlovolnost, lest, bezuzdnost, závistivý pohled, urážky, nadutost, opovážlivost.

23 Všecko toto zlé vychází z nitra a znesvěcuje člověka."

Marcos 7:20-23

Svévolník ať opustí svou cestu, muž propadlý ničemnostem svoje úmysly; nechť se vrátí k Hospodinu, slituje se nad ním, k Bohu našemu, vždyť odpouštím mnoho.

Isaías 55:7

Proto vám pravím: Nemějte starost o svůj život, co budete jíst, ani o tělo, co budete mít na sebe. Což není život víc než pokrm a tělo víc než oděv?

Mateus 6:25

Každému z vás říkám na základě milosti, která mi byla dána: Nesmýšlejte výš, než je komu určeno, ale smýšlejte o sobě střízlivě, podle toho, jakou míru víry udělil každému Bůh.

Romanos 12:3

Ať nikdo sám sebe neklame. Domnívá-li se někdo z vás, že je v tomto světě moudrý, ať se stane bláznem, aby se stal opravdu moudrým.

1 Coríntios 3:18

Někdy se člověku zdá cesta přímá, ale nakonec přivede k smrti.

Provérbios 14:12

A nepřizpůsobujte se tomuto věku, nýbrž proměňujte se obnovou své mysli, abyste mohli rozpoznat, co je vůle Boží, co je dobré, Bohu milé a dokonalé.

Romanos 12:2

Především střez a chraň své srdce, vždyť z něho vychází život.

Provérbios 4:23

Odhodlaně se tedy připravte ve své mysli, buďte střízliví a celou svou naději upněte k milosti, která k vám přichází ve zjevení Ježíše Krista.

1 Pedro 1:13

Tomu pak, který působením své moci mezi námi může učinit neskonale víc, než zač prosíme a co si dovedeme představit,

jemu samému buď sláva v církvi a v Kristu Ježíši po všecka pokolení na věky věků! Amen.

Efésios 3:20,21