Josué 10

1 Uslyšev pak Adonisedech, král Jeruzalémský, že Jozue vzal město Hai, a jako proklaté zkazil je, (nebo jakž učinil Jerichu a králi jeho, tak učinil Hai a králi jeho,) a že pokoj učinili obyvatelé Gabaon s Izraelem, a bydlí u prostřed něho, 2 I bál se velmi, proto že město veliké bylo Gabaon, jako jedno z měst královských, a že bylo větší než Hai, a všickni muži jeho udatní. 3 Protož poslal Adonisedech, král Jeruzalémský, k Ohamovi, králi Hebron, a k Faramovi, králi Jarmut, a k Jafiovi, králi Lachis, a k Dabirovi, králi Eglon, řka: 4 Sjeďte se ke mně, a pomozte mi, abychom dobyli Gabaon, proto že pokoj učinili s Jozue a s syny Izraelskými. 5 I shromáždilo se a vytáhlo pět králů Amorejských, král Jeruzalémský, král Hebron, král Jarmut, král Lachis, král Eglon, oni i všecka vojska jejich, a položivše se u Gabaon, dobývali ho. 6 Tedy poslali muži Gabaon k Jozue do ležení v Galgala, řkouce: Neodjímejž ruky své od služebníků svých; přitáhni rychle k nám, zachovej nás a spomoz nám; nebo sebrali se proti nám všickni králové Amorejští bydlící na horách. 7 I táhl Jozue z Galgala, on i všecken lid bojovný s ním, všickni muži udatní. 8 (Nebo byl řekl Hospodin k Jozue: Neboj se jich, v ruce tvé zajisté dal jsem je, neostojíť žádný z nich před oblíčejem tvým.) 9 I připadl na ně Jozue v náhle, nebo celou noc táhl z Galgala. 10 A potřel je Hospodin před Izraelem, kterýžto pobil je ranou velikou u Gabaon, a honil je cestou, kudy se jde k Betoron, a bil je až do Azeka a až do Maceda. 11 I stalo se, když utíkali před tváří Izraele, sstupujíce do Betoron, že Hospodin metal na ně kamení veliké s nebe, až k Azeku, a mřeli. Více jich zemřelo od krupobití kamenného, než jich pobili synové Izraelští mečem. 12 Tedy mluvil Jozue k Hospodinu v den, v kterýž dal Hospodin Amorejského v moc synům Izraelským, a řekl před syny Izraelskými: Slunce v Gabaon zastav se, a měsíc v údolí Aialon. 13 I zastavilo se slunce, a stál měsíc, dokudž nepomstil se lid nad nepřátely svými. Zdali není toho napsáno v knize Upřímého? Tedy stálo slunce u prostřed nebe, a nepospíchalo k západu, jako za jeden celý den. 14 Nebylo dne takového prvé ani potom, jako když vyslyšel Hospodin hlas člověka; nebo Hospodin bojoval za Izraele. 15 I navracel se Jozue i všecken Izrael s ním do táboru v Galgala. 16 Uteklo pak bylo těch králů pět, a skryli se v jeskyni při Maceda. 17 I oznámeno bylo Jozue těmi slovy: Nalezeno jest pět králů, kteříž se skryli v jeskyni při Maceda. 18 I řekl Jozue: Přivalte kamení veliké k díře té jeskyně, a osaďte ji muži, aby ostříhali jich. 19 Vy pak nezastavujte se, hoňte nepřátely své, a bíte je po zadu, a nedejte jim vjíti do měst jejich, nebo dal je Hospodin Bůh váš v ruku vaši. 20 Když pak přestali Jozue a synové Izraelští bíti jich porážkou velikou velmi, až i zahlazeni byli; a kteříž živi pozůstali z nich, utekli do měst hrazených: 21 Navrátil se všecken lid do ležení k Jozue do Maceda ve zdraví; nepohnul proti synům Izraelským žádný jazykem svým. 22 Potom řekl Jozue: Odhraďte díru u jeskyně, a vyveďte ke mně pět králů těch z jeskyně. 23 I učinili tak, a vyvedli k němu pět králů těch z jeskyně, krále Jeruzalémského, krále Hebron, krále Jarmut, krále Lachis, krále Eglon. 24 A když vyvedli ty krále k Jozue, svolav všecky muže Izraelské, řekl vývodám mužů bojovných, kteříž s ním v tažení tom byli: Přistupte sem, a šlapejte nohama svýma na hrdla těch králů. Kteřížto přistoupivše, šlapali nohama svýma na hrdla jejich. 25 I řekl jim Jozue: Nebojte se ani strachujte, posilňte se a buďte zmužilí, nebo tak učiní Hospodin všechněm nepřátelům vašim, proti nimž bojujete. 26 Potom bil je Jozue a zmordoval, a pověsil je na pěti dřevích; a viseli na dřevích až do večera. 27 Když pak zapadlo slunce, k rozkazu Jozue složili je s dřev, a uvrhli je do jeskyně, v kteréž se byli skryli, a přivalili kamení veliké k díře jeskyně, kteréž jest tu až do tohoto dne. 28 Téhož dne také dobyl Jozue Maceda, a pohubil je mečem, i krále jejich pobil spolu s nimi, a všecky lidi, kteříž byli v něm. Neživil žádného, ale učinil králi Maceda, jako učinil králi Jericha. 29 Táhl potom Jozue a všecken Izrael s ním z Maceda k Lebnu, a dobýval Lebna. 30 I vydal je také Hospodin v ruku Izraelovi i krále jeho, a pobil je mečem, a všecky duše, kteréž byly v něm; nenechal tam žádného živého, a učinil králi jeho, jako učinil králi Jericha. 31 Táhl také Jozue a všecken Izrael s ním z Lebna do Lachis, a položivše se u něho, dobývali ho. 32 I dal Hospodin Lachis v ruku Izraele, a dobyl ho druhého dne, a pohubil je mečem i všecky lidi, kteříž byli v něm, rovně tak, jakž učinil Lebnu. 33 Tehdy přitáhl Horam, král Gázer, aby pomoc dal Lachis. I porazil jej Jozue i lid jeho, tak že nepozůstavil žádného živého. 34 Táhl potom Jozue a všecken Izrael s ním z Lachis do Eglon, a položivše se naproti, bojovali proti němu. 35 A vzali je toho dne, a pobili je mečem, a všecky duše, kteréž byly v něm, dne toho pomordovali, rovně tak, jakž učinili Lachis. 36 Vstoupil pak Jozue a všecken Izrael s ním z Eglon do Hebron, a dobývali ho. 37 I vzali je a zhubili mečem i krále jeho, i všecka města jeho, i každého člověka, kterýž byl v něm; nepozůstavil žádného živého, podobně tak, jakož učinil Eglon. I zahladil je i všelikou duši, kteráž byla v něm. 38 Potom navracuje se Jozue a všecken Izrael s ním, přišli do Dabir, a dobýval ho. 39 I vzal je a krále jeho i všecka města jeho, a pohubili je mečem, a všelikou duši, kteráž byla v něm, jako proklaté vyhladili. Nepozůstavili žádného živého; jakož učinil Hebron, tak učinil Dabir i králi jeho, a jakož učinil Lebnu a králi jeho. 40 A tak pohubil Jozue všecku zemi po horách, i polední stranu, i roviny a údolí, i všecky krále jejich. Nepozůstavil žádného živého, ale všelikou duši vyhladil, jakož přikázal Hospodin Bůh Izraelský. 41 Pohubil tedy Jozue všecko od Kádesbarne až do Gázy, a všecku zemi Gosen až do Gabaon. 42 A všecky krále ty a zemi jejich vzal Jozue pojednou, nebo Hospodin Bůh Izraelský bojoval za Izraele. 43 Potom navrátil se Jozue a všecken Izrael s ním do ležení, kteréž bylo v Galgala.

Ka Tū tonu te Rā

1 Ā, ka rongo a Aronitereke, te kīngi o Hiruhārama, kua horo a Hai i a Hohua, ā, kua whakangaromia hoki e ia; ā, ko tāna i mea ai ki Heriko, ki tōna kīngi, ko tāna hoki tērā i mea ai ki Hai, ki tōna kīngi; ā, kua houhia e ngā tāngata o Kipeono te rongo ki a Īharaira, kua noho hoki ki waenganui i a rātou. 2 Nā, tino wehi ana rātou; nō te mea he pā nui a Kipeono, pērā me tētahi o ngā pā rangatira he nui atu hoki i Hai, ā, ko ōna tāngata katoa he toa. 3 Nā, ka tono tāngata a Aronitereke kīngi o Hiruhārama ki a Hōhama kīngi o Heperona, ki a Pirama kīngi o Iaramuta, ki a Tapia kīngi o Rakihi, rātou ko Repiri kīngi o Ekerona, ka mea, 4 "Haere mai ki ahau, hei āwhina mōku, kia patua ai e tātou a Kipeono, mō rātou i hohou i te rongo ki a Hohua rātou ko ngā tama a Īharaira."

5 Nā, huihui ana, haere mai ana ngā kīngi tokorima o ngā Amori, te kīngi o Hiruhārama, te kīngi o Heperona, te kīngi o Iaramuta, te kīngi o Rakihi, te kīngi o Ekerona, rātou ko ā rātou taua katoa, ā, whakapae ana i Kipeono, tatau ana i reira.

6 Nā, ka tono tāngata ngā tāngata o Kipeono ki a Hohua ki te puni, ki Kirikara, ka mea: "Kei pūhoi mai tōu ringa ki āu pononga; hohoro te haere mai ki a mātou, ki te whakaora i a mātou āwhinatia mai hoki mātou; nō te mea kua rūpeke mai ngā kīngi katoa o ngā Amori e noho ana i ngā maunga ki a mātou."

7 Nā, haere atu ana a Hohua i Kirikara, rātou tahi ko te hunga hāpai patu katoa, me ngā tāngata māia katoa. 8 Nā, ka mea a Ihowā ki a Hohua, "Kaua e wehi i a rātou; kua hoatu hoki rātou e ahau ki tōu ringa, ā, e kore tētahi tangata o rātou e tū ki tōu aroaro."

9 Nā, huakina tatatia ana rātou e Hohua; i haere ake hoki ia i Kirikara i te pō. 10 Nā, meinga ana rātou e Ihowā kia pororaru i mua i a Īharaira, ā, patua ana rātou e ia ki Kipeono, he nui te parekura, ā, whāia ana rātou e ia i te huarahi e haere ana ki runga ki Petehorono, nā, tukitukia ana rātou ā tae noa ki Ateka, a Makera atu ana. 11 Ā, i a rātou e rere ana i te aroaro o Īharaira, i te hekenga iho ki Petehorono, nā, ka makā iho e Ihowā he kōhatu nunui i te rangi ki runga ki a rātou ā tae noa ki Ateka, nā, mate ana rātou; hira ake ngā tāngata i mate i ngā nganga kōhatu i ngā mea i patua e ngā tama a Īharaira ki te hoari.

12 Kātahi ka kōrero a Hohua ki a Ihowā i te rā i hōmai ai e Ihowā ngā Amori ki te aroaro o ngā tama a Īharaira, ka mea hoki i te tirohanga mai o Īharaira,

"Kāti mai koe, e te rā, i runga i Kipeono;

me koe hoki, e te marama, ki te Raorao o Atarono."

13 Nā, mau tonu mai te rā,

tū tonu mai hoki te marama,

ā whiwhi noa te iwi ki te utu i ō rātou hoariri.

Kāhore ianei tēnei mea i tuhituhia ki te Pukapuka a Iahera?

Tū ana tērā te kōmaru i waenganui o te rangi, kāhore anō hoki i hohoro te heke ā rite noa tētahi rā tūturu. 14 Nā, kāhore he rite mō taua rā i mua atu, i muri mai rānei, i rongo ai a Ihowā ki te reo tangata; i whawhai hoki a Ihowā mō Īharaira.

15 Nā, hoki ana a Hohua rātou tahi ko Īharaira katoa ki te puni, ki Kirikara.

Ka Patua ētahi Kīngi Tokorima

16 Ko aua kīngi tokorima ia i rere, ā, piri ana ki roto ki tētahi ana i Makera. 17 Ā, ka kōrerotia ki a Hohua, i meatia, "Kua kitea ngā kīngi tokorima, kei te ana i Makera e piri ana."

18 Nā, ka mea a Hohua, "Hurihia atu ētahi kōhatu nunui ki te kūwaha o te ana, whakanohoia hoki ētahi tāngata ki reira hei tiaki i a rātou. 19 Ko koutou ia kaua hei tū; whāia ō koutou hoariri, patua te hiku o rātou; kaua hoki rātou e tukua kia tapoko ki roto ki ō rātou pā; he mea hoki kua hōmai rātou e Ihowā, e tō koutou Atua, ki tō koutou ringa."

20 Ā, nō ka mutu i a Hohua rātou ko ngā tama a Īharaira te patu i a rātou, he nui rawa te parekura ā poto noa rātou, ko ngā mōrehu o rātou i toe i riro ki roto ki ngā pā whai taiepa, 21 Nā, hoki mārie ana te iwi katoa ki a Hohua, ki te puni, ki Makera. Kīhai rawa hoki oraora te arero o tētahi tangata, ki tētahi o ngā tama a Īharaira.

22 Katahi ka mea a Hohua, "Uakina te kūwaha o te ana, whakaputaina mai hoki ki ahau i te ana ngā kīngi tokorima nā." 23 Nā, pērātia ana e rātou, whakaputaina mai ana e rātou ki a ia i te ana aua kīngi tokorima, te kīngi o Hiruhārama, te kīngi o Heperona, te kīngi o Iaramuta, te kīngi o Rakihi, me te kīngi o Ekerona. 24 Ā, ka oti aua kīngi te whakaputa mai e rātou ki a Hohua, ka karanga a Hohua ki ngā tāngata katoa o Īharaira, ā, ka mea ki ngā rangatira o ngā tāngata hāpai patu i haere tahi me ia, "Whakatata mai, e tū ō koutou waewae ki runga ki ngā kakī o ēnei kīngi." Nā, whakatata ana mai rātou, tū ana ō rātou waewae ki runga ki ō rātou kakī.

25 I mea anō a Hohua ki a rātou, "Kaua koutou e wehi, kaua hoki e pāwera, kia kaha, kia toa; nō te mea ka pēneitia e Ihowā ō koutou hoariri katoa e whawhai nei koutou ki a rātou." 26 Ā muri iho ka patua rātou e Hohua, ka whakamatea, ā, whakairihia ake rātou ki runga ki ngā rākau e rima. Nā, iri ana rātou i runga i ngā rākau ā ahiahi noa. 27 Nā, i te wā o te tōnga o te rā ka whakahaua e Hohua kia tangohia ki raro o ngā rākau, kia makā hoki ki roto ki te ana i piri ai rātou, kia whakatakotoria hoki ētahi kōhatu nunui ki te kūwaha o te ana; e takoto mai nei ā taea noatia tēnei rā.

28 Ā, horo ana i a Hohua a Makera i taua rangi anō, patua iho ana hoki e ia ki te mata o te hoari, me tōna kīngi anō; i whakangaromia rawatia rātou e ia me ngā wairua katoa i roto, kāhore he mōrehu i mahue i a ia; ā, pērātia ana e ia te kīngi o Makera me tāna i mea ai ki te kīngi o Heriko.

29 Nā, haere atu ana a Hohua rātou tahi ko Īharaira katoa i Makera ki Rīpina, ā, tauria ana e ia a Rīpina. 30 Ā, i hōmai anō e Ihowā a reira, me tōna kīngi, ki te ringa o Īharaira. Nā, patua iho e ia a reira ki te mata o te hoari, me ngā tāngata katoa i roto; kīhai i mahue i a ia tētahi mōrehu i reira; heoi pērātia ana e ia te kīngi o reira me tāna i mea ai ki te kīngi o Heriko.

31 Nā, haere atu ana a Hohua i Rīpina, rātou tahi ko Īharaira katoa, ki Rakihi, ā, whakapaea ana a reira, tauria ana e ia. 32 Ā, i hōmai e Ihowā a Rakihi ki te ringa o Īharaira, ā, horo ana a reira i a ia i te rua o ngā rā; patua iho hoki ki te mata o te hoari, me ngā tāngata katoa i roto; i rite tonu ki ngā mea katoa i mea ai ia ki Rīpina. 33 I reira anō ka haere mai a Hōrama kīngi o Kētere hei āwhina mō Rakihi; ā, patua iho ia me tōna iwi e Hohua, ā, kāhore rawa tētahi mōrehu ōna i toe.

34 Nā, ka haere atu a Hohua rātou tahi ko Īharaira katoa i Rakihi ki Ekerona; ā, whakapaea ana a reira e rātou, tauria ana. 35 Nā, horo ana a reira i a rātou i taua rangi anō, patua ana hoki ki te mata o te hoari, ko ngā tāngata katoa i roto hunā iho e ia i taua rangi anō, rite tonu ki ngā mea katoa i mea ai ia ki Rakihi.

36 Nā, haere atu ana a Hohua i Ekerona, me Īharaira katoa anō hoki ki Heperona, ā, tauria ana a reira e ia. 37 Ā, horo ana i a rātou a reira, patua iho hoki ki te mata o te hoari, me tōna kīngi, me ōna pā katoa, me ngā tāngata katoa i roto. Kāhore tētahi mōrehu i mahue i a ia, rite tonu ki ngā mea katoa i mea ai ia ki Ekerona; nā, hunā iho e ia a reira, me ngā tāngata katoa i roto.

38 Kātahi ka hoki a Hohua rātou tahi ko Īharaira katoa ki Repiri; ka tatau hoki ki reira. 39 Ā, riro ana i a ia a reira me tōna kīngi, me ōna pā katoa; ā, patua iho e rātou ki te mata o te hoari, whakangaromia katoatia ana hoki ngā tāngata i roto. Kāhore tētahi mōrehu i mahue i a ia; ko tāna i mea ai ki Heperona i meatia anō e ia ki Repiri, ki tōna kīngi; i pērā anō me tāna i mea ai ki Rīpina, ki tōna kīngi.

40 Nā, patua ana e Hohua te whenua katoa, te whenua pukepuke, te tonga, te mānia me ngā pukenga wai, me ngā kīngi katoa hoki o reira; kāhore i waiho e ia tētahi mōrehu. Engari, i hunā katoatia e ia ngā mea whai manawa i rite tonu ki tā Ihowā, ki tā te Atua o Īharaira, i whakahau ai. 41 Nā, patua ana rātou e Hohua i Karehepārenea ā tae noa ki Kaha, me te whenua katoa hoki o Kohena ā tae noa ki Kipeono. 42 Ko ēnei kīngi katoa me tō rātou oneone i riro i a Hohua i te whakaekenga kotahi, nō te mea i roto i a Īharaira a Ihowā e whawhai atu ana.

43 Nā, hoki ana a Hohua rātou tahi ko Īharaira katoa ki te puni, ki Kirikara.