Josué 22

1 Toho času povolav Jozue Rubenitských, Gáditských a polovice pokolení Manassesova, 2 Řekl jim: Vy jste ostříhali všeho, což přikázal vám Mojžíš, služebník Hospodinův, a poslouchali jste hlasu mého ve všem, což jsem přikázal vám. 3 Neopustili jste bratří svých již za dlouhý čas až do dne tohoto, ale bedlivě jste ostříhali přikázaní Hospodina Boha vašeho. 4 Nyní pak již odpočinutí dal Hospodin Bůh váš bratřím vašim, jakož mluvil jim; již tedy navraťte se a beřte se do stanů svých, do země vládařství svého, kteréž vám dal Mojžíš, služebník Hospodinův, před Jordánem. 5 Toliko hleďte pilně zachovávati a plniti přikázaní a zákon, kterýž přikázal vám Mojžíš, služebník Hospodinův, a milovati Hospodina Boha svého a choditi po všech cestách jeho, a zachovávajíce přikázaní jeho, přídržeti se ho, a sloužiti jemu celým srdcem svým a celou duší svou. 6 A požehnav jim Jozue, propustil je; i odešli do stanů svých. 7 (Polovici pak pokolení Manassesova dal byl Mojžíš dědictví v Bázan, a druhé polovici jeho dal Jozue s bratřími jejich za Jordánem k západu.) A když je propouštěl Jozue do stanů jejich, požehnal jim, 8 A mluvil k nim, řka: S bohatstvím velikým navracujete se do stanů svých a s dobytky velmi mnohými, s stříbrem a zlatem, s mědí a železem a rouchem velmi mnohým; rozděltež se loupeží nepřátel svých s bratřími svými. 9 Tedy navracujíce se, odešli synové Rubenovi a synové Gádovi a polovice pokolení Manassesova od synů Izraelských z Sílo, jenž jest v zemi Kananejské, aby šli do země Galád, do země vládařství svého, v kteréž dědictví obdrželi, vedlé řeči Hospodinovy skrze Mojžíše. 10 A přišedše ku pomezí při Jordánu, kteréž jest v zemi Kananejské, i vzdělali tu synové Rubenovi, a synové Gádovi, a polovice pokolení Manassesova oltář nad Jordánem, oltář veliký ku podivení. 11 Uslyšeli pak synové Izraelští, že praveno bylo: Aj, vystavěli synové Rubenovi a synové Gádovi, a polovice pokolení Manassesova oltář naproti zemi Kananejské, při pomezi u Jordánu, kdež přešli synové Izraelští. 12 Uslyševše, pravím, synové Izraelští, sešlo se všecko množství jejich do Sílo, aby táhli proti nim k boji. 13 I poslali synové Izraelští k synům Rubenovým a k synům Gádovým a ku polovici pokolení Manassesova do země Galád Fínesa, syna Eleazara kněze, 14 A deset knížat s ním, po jednom knížeti z každého domu otcovského, ze všech pokolení Izraelských. (Každý pak z nich byl přední v domě otců svých v tisících Izraele.) 15 Ti přišli k synům Rubenovým a k synům Gádovým a ku polovici pokolení Manassesova do země Galád, a mluvili s nimi, řkouce: 16 Toto praví všecko shromáždění Hospodinovo: Jaké jest to přestoupení, jímž jste přestoupili proti Bohu Izraelskému, odvrátivše se dnes, abyste nešli za Hospodinem, vzdělavše sobě oltář, abyste se protivili dnes Hospodinu? 17 Ještě-liž se nám malá zdá nepravost modly Fegor, od níž nejsme očištěni až do dnes, pročež byla rána v shromáždění Hospodinovu, 18 Že vy přes to odvracujete se dnes, abyste nešli za Hospodinem? I stane se, poněvadž vy dnes odporujete Hospodinu, že on zítra na všecko shromáždění Izraelské rozhěvá se. 19 Jestližeť jest nečistá země vládařství vašeho, přejděte do země vládařství Hospodinova, v níž přebývá stánek Hospodinův, a dědictví vezměte mezi námi; toliko proti Hospodinu se nepostavujte, a nebuďte odporní nám, stavějíce sobě oltář mimo oltář Hospodina Boha našeho. 20 Zdali Achan syn Záre nedopustil se přestoupení při věci proklaté? A přišlo rozhněvání na všecko shromáždění Izraelské, a on sám jeden zhřešiv, nezahynul pro svou nepravost sám. 21 I odpověděli synové Rubenovi a synové Gádovi a polovice pokolení Manassesova, a mluvili s knížaty tisíců Izraelských: 22 Silný Bůh Hospodin, silný Bůh Hospodin, onť ví, ano sám Izrael pozná, žeť jsme ne z zpoury a všetečnosti proti Hospodinu to učinili, jináč nezachovávejž nás ani dne tohoto. 23 Jistě žeť jsme nestavěli sobě oltáře k tomu, abychom se odvrátiti měli a nejíti za Hospodinem, ani k obětování na něm zápalů a obětí suchých, a k obětování na něm obětí pokojných, sic jináč Hospodin sám ať to vyhledává. 24 Anobrž raději obávajíce se té věci, učinili jsme to, myslíce: Potom mluviti budou synové vaši synům našim, řkouce: Co vám do Hospodina Boha Izraelského? 25 Poněvadž meze položil Hospodin mezi námi a vámi, ó synové Rubenovi a synové Gádovi, Jordán tento, nemáte vy dílu v Hospodinu. I odvrátí synové vaši syny naše od bázně Hospodinovy. 26 Protož jsme řekli: Přičiňme se a vzdělejme oltář, ne pro zápaly a oběti, 27 Ale aby byl svědkem mezi námi a vámi, a mezi potomky našimi po nás, k vykonávání služby Hospodinu před ním zápaly našimi, a obětmi našimi a pokojnými obětmi našimi, a aby neřekli potom synové vaši synům našim: Nemáte dílu v Hospodinu. 28 Protož jsme řekli: Jestliže by potom mluvili nám neb potomkům našim, tedy odpovíme: Vizte podobenství oltáře Hospodinova, kterýž učinili otcové naši, ne pro zápaly ani oběti, ale aby byl na svědectví mezi námi a vámi. 29 Odstup to od nás, abychom odporovati měli Hospodinu, a odvraceti se dnes a nejíti za Hospodinem, stavějíce oltář k zápalům, k obětem suchým a jiným obětem, mimo oltář Hospodina Boha našeho, kterýž jest před stánkem jeho. 30 Uslyšev pak Fínes kněz a knížata shromáždění a přední z tisíců Izraelských, kteříž s ním byli, slova, kteráž mluvili synové Rubenovi a synové Gádovi a synové Manassesovi, líbilo se jim. 31 I řekl Fínes, syn Eleazara kněze, synům Rubenovým a synům Gádovým, i synům Manassesovým: Nyní jsme poznali, že u prostřed nás jest Hospodin, a že jste se nedopustili proti Hospodinu přestoupení toho, a tak vysvobodili jste syny Izraelské z ruky Hospodinovy. 32 Tedy navrátil se Fínes, syn Eleazara kněze, i ta knížata od synů Rubenových a od synů Gádových z země Galád do země Kananejské k synům Izraelským a oznámili jim tu věc. 33 I líbilo se to synům Izraelským, a dobrořečili Boha synové Izraelští, a již více nemluvili o to, aby táhli proti nim k boji a zkazili zemi, v kteréž synové Rubenovi a synové Gádovi bydlili. 34 Nazvali pak synové Rubenovi a synové Gádovi oltář ten Ed, řkouce: Nebo svědkem bude mezi námi, že Hospodin jest Bůh.

Ka Hoki ngā Iwi Rāwhiti ki ā rātou Whenua

1 Kātahi ka karanga a Hohua ki ngā Reupeni, ki ngā Kari, ā, ki tētahi tānga o te iwi o Mānahi, 2 ā, ka mea ki a rātou, "Kua mau i a koutou ngā mea katoa i whakahau ai a Mohi, te pononga a Ihowā ki a koutou, kua whakarongo mai hoki koutou ki tōku reo i ngā mea katoa i whakahau ai ahau ki a koutou. 3 Kīhai koutou i whakarere i ō koutou tuākana i ēnei rangi e maha ā tae noa mai ki tēnei rā, engari i āta pupuri mārie koutou i te whakahau a Ihowā, a tō koutou Atua. 4 Nā, kua mea nei a Ihowā, tō koutou Atua i ō koutou tēina kia okioki, ka rite ki tāna i kōrero ai ki a rātou; nā reira, hoki atu, haere ki ō koutou tēneti, ki te whenua hoki i whiwhi nā koutou, i hoatu nā e Mohi, e te pononga a Ihowā ki a koutou i tāwāhi o Horano. 5 Otirā, kia mahara mārie kia mahia te whakahau me te ture, i whakahau ai a Mohi, te pononga a Ihowā ki a koutou, kia aroha ki a Ihowā, ki tō koutou Atua, kia haere i āna huarahi katoa, kia pupuri i āna whakahau, kia awhi hoki ki a ia, kia whakapotoa ō koutou ngākau katoa, ō koutou wairua katoa ki te mahi ki a ia."

6 Nā, ka manaaki a Hohua i a rātou, ā, tukua ana rātou kia haere; ā, haere ana rātou ki ō rātou tēneti.

7 Nā, i hoatu e Mohi he kāinga i Pahana ki tētahi tānga o te iwi o Mānahi; engari, ki tētahi tānga i hoatu e Hohua he kāinga i roto i ō rātou tuākana i tēnei taha o Horano whaka te hauāuru. Ā, i tā Hohua, tukunga atu i a rātou ki ō rātou tēneti, i manaaki anō ia i a rātou, 8 i kōrero ki a rātou, i mea, "Hoki atu ki ō koutou tēneti me ngā taonga maha, me te tini noa iho o te kararehe, me te hiriwa, me te kōura, me te parāhi, me te rino, me te nui noa atu o te kākahu. Tuwhaina atu ngā taonga o ō koutou hoariri ki ō koutou tuākana."

9 Nā, hoki ana ngā tama a Reupena, me ngā tama a Kara, me tētahi tānga o te iwi o Mānahi, mawehe atu ana i roto i ngā tama a Īharaira i Hiro, i te whenua o Kanaana, ā, haere ana ki te whenua o Kireara, ki te whenua i whiwhi ai rātou, i whakawhiwhia ki a rātou e te kupu a Ihowā i whakapuakina e Mohi.

Te Āta i te taha o te Awa Horano

10 Nā, i tō rātou taenga ki te takiwā i ngā taha o Horano, ki tērā i te whenua o Kanaana, ka hangā e ngā tama a Reupena, e ngā tama a Kara, e tētahi tānga o te iwi o Mānahi, tētahi āta ki reira, ki te taha o Horano, he āta nui hei tirohanga atu. 11 Nā, ka rongo ngā tama a Īharaira e kōrerotia ana, "Nanā, kua hanga ngā tama a Reupena, me ngā tama a Kara, me tētahi tānga o te iwi o Mānahi, i tētahi āta ki te ritenga mai o te whenua o Kanaana ki ngā taha o Horano, ki te wāhi i ngā tama a Īharaira." 12 Ā, nō te rongonga o ngā tama a Īharaira, huihui ana te whakaminenga katoa o ngā tama a Īharaira ki Hiro, i mea kia haere ki te whawhai ki a rātou.

13 Nā, ka tonoa atu e ngā tama a Īharaira a Pinehaha tama a Ereātara tohunga ki ngā tama a Reupena, ki ngā tama hoki a Kara, ā, ki tētahi tānga o te iwi o Mānahi, ki te whenua o Kireara; 14 me ētahi rangatira kotahi tekau hoki hei hoa mōna, tātaki kotahi te rangatira o ia koromatua, o ia koromatua o ngā iwi katoa o Īharaira; he ariki hoki rātou, ia tangata, ia tangata, nō ngā whare o ō rātou mātua i roto i ngā mano o Īharaira.

15 Nā, haere ana rātou ki ngā tama a Reupena, ki ngā tama a Kara, ki tētahi tānga hoki o te iwi o Mānahi, ki te whenua o Kireara, ā, ka kōrero ki a rātou, ka mea: 16 "Ko te kōrero tēnei a te whakaminenga katoa a Ihowā: ‘He aha tēnei hara i mea nei koutou ki te Atua o Īharaira, i a koutou ka tahuri atu nei i tēnei rā i te whai i a Ihowā, ka hanga nei i tētahi āta mā koutou, hei mahi tutū mā koutou ki a Ihowā? 17 He nohinohi rawa ianei ki a tātou te haranga ki a Peoro, kāhore anō nei i horoia atu i a tātou ā tae noa mai ki tēnei rā, ahakoa rā i pā he mate urutā ki te whakaminenga a Ihowā, 18 e tahuri kē nei koutou i tēnei rā i te whai i a Ihowā?

" ‘Nā, ki te mea ka tutū koutou i tēnei rā ki a Ihowā, tērā ia e riri āpōpō ki te whakaminenga katoa o Īharaira. 19 Otiia, mehemea he poke te whenua e noho nei koutou, haere ake ki te whenua e nohoia ana e Ihowā, kei reira nei e tū ana te tapenākara o Ihowā, ā, ka noho i waenganui i a mātou. Engari, kaua e tutū ki a Ihowā, kaua anō hoki e tutū ki a mātou, i a koutou ka hanga nei i tētahi āta kē atu mā koutou i te āta a Ihowā, a tō tātou Atua. 20 Kāhore ianei a Ākana, te tama a Tera i taka ki te hara i te mea kanga, ā, tau ana te riri ki runga ki te whakaminenga katoa o Īharaira? Ā, kīhai i mate ko taua tangata anake mō tōna hara.’ "

21 Kātahi ka whakahoki ngā tama a Reupena, ngā tama a Kara, me tētahi tānga o te iwi o Mānahi, ka mea ki ngā ariki o ngā mano o Īharaira: 22 "Ko Ihowā, ko te Atua o ngā atua, ko Ihowā, ko te Atua o ngā atua, e mōhio ana ia, ko Īharaira hoki ka mōhio anō ia; mehemea nā te tutū, mehemea rānei nā te hara ki a Ihowā, pēnei kaua mātou e whakaorangia e koe i tēnei rā. 23 I hangā ai e mātou tētahi āta hei tahuritanga kētanga i muri i a Ihowā; mehemea rānei hei whakaekenga mō te tahunga tinana mō te whakahere rānei, hei meatanga rānei mō ētahi patunga mō te pai, mā Ihowā ake anō e rapu utu.

24 "Mehemea rānei kāhore i meatia e mātou tēnei mea i runga i te tūpato, me te āta whakaaro, ka kī, Āpōpō ake nei ka kōrero mai ā koutou tama ki ā mātou tama, ka mea, ‘He aha tā koutou kei a Ihowā, kei te Atua o Īharaira? 25 Kua whakatakotoria nei hoki e Ihowā a Horano hei rohe ki waenganui o mātou, o koutou, e ngā tama a Reupena, e ngā tama a Kara; kāhore ō koutou wāhi i roto i a Ihowā.’ Pēnā ka meinga e ā koutou tama ā mātou tama kia mutu te wehi i a Ihowā.

26 "Koia mātou i mea ai, ‘Tēnā, tātou ka haere, ka hanga i tētahi āta mā tātou, ehara i te mea mō ngā tahunga tinana, mō ngā patunga tapu rānei. 27 Engari, kia ai tēnā mea hei kaiwhakaatu ki a mātou, ki a koutou, ki ō tātou uri hoki i muri i a tātou, kia mahi ai tātou i ngā mahi a Ihowā ki tōna aroaro, i ā tātou tahunga tinana, i ā tātou patunga tapu, i ā tātou whakahere mō te pai. Kei mea ā koutou tama ki ā mātou tama ā ko ake nei, "Kāhore ō koutou wāhi i roto i a Ihowā." ’

28 "Koia mātou i mea ai, Nā tēnei ake, kei tā rātou meatanga pērā ki a tātou, ki ō tātou uri rānei, nā, ka mea tātou, ‘Titiro ki te mea e rite ana ki te āta a Ihowā, i hangā e ō mātou mātua, ehara i te mea mō ngā tahunga tinana, mō ngā patunga tapu rānei; engari hei kaiwhakaatu i waenganui i a mātou, i a koutou.’

29 "Auē, kia tutū mātou ki a Ihowā! Kia tahuri atu i tēnei rā i muri i a Ihowā, ki te hanga i tētahi āta mō ngā tahunga tinana, mō ngā whakahere, mō ngā patunga tapu rānei, hei mea kē atu i te āta a Ihowā, a tō tātou Atua, i mua mai o tōna tapenākara!"

30 Nā, i te rongonga o Pinehaha tohunga, rātou ko ngā rangatira o te whakaminenga, arā ko ngā upoko o ngā mano o Īharaira, ki ngā kupu i kōrerotia e ngā tama a Reupena, rātou ko ngā tama a Kara, ko ngā tama a Mānahi, ka pai ki a rātou. 31 Kātahi ka mea a Pinehaha tama a Ereātara tohunga ki ngā tama a Reupena rātou ko ngā tama a Kara, ko ngā tama a Mānahi, "Nō tēnei rā mātou i mōhio ai, kei waenganui i a tātou a Ihowā, inā hoki kīhai koutou i taka ki tēnei hara ki a Ihowā. Nā, kua whakaora nei koutou i ngā tama a Īharaira i te ringa o Ihowā."

32 Kātahi ka hoki a Pinehaha tama a Ereātara tohunga, me ngā rangatira, i ngā tama a Reupena rātou ko ngā tama a Kara i te whenua o Kireara, ki te whenua o Kanaana, ki ngā tama a Īharaira, ki te whakahoki i te kōrero ki a rātou. 33 Ā, pai tonu te kōrero ki ngā tama a Īharaira; nā, whakapai atu ana ngā tama a Īharaira ki te Atua, kīhai hoki rātou i mea anō kia haere ki runga ki te whawhai ki a rātou, ki te huna i te whenua e nohoia ana e ngā tama a Reupena, rātou ko ngā tama a Kara.

34 Nā, huaina iho taua āta e ngā tama a Reupena, rātou ko ngā tama a Kara, ko Eri; i mea hoki rātou, "Hei kaiwhakaatu tēnā mea ki waenganui i a tātou, ko Ihowā te Atua."