1 Odpověděl pak Mojžíš, a řekl: Aj, neuvěří mi, ani uposlechnou hlasu mého; nebo řeknou: Neukázalť se tobě Hospodin. 2 Tedy řekl jemu Hospodin: Co jest to v ruce tvé? Odpověděl: Hůl. 3 I řekl: Vrz ji na zem. I povrhl ji na zem, a obrácena jest v hada; a utíkal Mojžíš před ním. 4 Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Vztáhni ruku svou, a chyť ho za ocas. Kterýžto vztáh ruku svou, chytil jej, a obrácen jest v hůl v rukou jeho. 5 Aby věřili, že se ukázal tobě Hospodin, Bůh otců jejich, Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův. 6 Potom zase řekl jemu Hospodin: Vlož nyní ruku svou za ňadra svá. I vložil ruku svou za ňadra svá; a vyňal ji, a aj, ruka jeho byla malomocná, bílá jako sníh. 7 Řekl opět: Vlož ruku svou zase v ňadra svá. Kterýž vložil ruku svou zase v ňadra svá; a vyňal ji z ňader svých, a aj, učiněna jest zase jako jiné tělo jeho. 8 I budeť, jestliže neuvěří tobě, a neposlechnou hlasu a znamení prvního, uvěří hlasu a znamení druhému. 9 A pakli neuvěří ani těm dvěma znamením, a neuposlechnou hlasu tvého, tedy nabereš vody z řeky, a vyliješ ji na zem; a promění se vody, kteréž vezmeš z řeky, a obrátí se v krev na zemi. 10 I řekl Mojžíš Hospodinu: Prosím, Pane, nejsem muž výmluvný, aniž prvé, ani jakž jsi mluvil s služebníkem svým; nebo zpozdilých úst a neohbitého jazyku jsem. 11 Jemuž odpověděl Hospodin: Kdo dal ústa člověku? Aneb kdo může učiniti němého, neb hluchého, vidoucího, neb slepého? Zdali ne já Hospodin? 12 Nyní tedy jdi, a já budu v ústech tvých, a naučím tě, co bys mluviti měl. 13 I řekl: Slyš mne, Pane, pošli, prosím, toho, kteréhož poslati máš. 14 A rozhněvav se velmi Hospodin na Mojžíše, řekl: Zdaliž nemáš Arona bratra svého z pokolení Léví? Vím, že on výmluvný jest; ano aj, sám vyjde v cestu tobě, a vida tebe, radovati se bude v srdci svém. 15 Ty mluviti budeš k němu, a vložíš slova v ústa jeho; a já budu v ústech tvých a v ústech jeho, a naučím vás, co byste měli činiti. 16 A on mluviti bude za tebe k lidu; a bude tobě on za ústa, a ty budeš jemu za Boha. 17 Hůl pak tuto vezmeš v ruku svou, kterouž činiti budeš ta znamení. 18 Tedy odšed Mojžíš, navrátil se k Jetrovi tchánu svému, a řekl jemu: Nechť jdu nyní, a navrátím se k bratřím svým, kteříž jsou v Egyptě, a pohledím, jsou-li ještě živi. I řekl Jetro Mojžíšovi: Jdi v pokoji. 19 Nebo řekl byl Hospodin Mojžíšovi v zemi Madianské: Jdi, navrať se do Egypta; nebo zemřeli jsou všickni muži, kteříž hledali bezživotí tvého. 20 A vzav Mojžíš ženu svou, a syny své, vsadil je na osla, aby se navrátil do země Egyptské; vzal také Mojžíš hůl Boží v ruku svou. 21 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Když půjdeš a navrátíš se do Egypta, hleď, abys všecky zázraky, kteréž jsem složil v ruce tvé, činil před Faraonem. Jáť pak zatvrdím srdce jeho, aby nepropustil lidu. 22 Protož díš Faraonovi: Toto praví Hospodin: Syn můj, prvorozený můj jest Izrael. 23 I řekl jsem tobě: Propusť syna mého, ať slouží mi; a nechtěl jsi ho propustiti. Aj, já zabiji syna tvého, prvorozeného tvého. 24 I stalo se, když byl Mojžíš na cestě v hospodě, že se obořil na něj Hospodin, a hledal ho usmrtiti. 25 Tedy vzala Zefora nůž ostrý, a obřezala neobřízku syna svého, kteroužto vrhla k nohám jeho, řkuci: Zajisté ženich krví jsi mi. 26 I nechal ho. Ona pak nazvala ho tehdáž ženichem krví pro obřezání. 27 Řekl také Hospodin Aronovi: Jdi vstříc Mojžíšovi na poušť. I šel a potkal se s ním na hoře Boží, a políbil ho. 28 A vypravoval Mojžíš Aronovi všecka slova Hospodinova, kterýž ho poslal, i o všech znameních, kteráž přikázal jemu. 29 Tedy šel Mojžíš s Aronem, a shromáždili všecky starší synů Izraelských. 30 I mluvil Aron všecka slova, kteráž byl mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a činil znamení před očima lidu. 31 A uvěřil lid, když uslyšeli, že navštívil Hospodin syny Izraelské, a že viděl ssoužení jejich. A sklonivše se, poklonu učinili.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Șovăirea lui Moise
1 Moise a răspuns și a zis: „Iată că n-au să mă creadă, nici n-au să asculte de glasul meu. Ci vor zice: ‘Nu ți S-a arătat Domnul!’" 2 Domnul i-a zis: „Ce ai în mână?" El a răspuns: „UnVers. 17,20. toiag." 3 Domnul a zis: „Aruncă-l la pământ." El l-a aruncat la pământ, și toiagul s-a prefăcut într-un șarpe. Moise fugea de el. 4 Domnul a zis lui Moise: „Întinde-ți mâna și apucă-l de coadă." El a întins mâna și l-a apucat, și șarpele s-a prefăcut iarăși într-un toiag în mâna lui. 5 „Iată", a zis Domnul, „ce vei face ca să creadăCap. 19:9. că ți S-a arătat DomnulCap. 3:15. Dumnezeul părinților lor: Dumnezeul lui Avraam, Dumnezeul lui Isaac și Dumnezeul lui Iacov." 6 Domnul i-a mai zis: „Bagă-ți mâna în sân." El și-a băgat mâna în sân; apoi a scos-o și iată că mâna i se acoperise de lepră și se făcuse albă caNum. 12:10.2 Împ. 5:27. zăpada. 7 Domnul a zis: „Bagă-ți din nou mâna în sân." El și-a băgat din nou mâna în sân, apoi a scos-o din sân și iată că mâna se făcuseNum. 12:13,14.Deut. 32:39.2 Împ. 5:14.Mat. 8:3. iarăși cum era carnea lui. 8 „Dacă nu te vor crede", a zis Domnul, „și nu vor asculta de glasul celui dintâi semn, vor crede glasul celui de al doilea semn. 9 Dacă nu vor crede nici aceste două semne și nu vor asculta de glasul tău, să iei apă din râu și s-o torni pe pământ, și apaCap. 7:19. pe care o vei lua din râu se va preface în sânge pe pământ." 10 Moise a zis Domnului: „Ah! Doamne, eu nu sunt un om cu vorbirea ușoară și cusurul acesta nu-i nici de ieri, nici de alaltăieri, nici măcar de când vorbești Tu robului Tău, căci vorba și limbaCap. 6:12.Ier. 1:6. îmi sunt încurcate." 11 Domnul i-a zis: „CinePs. 94:9. a făcut gura omului? Și cine face pe om mut sau surd, cu vedere sau orb? Oare nu Eu, Domnul? 12 Du-te dar; Eu voi fi cu guraIs. 50:4.Ier. 1:9.Mat. 10:19.Marcu 13:11.Luca 12:11,12;21:14,15. ta și te voi învăța ce vei avea de spus." 13 Moise a zis: „Ah, DoamneIona 1:3., trimite pe cine vei vrea să trimiți!" 14 Atunci, Domnul S-a mâniat pe Moise și a zis: „Nu-i oare acolo fratele tău, Aaron, Levitul? Știu că el vorbește ușor. Iată că el însuși vineVers. 27.1 Sam. 10:2,3,5. înaintea ta și, când te va vedea, se va bucura în inima lui. 15 Tu îi vei vorbiCap. 7:1,2. și vei puneNum. 22:38;23:5,12,16.Deut. 18:18.Is. 51:16.Ier. 1:9. cuvintele în gura lui, și Eu voi fi cu gura ta și cu gura lui și vă voiDeut. 5:31. învăța ce veți avea de făcut. 16 El va vorbi poporului pentru tine, îți va sluji drept gură, și tu vei ține pentru el locul luiCap. 7:4;18:19. Dumnezeu. 17 Ia în mânăVers. 2. toiagul acesta cu care vei face semnele."
Moise în Egipt
18 Moise a plecat și, când s-a întors la socrul său, Ietro, i-a zis: „Lasă-mă, te rog, să plec și să mă întorc la frații mei, care sunt în Egipt, ca să văd dacă mai trăiesc." Ietro a zis lui Moise: „Du-te în pace!" 19 Domnul a zis lui Moise în Madian: „Du-te, întoarce-te în Egipt, căci toțiCap. 2:15,23.Mat. 2:20. cei ce umblau să-ți ia viața au murit." 20 Moise și-a luat nevasta și copiii, i-a pus călare pe măgari și s-a întors în țara Egiptului. Și-a luat în mână toiagulCap. 17:9.Num. 20:8,9. lui Dumnezeu. 21 Domnul a zis lui Moise: „Plecând ca să te întorci în Egipt, vezi, toate minunileCap. 3:20. pe care ți le pun în mână să le faci înaintea lui Faraon. EuCap. 7:3,13;9:12,35;10:1;14:8.Deut. 2:30.Ios. 11:20.Is. 63:17.Ioan 12:40.Rom. 9:18. îi voi împietri inima, și nu va lăsa pe popor să plece. 22 Tu vei zice lui Faraon: ‘Așa vorbește Domnul: «IsraelOsea 11:1.Rom. 9:4.2 Cor. 6:18. este fiul Meu, întâiulIer. 31:9.Iac. 1:18. Meu născut. 23 Îți spun: Lasă pe fiul Meu să plece, ca să-Mi slujească; dacă nu vrei să-l lași să plece, voi ucideCap. 11:5;12:29. pe fiul tău, pe întâiul tău născut.»’" 24 În timpul călătoriei, într-un loc unde a rămas Moise peste noapte, l-a întâlnitNum. 22:22. Domnul și a vrut să-lGen. 17:14. omoare. 25 Sefora a luat o piatră ascuțităIos. 5:2,3., a tăiat prepuțul fiului său și l-a aruncat la picioarele lui Moise, zicând: „Tu ești un soț de sânge pentru mine." 26 Și Domnul l-a lăsat. Atunci a zis ea: „Soț de sânge!" din pricina tăierii împrejur.
Întâlnirea lui Moise cu Aaron
27 Domnul a zis lui Aaron: „Du-te înainteaVers. 14. lui Moise în pustie." Aaron a plecat. A întâlnit pe Moise la munteleCap. 3:1. lui Dumnezeu și l-a sărutat. 28 Moise a făcutVers. 15,16. cunoscute lui Aaron toate cuvintele Domnului, care-l trimisese, și toate semneleVers. 8,9. pe care-i poruncise să le facă. 29 Moise și Aaron și-au văzut de drumCap. 3:16. și au adunat pe toți bătrânii copiilor lui Israel. 30 AaronVers. 16. a istorisit toate cuvintele pe care le spusese Domnul lui Moise și Moise a făcut semnele înaintea poporului. 31 Poporul a crezutCap. 3:18. Vers. 8,9.. Astfel au aflat că Domnul cercetaseCap. 3:16. pe copiii lui Israel, că le văzuseCap. 2:25;3:7. suferința și s-au plecatGen. 24:26. Cap. 12:27. și s-au aruncat cu fața la pământ1 Cron. 29:20..