1 Pozdvih pak očí svých Jákob, uzřel, an Ezau jde, a čtyři sta mužů s ním; i rozdělil syny Líe zvlášť a Ráchele zvlášť, a obou děvek zvlášť. 2 Postavil, pravím, děvky s syny jejich napřed, potom Líu s syny jejími za nimi, Ráchel pak a Jozefa nejzáze. 3 A sám šel před nimi, a poklonil se až k zemi po sedmkrát, až právě přišel k bratru svému. 4 I běžel Ezau proti němu, a objal ho; a pad na šíji jeho, líbal ho. I plakali. 5 Pozdvih pak očí svých, a spatřiv ženy s dětmi, řekl: Kdo jsou onino s tebou? Odpověděl: Jsou dítky, kteréž Bůh dal z milosti služebníku tvému. 6 Mezi tím přiblížily se děvky s syny svými, i poklonili se. 7 Přiblížila se také Lía s syny svými, a poklonili se; a potom přiblížil se Jozef a Ráchel, a také se poklonili. 8 I řekl Ezau: K čemu jest všecken ten houf, kterýž jsem potkal? Odpověděl: Abych nalezl milost před očima pána mého. 9 Tedy řekl Ezau: Mám hojně, bratře můj; nech sobě, což tvého jest. 10 I řekl Jákob: Nezbraňuj se, prosím; jestliže jsem nyní nalezl milost před očima tvýma, přijmi dar můj z ruky mé, poněvadž jsem viděl tvář tvou, jako bych viděl tvář Boží, a laskavě jsi mne přijal. 11 Přijmi, prosím, dar můj obětovaný tobě, poněvadž štědře obdařil mne Bůh, a mám všeho dosti. Takž ho přinutil, a on vzal. 12 I dí: Poď, a jděme; já půjdu s tebou. 13 I řekl k němu Jákob: Ví pán můj, že děti jsou outlí, a mám s sebou ovce i krávy březí; kteréžto budou-li hnány přes moc jeden den, pomře mi všecken dobytek. 14 Nechžť medle jde pán můj před služebníkem svým, já pak poznenáhlu se poberu, tak jakž bude moci jíti stádo, kteréž před sebou mám, a jakž postačiti budou moci děti, až tak dojdu ku pánu svému do Seir. 15 I řekl Ezau: Nechť ale pozůstavím něco lidu, kterýž mám s sebou. I odpověděl: K čemu to? Nechť toliko naleznu milost před očima pána svého. 16 Tedy Ezau toho dne navrátil se cestou svou do Seir. 17 Jákob pak bral se do Sochot, a ustavěl sobě dům, a dobytku svému zdělal stáje; protož nazval jméno místa toho Sochot. 18 A tak Jákob navracuje se z Pádan Syrské, přišel ve zdraví k městu Sichem, kteréž jest v zemi Kananejské, a položil se před městem. 19 I koupil díl pole toho, na němž byl rozbil stan svůj, od synů Emora, otce Sichemova, za sto ovec. 20 A postavil tu oltář, kterémužto dal jméno Bůh silný, Bůh Izraelský.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Împăcarea lui Iacov cu Esau
1 Iacov a ridicat ochii și s-a uitat, și iată că EsauCap. 32:6. venea cu patru sute de oameni. Atunci a împărțit copiii între Lea, Rahela și cele două roabe. 2 A pus în frunte roabele cu copiii lor, apoi pe Lea cu copiii ei și la urmă pe Rahela cu Iosif. 3 El însuși a trecut înaintea lor și s-a aruncatCap. 18:2;42:6;43:26. cu fața la pământ de șapte ori, până ce s-a apropiat de tot de fratele său. 4 EsauCap. 32:28. a alergat înaintea lui, l-a îmbrățișat, i s-a aruncatCap. 45:14,15. pe grumaz și l-a sărutat. Și au plâns. 5 Esau, ridicând ochii, a văzut femeile și copiii și a zis: „Cine sunt aceia?" Și Iacov a răspuns: „Sunt copiiiCap. 48:9.Ps. 127:3.Is. 8:18. pe care i-a dat Dumnezeu robului tău." 6 Roabele s-au apropiat cu copiii lor și s-au aruncat cu fața la pământ. 7 Lea și copiii ei, de asemenea, s-au apropiat și s-au aruncat cu fața la pământ. În urmă s-au apropiat Iosif și Rahela și s-au aruncat cu fața la pământ. 8 Esau a zis: „Ce ai de gând să faci cu toatăCap. 32:16. tabăra aceea pe care am întâlnit-o?" Și Iacov a răspuns: „Voiesc să capătCap. 32:5. trecere cu ea înaintea domnului meu." 9 Esau a zis: „Eu am din belșug; păstrează, frate, ce este al tău." 10 Și Iacov a răspuns: „Nu, te rog, dacă am căpătat trecere înaintea ta, primește darul acesta din mâna mea, căciCap. 43:3.2 Sam. 3:13;14:24,28,32.Mat. 18:10. m-am uitat la fața ta cum se uită cineva la Fața lui Dumnezeu, și tu m-ai primit cu bunăvoință. 11 Primește deciJud. 1:15.1 Sam. 25:27;30:26.2 Împ. 5:15. darul meu care ți-a fost adus, fiindcă Dumnezeu m-a umplut de bunătăți și am de toate." Astfel a stăruit2 Împ. 5:23. de el, și Esau a primit. 12 Esau a zis: „Haidem să plecăm și să pornim la drum; eu voi merge înaintea ta." 13 Iacov i-a răspuns: „Domnul meu vede că copiii sunt micșori și am oi și vaci fătate; dacă le-am sili la drum o singură zi, toată turma va pieri. 14 Domnul meu s-o ia înaintea robului său, și eu voi veni încet pe urmă, la pas cu turma, care va merge înaintea mea, și la pas cu copiii, până voi ajunge la domnul meu în SeirCap. 32:3.." 15 Esau a zis: „Vreau să las cu tine măcar o parte din oamenii mei." Și Iacov a răspuns: „Pentru ce aceasta? Mi-ajunge să capăt trecereCap. 34:11;47:25.Rut 2:13. înaintea ta, domnul meu!" 16 În aceeași zi, Esau a luat drumul înapoi la Seir.
Iacov se așază la Sihem
17 Iacov a plecat mai departe la SucotIos. 13:27.Jud. 8:5.Ps. 60:6.. Și-a zidit o casă și a făcut colibe pentru turme. De aceea s-a dat locului aceluia numele SucotIoan 3:23.(Colibe). 18 La întoarcerea lui din Padan-Aram, Iacov a ajuns cu bine în cetatea SihemIos. 24:1.Jud. 9:1., în țara Canaan, și a tăbărât înaintea cetății. 19 Partea de ogor pe care își întinsese cortul a cumpărat-oIos. 24:32.Ioan 4:5. de la fiii lui Hamor, tatăl lui Sihem, cu o sută de chesita33:19 Chesita – o măsură de bani.. 20 Și acolo a ridicat un altar, pe care l-a numitCap. 35:7. El-Elohe-Israel (Domnul este Dumnezeul lui Israel).