1 Tedy Jákob vstav, odšel do země východní. 2 A pohleděv, uzřel studnici v poli a tři stáda ovcí, ana se složila při ní; nebo z té studnice napájeli stáda; a kámen veliký byl navrchu studnice. 3 Shánívána pak tam bývala všecka stáda, a teprv odvalovali kámen ten od vrchu té studnice, a napájeli dobytky; potom zas přivalovali kámen na vrch studnice, na místo jeho. 4 Tedy řekl jim Jákob: Bratří moji, odkud jste? Kteřížto odpověděli: Jsme z Cháran. 5 I řekl jim: Znáte-li Lábana, syna Náchorova? A oni řekli: Známe. 6 I dí opět k nim: Dobře-li se má? Odpověděli: Dobře, a aj, Ráchel dcera jeho tamto jde s dobytkem. 7 Tedy řekl: Však ještě daleko do večera, aniž ještě čas, aby dobytek byl sehnán; napojte stáda, a jděte, paste. 8 A oni odpověděli: Nemůžeme, než až se všecka stáda seženou, a odvalen bude kámen od svrchku studnice, abychom napojili ovce. 9 Když on ještě mluvil s nimi, přišla k tomu Ráchel s stádem otce svého; neb ona pásla stádo. 10 Tedy Jákob uzřev Ráchel, dceru Lábana ujce svého, a stádo jeho, přistoupil a odvalil ten kámen od vrchu studnice, a napojil stádo Lábana ujce svého. 11 A políbil Jákob Ráchel, a povýšiv hlasu svého, plakal. 12 Oznámil jí pak byl Jákob, že jest bratr otce jejího, a že jest syn Rebeky; a ona přiběhši, oznámila to otci svému. 13 I stalo se, když Lában uslyšel pověst o Jákobovi, synu sestry své, že vyběhl proti němu, a objav ho, políbil, a uvedl do domu svého; on pak vypravoval Lábanovi o všech těch věcech. 14 Jemužto odpověděl Lában: Jistě kost má a tělo mé jsi. I zůstal s ním přes celý měsíc. 15 Tedy řekl Lában Jákobovi: Zdali proto, že jsi bratr můj, darmo mi sloužiti budeš? Pověz mi, jaká má býti mzda tvá? 16 (Měl pak Lában dvě dcery; jméno starší Lía, a jméno mladší Ráchel. 17 Než Lía měla oči mdlé, ale Ráchel byla pěkné postavy a krásné tváři. 18 I miloval Jákob Ráchel.) Řekl tedy: Buduť sloužiti sedm let za Ráchel, dceru tvou mladší. 19 Odpověděl Lában: Lépeť jest, abych ji tobě dal, nežli bych ji dal muži jinému; zůstaniž se mnou. 20 Takž Jákob sloužil za Ráchel sedm let; a bylo před očima jeho jako něco málo dnů, proto že laskav byl na ni. 21 Potom řekl Jákob k Lábanovi: Dejž mi ženu mou; nebo vyplněni jsou dnové moji, abych všel k ní. 22 Tedy sezval Lában všecky muže místa toho, a učinil hody. 23 U večer pak vzav Líu, dceru svou, uvedl ji k němu; a on všel k ní. 24 Dal také Lában Zelfu děvku svou Líe, dceři své, za služebnici. 25 A když bylo ráno, poznal, že jest Lía. I řekl k Lábanovi: Což jsi mi to učinil? Zdaliž jsem za Ráchel nesloužil u tebe? Pročežs mne tedy oklamal? 26 Odpověděl Lában: Nebývá toho v kraji našem, aby vdávána byla mladší dříve, než prvorozená. 27 Vyplň týden této; dámeť potom i tuto za službu, kterouž sloužiti budeš u mne ještě sedm let jiných. 28 I udělal tak Jákob, a vyplnil týden její. Potom dal mu Ráchel dceru svou za manželku. 29 Dal také Lában Ráchel, dceři své, Bálu, děvku svou za služebnici. 30 Tedy všel také k Ráchel, a miloval ji více než Líu; i sloužil u něho ještě sedm let jiných. 31 Vida pak Hospodin, že Lía nemá lásky, otevřel život její; a Ráchel nechal neplodné. 32 Tedy počala Lía a porodila syna, a nazvala jméno jeho Ruben; nebo řekla: Jistě viděl Hospodin trápení mé; jižť nyní milovati mne bude muž můj. 33 I počala opět a porodila syna, a řekla: Jistě uslyšel Hospodin, že jsem v nenávisti, protož dal mi i tohoto. A nazvala jméno jeho Simeon. 34 A opět počala a porodila syna, a řekla: Již nyní připojí se ke mně muž můj, nebo jsem mu porodila tři syny. Z té příčiny nazváno jest jméno jeho Léví. 35 I počala ještě a porodila syna, a řekla: Již nyní chváliti budu Hospodina. Pročež nazvala jméno jeho Juda; i přestala roditi.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Iacov la Laban
1 Iacov a pornit la drum și s-a dus în țaraNum. 23:7.Osea 12:12. celor ce locuiesc la Răsărit. 2 S-a uitat înainte și iată că pe câmp era o fântână, și lângă ea erau trei turme de oi care se odihneau, căci la fântâna aceasta obișnuiau ciobanii să-și adape turmele. Și piatra de pe gura fântânii era mare. 3 Toate turmele se strângeau acolo; ciobanii prăvăleau piatra de pe gura fântânii, adăpau turmele și apoi puneau piatra iarăși la loc pe gura fântânii. 4 Iacov a zis păstorilor: „Fraților, de unde sunteți?" „Din Haran", au răspuns ei. 5 El le-a zis: „Cunoașteți pe Laban, fiul lui Nahor?" „Îl cunoaștem", i-au răspuns ei. 6 El le-a zis: „EsteCap. 43:27. sănătos?" „Sănătos", au răspuns ei. Și tocmai atunci venea Rahela, fata lui, cu oile. 7 El a zis: „Iată, soarele este încă sus și-i prea devreme ca să strângeți vitele: adăpați oile, apoi duceți-vă și pașteți-le iarăși." 8 Ei au răspuns: „Nu putem până nu se vor strânge toate turmele; atunci se prăvălește piatra de pe gura fântânii și vom adăpa oile." 9 Pe când le vorbea el încă, vine RahelaExod 2:16. cu oile tatălui său, căci ea le păzea. 10 Când a văzut Iacov pe Rahela, fata lui Laban, fratele mamei sale, și turma lui Laban, fratele mamei sale, s-a apropiat, a prăvălitExod 2:17. piatra de pe gura fântânii și a adăpat turma lui Laban, fratele mamei sale. 11 Apoi Iacov a sărutatCap. 33:4;45:14,15. pe Rahela și a început să plângă tare. 12 Iacov a spus Rahelei că este rudă cu tatălCap. 13:8;14:14,16. ei, că este fiul Rebecăi. Și ea a dat fugaCap. 24:28. de a spus tatălui său. 13 Cum a auzit Laban de Iacov, fiul surorii sale, i-aCap. 24:29. alergat înainte, l-a îmbrățișat, l-a sărutat și l-a adus în casă. Iacov a istorisit lui Laban toate cele întâmplate. 14 Și Laban i-a zis: „Cu adevăratCap. 2:23.Jud. 9:2.2 Sam. 5:1;19:12,13., tu ești os din oasele mele și carne din carnea mea!" Iacov a stat la Laban o lună.
Lea și Rahela
15 Apoi Laban a zis lui Iacov: „Fiindcă ești rudă cu mine, să-mi slujești oare degeaba? Spune-mi ce simbrie vrei?" 16 Laban însă avea două fete: cea mai mare se numea Lea și cea mai mică, Rahela. 17 Lea avea ochii slabi, dar Rahela era frumoasă la statură și mândră la față. 18 Iacov iubea pe Rahela și a zis: „Îți voiCap. 31:41.2 Sam. 3:14. sluji șapte ani pentru Rahela, fata ta cea mai mică." 19 Și Laban a răspuns: „Mai bine să ți-o dau ție, decât s-o dau altuia. Rămâi la mine!" 20 Astfel, Iacov a slujitCap. 30:26.Osea 12:12. șapte ani pentru Rahela; și anii aceștia i s-au părut ca vreo câteva zile, pentru că o iubea. 21 În urmă, Iacov a zis lui Laban: „Dă-mi nevasta, căci mi s-a împlinit sorocul, ca să intruJud. 15:1. la ea." 22 Laban a adunat pe toți oamenii locului și a făcut un ospățJud. 14:10.Ioan 2:1,2.. 23 Seara, a luat pe fiică-sa Lea și a adus-o la Iacov, care s-a culcat cu ea. 24 Și Laban a dat ca roabă fetei sale Lea pe roaba sa Zilpa. 25 A doua zi dimineață, iată că era Lea. Atunci, Iacov a zis lui Laban: „Ce mi-ai făcut? Nu ți-am slujit oare pentru Rahela? Pentru ce m-ai înșelat?" 26 Laban a răspuns: „În locul acesta nu-i obicei să se dea cea mai tânără înaintea celei mai mari. 27 IsprăveșteJud. 14:12. săptămâna cu aceasta, și-ți vom da și pe cealaltă pentru slujba pe care o vei mai face la mine alți șapte ani." 28 Iacov a făcut așa și a isprăvit săptămâna cu Lea; apoi, Laban i-a dat de nevastă pe fiică-sa Rahela. 29 Și Laban a dat ca roabă fetei sale Rahela pe roaba sa Bilha. 30 Iacov a intrat și la Rahela, pe care o iubeaVers. 20.Deut. 21:15. mai mult decât pe Lea, și a mai slujit la LabanCap. 30:26;31:41.Osea 12:12. alți șapte ani.
Copiii făcuți lui Iacov de Lea
31 Domnul a văzutPs. 127:3. că Lea nu era iubită și a făcut-oCap. 30:1. să aibă copii, pe când Rahela era stearpă. 32 Lea a rămas însărcinată și a născut un fiu, căruia i-a pus numele Ruben (Vedeți fiu); „căci", a zis ea, „Domnul a văzutExod 3:7;4:31.Deut. 26:7.Ps. 25:18;106:44. mâhnirea mea, și acum bărbatul meu are să mă iubească negreșit". 33 A rămas iarăși însărcinată și a născut un fiu și a zis: „Domnul a auzit că nu eram iubită și mi-a dat și pe acesta." De aceea, i-a pus numele Simeon (Ascultare). 34 Iar a rămas însărcinată și a născut un fiu și a zis: „De data aceasta, bărbatul meu se va alipi de mine, căci i-am născut trei fii." De aceea i-a pus numele Levi (Alipire). 35 A rămas iarăși însărcinată și a născut un fiu, și a zis: „De data aceasta, voi lăuda pe Domnul." De aceea i-a pus numeleMat. 1:2. Iuda (Lăudat fie Domnul!). Și a încetat să mai nască.