1 非利士人聚集他们的军队作战。他们聚集在属犹大的梭哥， 在梭哥和亚西加之间的以弗．大悯安营。

2 扫罗和以色列人也聚集起来， 在以拉谷安营； 他们列出战阵， 要迎战非利士人。

3 非利士人站在这边山上， 以色列人站在那边山上， 中间有山谷分隔。

4 有一个挑战的人从非利士人的军营中出来， 名叫歌利亚， 是迦特人， 身高三公尺。

5 他头戴铜盔， 身穿铠甲， 铠甲的铜重五十七公斤。

6 他的腿上有铜护膝， 两肩之间背着一根铜枪。

7 另外， 他手上拿着矛， 矛杆有织布的机轴那么粗， 矛头的铁重七公斤。还有一个拿大盾牌的人在他前面走。

8 歌利亚站着， 向着以色列人的军队喊叫， 对他们说： "你们为什么出来这里摆列战阵呢？我不是非利士人吗？你们不是扫罗的仆人吗？你们自己挑选一个人， 叫他下到我这里来吧。

9 如果他能与我决斗， 击杀了我， 我们就作你们的奴仆； 但是， 如果我能胜过他， 击杀了他， 你们就作我们的奴仆， 服事我们。"

10 那非利士人又说： "今天我向以色列人的军队骂阵。你们派一个人出来， 我们可以决斗！ "

11 扫罗和以色列众人听见了那非利士人所说的这些话， 就都惊惶， 非常害怕。

12 大卫是犹大伯利恒的以法他人耶西的儿子； 耶西有八个儿子。在扫罗的日子， 耶西已经年纪老迈了。

13 耶西的三个大儿子跟随了扫罗去作战。去了作战的这三个儿子的名字是： 长子以利押、次子亚比拿达、三子沙玛。

14 大卫是最小的， 那三个年长的都跟随扫罗去了。

15 大卫有时离开扫罗， 回到伯利恒牧放他父亲的羊群。

16 那非利士人每天早晚都近前来， 站着骂阵， 一连有四十天之久。

17 有一天， 耶西对他的儿子大卫说： "你拿这十公斤烘了的谷子和这十个饼去给你的哥哥们； 你要跑到营里去给你的哥哥们，

18 又拿这十块乳酪去给他们的千夫长， 看看你的哥哥们平安不平安， 把他们的家书带回来。"

19 扫罗和大卫的哥哥们， 以及以色列众人都在以拉谷与非利士人作战。

20 大卫清早起来， 把羊群托给一个看守的人， 就照着耶西所吩咐他的， 带着食物去了。他来到军营中的时候， 军队正出去列阵， 吶喊助阵。

21 以色列人和非利士人都摆列阵势， 互相对峙。

22 大卫把身上的东西留在看守物件的人手中， 跑到战阵上去， 向他的哥哥们问安。

23 大卫正与他们说话的时候， 那个讨战的人， 就是迦特的非利士人， 名叫歌利亚， 从非利士人阵中上来； 他说的又是同样的那些话， 大卫都听见了。

24 所有的以色列人一看见那人， 就都从他面前逃跑， 非常害怕。

25 以色列人彼此说： "这个上来的人你们看见了吗？他上来是要向以色列人骂阵的。如果有人能击杀他， 王必赏赐他大财富， 把自己的女儿给他作妻子， 并且使他的父家在以色列中免纳税， 免服役。"

26 大卫问站在他旁边的人说： "如果有人击杀这个非利士人， 除去以色列人的耻辱， 那人会得到怎么的对待呢？这未受割礼的非利士人是谁呢？竟敢向永活的 神的军队骂阵？"

27 于是众民用以上的那些话回答他说： "如果有人能击杀他， 那人必得这样的对待。"

28 大卫与那些人说话的时候， 他的大哥以利押听见了， 就向大卫发怒， 说： "你为什么下这里来呢？在旷野的那几只羊你托了给谁呢？我知道你的骄傲和你心里的恶意。你下来是要看打仗。"

29 大卫说： "我现在作了什么事呢？不是只说了一句话吗？"

30 大卫离开他的哥哥， 转向另一个人， 问同样的问题。众民还是用先前的话回答他。

31 有人听见大卫所说的这些话， 就告诉扫罗； 扫罗就派人去把大卫接来。

32 大卫对扫罗说： "大家都不要因这非利士人丧胆， 你的仆人要去与这非利士人决斗。"

33 扫罗对大卫说： "你不能去与这非利士人决斗， 因为你年纪还轻， 那人从小就作战士。"

34 大卫对扫罗说： "你仆人是为父亲放羊的， 有时狮子或熊来了， 从羊群中抓去一只小羊，

35 我就出去追赶它， 击打它， 从它的嘴里把小羊救出来。如果它起来攻击我， 我就揪住它的胡须， 击打它， 把它杀死。

36 你仆人不但击杀过狮子， 也击杀过熊。这个未受割礼的非利士人也必像一只狮子或熊一样， 因为他向永活的 神的军队骂阵。"

37 大卫又说： "那曾救我脱离狮爪和熊掌的耶和华， 也必救我脱离这非利士人的手。"于是扫罗对大卫说： "你去吧！ 愿耶和华与你同在。"

38 扫罗把自己的战袍给大卫穿上， 把铜盔戴在他的头上， 又给他穿上铠甲。

39 大卫把刀佩带在战袍上。因为他以前没有穿过， 现在试着走一下。大卫对扫罗说： "穿戴着这些东西， 我不能走动， 因为我从前没有穿过。"大卫就把这些装备从身上脱下来。

40 他手中拿着自己的杖， 又从溪里挑选了五块光滑的石子， 放在口袋里， 就是牧人用的那种袋子， 手里又拿着甩石的机弦， 就向那非利士人走近去。

41 那非利士人也向着大卫慢慢走过来， 拿大盾牌的人在他前面走。

42 那非利士人观看， 看见了大卫， 就藐视他， 因为他年纪还轻， 面色红润， 外貌英俊。

43 那非利士人对大卫说： "难道我是一条狗吗？你竟拿杖来攻击我。"于是指着自己的神咒诅大卫。

44 那非利士人又对大卫说： "你到我这里来吧！ 我要把你的肉给空中的飞鸟和田野的走兽吃。"

45 大卫回答那非利士人： "你来攻击我是靠刀、靠枪， 但我来攻击你是靠万军之耶和华的名； 万军之耶和华就是你所辱骂的以色列军队的 神。

46 今天耶和华要把你交在我手里， 我必击杀你， 砍下你的头。今天我还要把非利士人军队的尸体给空中的飞鸟和地上的野兽吃。这样， 全地的人就都知道以色列中有一位 神。

47 也使这些人群都知道， 耶和华拯救人不是靠刀， 不是靠枪， 因为战争的胜败在于耶和华， 他必把你们交在我们的手里。"

48 那非利士人起身， 迎着大卫慢慢走过来； 大卫也赶快往阵上跑去， 迎战那非利士人。

49 大卫伸手入口袋里， 从里面拿出了一块石子来， 用机弦甩去， 击中了那非利士人的前额； 石子穿入前额里面， 他就仆倒， 面伏于地。

50 这样， 大卫用机弦和一块石子胜过了那非利士人。大卫击杀了那非利士人， 但他手中没有刀。

51 大卫跑过去， 站在那非利士人的身边， 拿起他的刀来， 把刀从鞘中拔出来， 杀死他， 又用刀砍下他的头。非利士人看见他们的勇士死了， 就都逃跑。

52 以色列人和犹大人就起来， 高声吶喊， 追赶非利士人， 直到迦特的入口和以革伦的城门。被刺死的非利士人都倒在沙拉音的路上， 直到迦特和以革伦。

53 以色列人穷追非利士人回来以后， 就抢掠他们的营房。

54 大卫拿起那非利士人的头， 把它带到耶路撒冷去， 却把那人的武器放在自己的帐棚里。

55 扫罗看见大卫出去迎战那非利士人， 就问元帅押尼珥： "押尼珥啊， 这个年轻人是谁的儿子？"押尼珥回答： "我敢指着王起誓， 我不知道。"

56 王说： "你去问问这个少年是谁的儿子。"

57 大卫击杀了那非利士人回来的时候， 押尼珥迎接他， 把他带到扫罗面前， 大卫手中还拿着那非利士人的头。

58 扫罗问他： "年轻人啊， 你是谁的儿子？"大卫回答： "我是你仆人伯利恒人耶西的儿子。"

1 I sebrali Filistinští vojska svá k boji, a shromáždili se u Socho, kteréž jest Judovo, a položili se mezi Socho a Azeka na pomezí Dammim.

2 Ale Saul a muži Izraelští sebravše se, položili se v údolí Elah, a sšikovali se k bitvě proti Filistinským.

3 I stáli Filistinští na hoře s strany jedné, a Izraelští stáli na hoře s strany druhé, a údolí bylo mezi nimi.

4 I vyšel muž bojovník z vojska Filistinského, Goliáš jménem, z Gát, zvýší šesti loket a dlani.

5 Lebka pak ocelivá na hlavě jeho, a v pancíř brněný byl oblečen, kterýžto pancíř vážil pět tisíc lotů oceli.

6 Též plechovice ocelivé byly na nohách jeho, a pavéza ocelivá mezi rameny jeho.

7 A dřevo u kopí jeho jako vratidlo tkadlcovské, železo pak ostré kopí jeho vážilo šest set lotů železa; a ten, kterýž nosil braň jeho, šel před ním.

8 I postavil se, a volal na vojska Izraelská, řka k nim: Nač jste to vyšli, vojensky se sšikovavše? Zdaliž já nejsem Filistinský, a vy služebníci Saulovi? Vybeřte z sebe muže, kterýž by sstoupil ke mně.

9 Jestližeť mi bude moci odolati a zabije mne, tedy budeme služebníci vaši; pakliť já přemohu jej a zabiji ho, budete vy služebníci naši, a sloužiti budete nám.

10 Pravil také ten Filistinský: Já jsem dnes zhaněl vojska Izraelská. Vydejtež mi muže, abychom se bili spolu.

11 A když uslyšel Saul i všecken Izrael slova Filistinského taková, ulekli se a báli se velmi.

12 David pak ten syn muže Efratejského z Betléma Judova, (jehož jméno Izai, kterýž měl osm synů, a již se byl sstaral za dnů Saule, přiblíživ se k lidem sešlým.

13 Tři také synové Izai starší šedše, táhli na vojnu s Saulem. Jména těch tří synů jeho, kteříž byli šli k boji: Eliáb prvorozený, a druhý po něm Abinadab, třetí pak Samma.

14 Ale David byl nejmladší. A tak ti tři synové starší odešli s Saulem).

15 David tedy odšel od Saule a navrátil se, aby pásl stádo otce svého v Betlémě.

16 I přicházel ten Filistinský ráno a večer, a stavěl se po čtyřidceti dní.

17 Tedy řekl Izai Davidovi synu svému: Vezmi i hned pro bratří své efi pražmy této a deset chlebů těchto, a běž do vojska k bratřím svým.

18 A deset syřečků mladých těchto doneseš hejtmanu, a navštívě bratří své, pozdravíš jich, a základ jejich vyzdvihneš.

19 Saul pak i oni, i všickni muži Izraelští byli v údolí Elah, bojujíce proti Filistinským.

20 A tak vstav David tím raněji a zanechav stáda při strážném, vzal to a šel, jakž mu byl přikázal Izai. I přišel až k šancům, a aj, vojsko vycházelo do šiku a křičelo k bitvě.

21 I sšikovali se Izraelští, ano i Filistinští, vojsko proti vojsku.

22 Protož David zanechav břemene, kteréž s sebe složil u strážného při břemeních, běžel do vojska; a když přišel, tázal se bratří svých, jak se mají.

23 A když on s nimi mluvil, aj, muž bojovník jménem Goliáš, Filistinský z Gát, vycházel z vojska Filistinských a mluvil jako i prvé; což slyšel i David.

24 Všickni pak muži Izraelští, jakž uzřeli toho muže, utíkali před tváří jeho, a báli se náramně.

25 I mluvili Izraelští mezi sebou: Viděli-li jste toho muže, kterýž vyšel? Nebo aby pohanění uvedl na Izraele, vyšel. Kdož by ho zabil, zbohatí ho král bohatstvím velikým, a dceru svou dá jemu, i dům otce jeho osvobodí v Izraeli.

26 I mluvil David mužům, kteříž stáli u něho, a řekl: Co bude dáno muži tomu, kterýž by zabil toho Filistinského a odjal pohanění od Izraele? Nebo kdo jest Filistinský neobřezaný ten, že pohanění uvodí na vojsko Boha živého?

27 Odpověděl jemu lid v táž slova, řka: To bude dáno muži, kterýž by ho zabil.

28 A uslyšev Eliáb, bratr jeho nejstarší, že mluví s těmi muži, rozhněval se Eliáb velmi na Davida, a řekl: Proč jsi sem přišel? A komus nechal kolikasi těch ovec na poušti? Známť já pýchu tvou a zlost srdce tvého, žes přišel dívati se bitvě.

29 I řekl David: Což jsem pak učinil? Zdaž mi nebylo poručeno?

30 Tedy šel od něho k jinému, jehož se tázal jako i prvé. I odpověděl jemu lid tak jako i prvé.

31 A tak roznesla se slova, kteráž mluvil David, a oznámili je Saulovi. Kterýžto povolal ho.

32 I řekl David Saulovi: Nechť se neleká srdce člověka pro něho; služebník tvůj půjde a bude se bíti s Filistinským tímto.

33 Ale Saul řekl Davidovi: Nebudeš moci jíti proti Filistinskému tomu, abys se potýkal s ním; nebo mládenček jsi, on pak jest muž bojovný od mladosti své.

34 Odpověděl David Saulovi: Služebník tvůj pastýřem byl stáda otce svého, a když přicházel lev aneb nedvěd, a bral dobytče z stáda,

35 Já dostihal jsem ho a bil jsem jej, a vydíral jsem je z hrdla jeho. Pakli se na mne obořil, tedy ujma ho za čelist, bil jsem jej, až jsem ho i zabil.

36 I lva i nedvěda zabil služebník tvůj; budeť tedy Filistinský neobřezanec ten jako který z nich, nebo zhaněl vojska Boha živého.

37 Řekl také David: Hospodin, kterýž vytrhl mne z moci lva a z moci nedvěda, onť mne vytrhne z ruky Filistinského tohoto. Tedy řekl Saul Davidovi: Jdi, a Hospodin budiž s tebou.

38 I dal Saul obléci Davida v šaty své, a vstavil lebku ocelivou na hlavu jeho, a oblékl ho v pancíř.

39 Připásal také David meč jeho na ty šaty jeho, a chtěl jíti, ale že tomu nezvykl, protož řekl David Saulovi: Nemohuť v tom jíti, nebo jsem nepřivykl. I složil to David s sebe.

40 A vzav hůl svou do ruky své, vybral sobě pět kamenů hladkých z potoku, a vložil je do mošničky pastýřské, kterouž měl, totiž do pytlíku, a prak svůj v ruce nesl, a přiblížil se k Filistinskému.

41 Bral se také i Filistinský, jda a přibližuje se k Davidovi, a muž ten, kterýž nesl braň jeho, šel před ním.

42 A když pohleděl Filistinský a uzřel Davida, pohrdal jím, proto že byl mládenček, a ryšavý, a krásného vzezření.

43 I řekl Filistinský Davidovi: Což jsem pes, že jdeš proti mně s holí? A zlořečil Filistinský Davidovi skrze bohy své.

44 Řekl také Filistinský Davidovi: Poď ke mně, a dámť tělo tvé ptákům nebeským a šelmám zemským.

45 Odpověděl David Filistinskému: Ty jdeš ke mně s mečem a s kopím a s pavézou, ale já k tobě jdu ve jménu Hospodina zástupů, Boha vojsk Izraelských, kterémuž jsi ty utrhal.

46 Dnešního dne zavře tě Hospodin v ruku mou, a zabiji tě, a setnu hlavu tvou s tebe, a vydám těla vojska Filistinského dnes ptákům nebeským a šelmám zemským, a pozná všecka země, žeť jest Bůh v Izraeli.

47 A zvíť všecko shromáždění toto, že ne mečem ani kopím vysvobozuje Hospodin; (nebo Hospodinův jest boj), protož vydáť vás v ruce naše.

48 Stalo se pak, že když vstal ten Filistinský, a šel, přibližuje se proti Davidovi, pospíšil i David a běžel proti Filistinskému, aby se s ním potýkal.

49 V tom David vztáh ruku svou k mošničce, vyňal z ní kámen, kterýmž hodil z praku, a udeřil Filistinského v čelo jeho tak, že kámen uvázl v čele jeho. I padl tváří svou na zem.

50 A tak přemohl David Filistinského prakem a kamenem, a udeřiv Filistinského, zabil jej, ačkoli David žádného meče v ruce neměl.

51 A přiběh David, stál nad Filistinským. Potom pochytiv meč jeho, dobyl ho z pošvy a zabil jej, a sťal jím hlavu jeho. To vidouce Filistinští, že umřel nejsilnější jejich, utíkali.

52 A protož vstavše muži Izraelští a Judští, zkřikli a honili Filistinské, až kde se vchází do údolí, a až k branám Akaron. I padali, raněni jsouce, Filistinští po cestě k Saraim, až do Gát a až do Akaron.

53 A navrátivše se synové Izraelští od honění Filistinských, vzebrali tábor jejich.

54 Potom David vzav hlavu toho Filistinského, přinesl ji do Jeruzaléma, a odění jeho složil v stanu svém.

55 Tehdáž pak, když viděl Saul Davida jdoucího proti tomu Filistinskému, řekl Abnerovi hejtmanu vojska: Abner, čí jest syn ten mládenček? Odpověděl Abner: Jako jest živa duše tvá, králi, že nevím.

56 Ale král řekl: Zeptej ty se, čí jest syn mládenec ten.

57 Když se pak vracoval David od zabití Filistinského toho, pojav ho Abner, přivedl jej před Saule, an drží hlavu Filistinského v ruce své.

58 I řekl jemu Saul: Čí jsi syn, mládenče? Odpověděl David: Syn služebníka tvého Izai Betlémského.