1 有一个患病的人， 名叫拉撒路， 住在伯大尼， 就是马利亚和她姊姊马大的村庄。

2 这马利亚就是后来用香膏抹主， 并且用头发把主的脚擦干的那人； 患病的拉撒路是她的兄弟。

3 姊妹二人派人到耶稣那里去， 说： "主啊， 你所爱的人病了。"

4 耶稣听见， 就说： "这病不至于死， 而是为了 神的荣耀， 使 神的儿子因此得到荣耀。"

5 耶稣向来爱马大和她的妹妹马利亚， 以及拉撒路。

6 他听说拉撒路病了， 仍然在原来的地方住了两天，

7 然后对门徒说： "我们再到犹太去吧。"

8 门徒对他说： "拉比， 近来犹太人要拿石头打你， 你还到那里去吗？"

9 耶稣说： "白昼不是有十二小时吗？人若在白昼行走， 就不会跌倒， 因为他看见这世上的光；

10 人若在夜间行走， 就会跌倒， 因为他没有光。"

11 耶稣说完了这些话， 跟着又对他们说： "我们的朋友拉撒路睡了， 我要去唤醒他。"

12 门徒说： "主啊， 如果他睡了， 就会好过来的。"

13 其实耶稣是指着拉撒路的死说的， 门徒却以为他是指正常的睡眠说的。

14 于是， 耶稣公开地告诉他们： "拉撒路死了。

15 我为你们欢喜， 因为我不在那里， 是要使你们相信。现在我们到他那里去吧。"

16 那称为"双生子"的多马， 对其他的门徒说： "我们也去跟他一同死吧！ "

17 耶稣到了， 知道拉撒路在坟墓里已经四天了。

18 伯大尼靠近耶路撒冷， 相距约有三公里。

19 有许多犹太人来到马大和马利亚那里， 为了拉撒路的死来安慰她们。

20 马大听见耶稣来了， 就去迎接他， 马利亚却仍然坐在家里。

21 马大对耶稣说： "主啊， 如果你早在这里， 我的兄弟就不会死了！

22 就是现在， 我也知道无论你向 神求什么， 神必赐给你。"

23 耶稣对她说： "你的兄弟必会复活。"

24 马大说： "我知道在末日复活的时候， 他必会复活。"

25 耶稣说： "我就是复活和生命； 信我的人， 虽然死了， 也要活着。

26 所有活着又信我的人， 必定永远不死， 你信这话吗？"

27 她说： "主啊， 我信； 我已经信了， 你是基督， 是 神的儿子， 是那要到世上来的。"

28 马大说了这些话， 就回去暗暗地叫她妹妹马利亚， 说： "老师来了， 他叫你。"

29 马利亚一听见， 就急忙起来， 到耶稣那里去。

30 那时， 耶稣还没有进入村子， 仍然在马大迎接他的地方。

31 那些在房子和马利亚在一起安慰她的犹太人， 见她匆忙地起来出去， 就跟着她， 以为她要到坟墓那里去哭。

32 马利亚来到耶稣那里， 一看见他， 就俯伏在他脚前， 说： "主啊， 如果你早在这里， 我的兄弟就不会死了！ "

33 耶稣看见她在哭， 和她一同来的犹太人也在哭， 就心里激动， 难过起来，

34 说： "你们把他安放在哪里？"他们说： "主啊， 请来看。"

35 耶稣哭了。

36 于是犹太人说： "你看， 他多么爱这个人！ "

37 他们中间有人说： "他既然开了瞎子的眼睛， 难道不能使这个人不死吗？"

38 耶稣又再心里激动， 来到坟墓前面。那坟墓是一个洞穴， 洞口有块石头堵住。

39 耶稣说： "把这块石头挪开！ "死者的姊姊马大对他说： "主啊， 已经四天了， 他必定臭了。"

40 耶稣说： "我不是对你说过‘如果你信， 就必定看见 神的荣耀’吗？"

41 于是他们把石头挪开。耶稣举目向天， 说： "父啊， 我感谢你， 因为你垂听了我，

42 我知道你常常听我， 但我说这话， 是为了周围站着的群众， 叫他们信是你差了我来。"

43 说了这话， 就大声呼喊： "拉撒路， 出来！ "

44 那死了的人就出来， 他的手脚都缠着布， 脸上裹着巾。耶稣说： "解开他， 让他走！ "

45 有许多到马利亚那里去的犹太人， 看见了耶稣所作的事， 就信了他。

46 但他们中间有些人到法利赛人那里去， 把耶稣所作的事都告诉他们。

47 于是祭司长和法利赛人召开公议会， 说： "这个人行了许多神迹， 我们怎么办呢？

48 我们若让他这样， 所有的人都会信他， 罗马人就会来， 夺取我们的圣地， 除灭我们的民族。"

49 他们当中有一位该亚法， 是那年作大祭司的， 对他们说： "你们什么都不知道，

50 也不去想想， 一个人代替人民死， 免得整个民族灭亡， 这对你们是有益的。"

51 他说这话不是由于自己， 而是因为他是那年的大祭司， 所以预言耶稣要替犹太民族死；

52 不但替犹太民族死， 也要把散居各地的 神的儿女招聚成为一体。

53 从那天起， 他们就想杀害耶稣。

54 因此， 耶稣不再在犹太人中间公开活动， 却离开那里， 到旷野附近的地方去； 到了一座名叫以法莲的城， 就和门徒住在那里。

55 犹太人的逾越节快到了， 有许多人在过节前从各乡上耶路撒冷去， 要在那里洁净自己。

56 他们到处找寻耶稣， 站在圣殿里的时候， 彼此说： "你们认为怎样？他不会来过节吧？"

57 祭司长和法利赛人早已下了命令： 如果有人知道耶稣在哪里， 就要前来报告， 好去逮捕他。

1 Byl pak nemocen člověk nějaký jménem Lazar z Betany, totiž z městečka Marie a Marty, sestry její.

2 (A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejížto bratr Lazar byl nemocen.)

3 Tedy poslaly k němu sestry jeho, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.

4 A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta neníť k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.

5 Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.

6 A jakž uslyšel, že by nemocen byl, i pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.

7 Potom pak dí učedlníkům: Pojďme zase do Judstva.

8 Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a ty zase tam chceš jíti?

9 Odpověděl Ježíš: Však dvanácte hodin za den jest. Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.

10 Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.

11 To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.

12 I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.

13 Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.

14 Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.

15 A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale pojďme k němu.

16 I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Pojďme i my, abychom zemřeli s ním.

17 Tedy přišel Ježíš, i nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.

18 Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.

19 Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Mariji, aby je těšili pro smrt bratra jejich.

20 Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.

21 I řekla Marta k Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.

22 Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.

23 Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.

24 Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.

25 Řekl jí Ježíš: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.

26 A každý, kdož jest živ, a věří ve mne, neumřeť na věky. Věříš-li tomu?

27 Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.

28 A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.

29 Ona jakž to uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.

30 (Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.)

31 Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě a těšili ji, viděvše Mariji, že jest rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.

32 Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, a řekla jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.

33 Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.

34 A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, pojď a pohleď.

35 I zaplakal Ježíš.

36 Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!

37 Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž jest tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti i toho, aby tento neumřel?

38 Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.

39 I dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.

40 Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.

41 Tedy zdvihli kámen, kdež byl mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl vzhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.

42 Já zajisté vím, že ty mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.

43 A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, pojď ven!

44 I vyšel, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.

45 Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Mariji, viděvše, co jest učinil Ježíš, uvěřili v něho.

46 Někteří pak z nich odešli k farizeům a pověděli jim, co jest učinil Ježíš.

47 I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Tento člověk divy mnohé činí.

48 Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.

49 Jeden pak z nich, jménem Kaifáš, nejvyšším knězem jsa toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,

50 Aniž co o tom přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.

51 Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že jest měl Ježíš umříti za tento národ,

52 A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.

53 Protož od toho dne spolu se o to radili, aby jej zabili.

54 Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny, kteráž byla blízko pouště, do města, jenž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.

55 Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.

56 I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?

57 Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.