1 主知道法利赛人听见他收门徒和施洗比约翰更多

2 （其实不是耶稣亲自施洗， 而是他的门徒施洗），

3 就离开了犹太， 再往加利利去。

4 他必须经过撒玛利亚。

5 于是到了撒玛利亚的一座城， 名叫叙加； 这城靠近雅各给他儿子约瑟的那块地。

6 在那里有雅各井。耶稣因为旅途疲倦了， 就坐在井旁； 那时大约正午。

7 有一个撒玛利亚妇人来打水。耶稣对她说： "请给我水喝。"

8 那时， 他的门徒都进城买食物去了。

9 撒玛利亚妇人对耶稣说： "你是犹太人， 怎么向我， 一个撒玛利亚妇人要水喝呢？"（原来犹太人和撒玛利亚人不相往来。）

10 耶稣回答她： "你若知道 神的恩赐， 和对你说‘请给我水喝’的是谁， 你必早已求他， 他也必早把活水赐给你了。"

11 妇人说： "先生， 你没有打水的器具， 井又深， 你从哪里得活水呢？

12 我们的祖先雅各把这口井留给我们， 他自己和子孙以及牲畜都喝这井的水， 难道你比他还大吗？"

13 耶稣回答： "凡喝这水的， 还要再渴；

14 人若喝我所赐的水， 就永远不渴。我所赐的水要在他里面成为涌流的泉源， 直涌到永生。"

15 妇人说： "先生， 请把这水赐给我， 使我不渴， 也不用来这里打水。"

16 耶稣说： "你去， 叫你的丈夫， 然后回到这里来。"

17 妇人对他说： "我没有丈夫。"耶稣说： "你说‘没有丈夫’是不错的。

18 你以前有五个丈夫， 现在有的并不是你的丈夫； 你说这话是真的。"

19 妇人说： "先生， 我看出你是先知。

20 我们的祖先在这山上敬拜 神， 而你们却说， 敬拜的地方必须在耶路撒冷。"

21 耶稣说： "妇人， 你应当信我， 时候将到， 那时你们敬拜父， 不在这山上， 也不在耶路撒冷。

22 你们敬拜你们所不知道的， 我们却敬拜我们所知道的， 因为救恩是从犹太人出来的。

23 然而时候将到， 现在就是了， 那用心灵按真理敬拜父的， 才是真正敬拜的人； 因为父在寻找这样敬拜他的人。

24 神是灵， 敬拜他的必须用心灵按真理敬拜他。"

25 妇人说： "我知道那称为基督的弥赛亚要来； 他来了， 要把一切都告诉我们。"

26 耶稣说： "我这现在跟你说话的就是他。"

27 正在这时候， 门徒回来了， 见耶稣和一个妇人说话， 就很希奇； 但是没有人问： "你要什么？"或说： "你为什么跟她说话？"

28 那妇人撇下了她的水罐， 进到城里去， 对众人说：

29 "你们来， 看看一个人， 他把我所作的一切都说出来， 难道这人就是基督吗？"

30 众人就出城， 往耶稣那里去。

31 当时， 门徒对耶稣说： "拉比， 请吃。"

32 耶稣说： "我有食物吃， 是你们所不知道的。"

33 门徒就彼此说： "难道有人拿东西给他吃了吗？"

34 耶稣说： "我的食物就是遵行差我来者的旨意， 并且完成他的工作。

35 你们不是说‘还有四个月才到收获的时候’吗？我告诉你们， 举目向田观看， 庄稼已经熟了， 可以收割了。

36 收割的人得到工资， 也积储五谷直到永生， 使撒种的和收割的一同快乐。

37 ‘这人撒种， 那人收割’， 这话是真的。

38 我派你们去收割你们所没有劳苦的； 别人劳苦， 你们却享受他们劳苦的成果。"

39 因着那妇人作见证的话： "他把我所作的一切都说出来了"， 那城里就有许多撒玛利亚人信了耶稣。

40 于是他们来到耶稣那里， 求他和他们同住， 耶稣就在那里住了两天。

41 因着耶稣的话， 信他的人就更多了。

42 他们就对那妇人说： "现在我们信， 不再是因为你的话， 而是因为我们亲自听见了， 知道这位真是世人的救主。"

43 两天之后， 耶稣离开那里， 往加利利去。

44 耶稣自己说过： "先知在本乡是不受尊敬的。"

45 耶稣到了加利利的时候， 加利利人都欢迎他， 因为他们曾经上耶路撒冷去过节， 见过他所行的一切。

46 耶稣又到了加利利的迦拿， 就是他变水为酒的地方。有一个大臣， 他的儿子在迦百农患病。

47 他听见耶稣从犹太到了加利利， 就来见他， 求他下去医治他的儿子， 因为他的儿子快要死了。

48 耶稣对他说： "你们若看不见神迹奇事， 总是不肯信。"

49 大臣说： "先生， 求你趁我的孩子还没有死就下去吧！ "

50 耶稣告诉他： "回去吧， 你的儿子好了。"那人信耶稣对他说的话， 就回去了。

51 正下去的时候， 他的仆人迎着他走来， 说他的孩子好了。

52 他就向仆人查问孩子是什么时候好转的。他们告诉他： "昨天下午一点钟， 热就退了。"

53 这父亲就知道， 那正是耶稣告诉他"你的儿子好了"的时候， 他自己和全家就信了。

54 这是耶稣从犹太回到加利利以后所行的第二件神迹。

1 A jakž poznal Pán, že jsou slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil nežli Jan,

2 (Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho,)

3 Opustil Judstvo a odšel opět do Galilee.

4 Musil pak jíti skrze Samaří.

5 I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedle popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému.

6 Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo již okolo šesté hodiny.

7 I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréžto řekl Ježíš: Dej mi píti.

8 (Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.)

9 I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.)

10 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a věděla, kdo jest, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dalť by tobě vody živé.

11 I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?

12 Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?

13 Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.

14 Ale kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému.

15 Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, ať bych nežíznila, ani chodila sem vážiti.

16 Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přijď sem.

17 Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.

18 Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.

19 Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.

20 Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdežto náleží se modliti.

21 Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.

22 Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se pak modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest.

23 Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.

24 Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.

25 Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, jenž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.

26 Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.

27 A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, avšak žádný jemu neřekl: Nač se jí ptáš, aneb proč mluvíš s ní?

28 I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:

29 Pojďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?

30 Tedy vyšli z města, a přišli k němu.

31 Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.

32 A on řekl jim: Jáť mám pokrm k jísti, kteréhož vy nevíte.

33 Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?

34 Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho.

35 Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí vašich, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.

36 Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, spolu se radoval, i kdo žne.

37 Nebo i v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, jenž rozsívá, a jiný, kterýž žne.

38 Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť jsou pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.

39 Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.

40 A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.

41 A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.

42 A ženě té řekli: Že již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě Spasitel světa, Kristus.

43 Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.

44 Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v vážnosti není.

45 A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli ke dni svátečnímu.

46 Tedy opět přišel Ježíš do Káně Galilejské, kdežto učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.

47 Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.

48 I řekl k němu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.

49 Dí jemu ten královský služebník: Pane, pojď prve, nežli umře syn můj.

50 Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil k němu Ježíš, a šel.

51 Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali mu, řkouce: Syn tvůj živ jest.

52 Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.

53 Tedy poznal otec, že právě v tu hodinu to se stalo, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil on i dům jeho všecken.

54 To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.