1 逾越节以前, 耶稣知道自己离开这世界回到父那里去的时候到了。他既然爱世上属于自己的人, 就爱他们到底。

2 吃晚饭的时候(魔鬼已经把出卖耶稣的意念放在西门的儿子加略人犹大的心里),

3 耶稣知道父已经把万有交在他手中, 并且知道自己从 神而来, 又要回到 神那里去,

4 就起身离席, 脱去外衣, 拿一条手巾束腰。

5 然后他倒了一盆水, 洗门徒的脚, 并且用束腰的手巾擦干。

6 轮到西门.彼得, 彼得就说: "主啊, 你要洗我的脚吗?"

7 耶稣回答: "我所作的, 你现在不知道, 以后就会明白。"

8 彼得说: "不行, 你千万不可洗我的脚! "耶稣说: "如果我不洗你的脚, 你就与我没有关系了。"

9 西门.彼得说: "主啊, 那就不单洗我的脚, 连我的手和头都洗吧! "

10 耶稣说: "洗过澡的人, 全身都洁净, 只需要洗脚就可以了。你们是洁净的, 但不是人人都是这样。"

11 原来耶稣知道谁要出卖他, 所以他说"你们不是人人都是洁净的"。

12 耶稣洗完了门徒的脚, 就穿上外衣, 再坐下来, 对他们说: "我给你们作的, 你们明白吗?

13 你们称呼我‘老师, 主’, 你们说得对, 我本来就是。

14 我是主, 是老师, 尚且洗你们的脚, 你们也应当彼此洗脚。

15 我作了你们的榜样, 是要你们也照着我所作的去行。

16 我实实在在告诉你们, 仆人不能大过主人, 奉差遣的也不能大过差他的人。

17 你们既然知道这些事, 如果去实行, 就有福了。

18 我这话不是指着你们全体说的; 我认识我所拣选的人, 但是经上的话: ‘那吃我饭的, 用他的脚踢我’, 必须应验。

19 现在, 事情还没有发生, 我就告诉你们, 使你们到时可以信我就是‘那一位’。

20 我实实在在告诉你们, 那接待我所差遣的, 就是接待我; 接待我的, 就是接待那差我来的。"

21 耶稣说了这话, 心里很难过, 就明明地说: "我实实在在告诉你们, 你们中间有一个人要出卖我。"

22 门徒面面相觑, 不知道他是指着谁说的。

23 门徒中有一个人, 是耶稣所爱的, 他坐在耶稣旁边。

24 西门.彼得向他示意, 叫他问耶稣是指着谁说的。

25 于是那个门徒贴近耶稣的胸怀, 问他: "主啊, 是谁呢?"

26 耶稣回答: "我蘸一小块饼给谁, 谁就是了。"于是他蘸了一小块饼, 递给加略人西门的儿子犹大。

27 犹大接过饼以后, 撒但就进入他的心。耶稣对他说: "你要作的, 快去作吧。"

28 在座的人, 没有一个知道耶稣为什么对犹大说这话。

29 犹大是管钱的, 所以有人以为耶稣叫他去买过节用的东西, 或是吩咐他拿点东西去赒济穷人。

30 犹大吃了饼, 立刻就出去; 那时是黑夜了。

31 他出去以后, 耶稣就说: "现在人子得了荣耀, 神也在人子身上得了荣耀,

32 ( 神既然在人子身上得了荣耀, )(有些抄本无此句)也要在自己身上荣耀人子, 并且要立刻荣耀他。

33 孩子们啊, 我跟你们在一起的时候不多了。你们要寻找我, 但是我对犹太人说过, 现在也照样对你们说: ‘我去的地方, 是你们不能去的。’

34 我给你们一条新命令, 就是要你们彼此相爱; 我怎样爱你们, 你们也要怎样彼此相爱。

35 如果你们彼此相爱, 众人就会认出你们是我的门徒了。"

36 西门.彼得对耶稣说: "主啊, 你往哪里去?"耶稣回答: "我去的地方, 你现在不能跟着我去, 但后来却要跟着我去。"

37 彼得说: "主啊, 为什么我现在不能跟着你去?为了你, 我舍命也愿意! "

38 耶稣说: "你愿意为我舍命吗?我实实在在告诉你, 鸡叫之前, 你必定三次不认我。"

1 Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.

2 A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil,)

3 Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal a že od Boha vyšel a k Bohu jde,

4 Vstal od večeře, a složil roucho své, a vzav rouchu, přepásal se.

5 Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.

6 Tedy přišel k Šimonovi Petrovi. A on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti?

7 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš.

8 Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou.

9 Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.

10 Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čistí jste, ale ne všickni.

11 Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čistí jste.

12 Když pak umyl nohy jejich a vzal na sebe roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?

13 Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.

14 Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.

15 Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy též činili.

16 Amen, amen pravím vám: Není služebník větší pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.

17 Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.

18 Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musí to býti, aby se naplnilo písmo: Ten, jenž jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.

19 Nyní pravím vám, prve než by se to stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem.

20 Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.

21 A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.

22 Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.

23 Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš.

24 Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví?

25 A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?

26 Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.

27 A hned po vzetí toho chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.

28 Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.

29 Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, anebo aby něco chudým dal.

30 A on vzav skyvu chleba, hned vyšel. A byla již noc.

31 Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.

32 A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.

33 Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, a jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, tak i vám pravím nyní.

34 Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého.

35 Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.

36 Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam já jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom.

37 Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? A já duši svou za tebe položím.

38 Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.