1 "你们心里不要难过， 你们应当信 神， 也应当信我。
2 在我父的家里， 有许多住的地方； 如果没有， 我怎么会告诉你们我去是要为你们预备地方呢？（下半节或译： "如果没有， 我早就对你们说了， 因为我去是为你们预备地方。"）
3 我若去为你们预备地方， 就必再来接你们到我那里去， 好使我在哪里， 你们也在哪里。
4 我去的地方， 你们知道那条路。"
5 多马说： "主啊， 我们不知道你去的地方， 怎能知道那条路呢？"
6 耶稣对他说： "我就是道路、真理、生命， 如果不是借着我， 没有人能到父那里去。
7 如果你们认识我， 就必认识我的父； 从今以后， 你们认识他， 并且看见了他。"
8 腓力说： "主啊， 请把父显示给我们， 我们就满足了。"
9 耶稣说： "腓力， 我跟你们在一起这么久了， 你还不认识我吗？那看见了我的就是看见了父， 你怎么还说‘把父显示给我们’呢？
10 你不信我是在父里面， 父是在我里面吗？我对你们说的话， 不是凭着自己说的， 而是住在我里面的父作他自己的事。
11 你们应当信我是在父里面， 父是在我里面； 不然， 也要因我所作的而相信。
12 我实实在在告诉你们， 我所作的事， 信我的人也要作， 并且要作比这些更大的， 因为我往父那里去。
13 你们奉我的名无论求什么， 我必定成全， 使父在子的身上得着荣耀。
14 你们若奉我的名向我求什么， 我必定成全。
15 "如果你们爱我， 就要遵守我的命令。
16 我要请求父， 他就会赐给你们另一位保惠师， 使他跟你们永远在一起。
17 这保惠师就是真理的灵， 世人不能接受他， 因为看不见他， 也不认识他。你们却认识他， 因为他跟你们住在一起， 也要在你们里面。
18 我不会撇下你们为孤儿， 我要回到你们这里来。
19 不久以后， 世人不再看见我， 你们却要看见我， 因为我活着， 你们也要活着。
20 到那日， 你们就知道我是在我父里面， 你们是在我里面， 我也在你们里面。
21 那领受我的命令， 并且遵守的， 就是爱我的； 爱我的， 我父必定爱他， 我也要爱他， 并且要亲自向他显现。"
22 犹大（不是加略人犹大）对耶稣说： "主啊， 你为什么要亲自向我们显现， 不向世人显现呢？"
23 耶稣回答： "人若爱我， 就要遵守我的话， 我父必定爱他， 并且我们要到他那里去， 跟他住在一起。
24 不爱我的， 就不会遵守我的话。你们所听见的道， 不是我的， 而是那差我来的父的道。
25 "我还跟你们在一起的时候， 就对你们讲了这些事。
26 但保惠师， 就是父因我的名要差来的圣灵， 他要把一切事教导你们， 也要使你们想起我对你们所说过的一切话。
27 我留下平安给你们， 我把自己的平安赐给你们； 我给你们的， 不像世界所给的。你们心里不要难过， 也不要恐惧。
28 你们听见我对你们说过： ‘我去， 但还要回到你们这里来。’你们若爱我， 就要喜乐， 因为我到父那里去， 又因为父是比我大的。
29 现在事情还没有发生， 我就已经告诉你们， 使你们在事情发生的时候可以相信。
30 我不会再跟你们讲很多的事， 因为这世界的统治者将到； 他在我身上毫无作用，
31 但这些事是要使世人知道我爱父， 并且知道父怎样吩咐了我， 我就怎样作。起来， 我们走吧！ "
1 Nermutiž se srdce vaše. Věříte v Boha, i ve mne věřte.
2 V domu Otce mého příbytkové mnozí jsou. Byť nebylo tak, pověděl bych vám.
3 Jduť, abych vám připravil místo. A odejdu-liť, a připravím vám místo, zaseť přijdu, a poberu vás k sobě samému, abyste, kde jsem já, i vy byli.
4 A kam já jdu, víte, i cestu víte.
5 Dí jemu Tomáš: Pane, nevíme, kam jdeš. A kterak můžeme cestu věděti?
6 Dí jemu Ježíš: Já jsem cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.
7 Byste znali mne, také i Otce mého znali byste; a již nyní jej znáte, a viděli jste ho.
8 Řekl jemu Filip: Pane, ukaž nám Otce, a dostiť jest nám.
9 Dí jemu Ježíš: Tak dlouhý čas s vámi jsem, a nepoznal jsi mne? Filipe, kdož vidí mne, vidí Otce, a kterak ty pravíš: Ukaž nám Otce?
10 A což nevěříš, že já v Otci a Otec ve mně jest? Slova, kteráž já mluvím vám, sám od sebe nemluvím, ale Otec ve mně přebývaje, onť činí skutky.
11 Věřtež mi, že jsem já v Otci a Otec ve mně; nebo aspoň pro samy skutky věřte mi.
12 Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, skutky, kteréž já činím, i on činiti bude, a větší nad ty činiti bude. Nebo já jdu k Otci svému.
13 A jestliže byste co prosili ve jménu mém, toť učiním, aby oslaven byl Otec v Synu.
14 Budete-li zač prositi ve jménu mém, jáť učiním.
15 Milujete-li mne, přikázání mých ostříhejte.
16 A jáť prositi budu Otce, a jiného Utěšitele dá vám, aby s vámi zůstal na věky,
17 Ducha pravdy, jehož svět nemůže přijíti. Nebo nevidí ho, aniž ho zná, ale vy znáte jej, nebť u vás přebývá a v vás bude.
18 Neopustímť vás sirotků, přijduť k vám.
19 Ještě maličko, a svět mne již neuzří, ale vy uzříte mne; nebo já živ jsem, a i vy živi budete.
20 V ten den vy poznáte, že já jsem v Otci svém, a vy ve mně, a já v vás.
21 Kdož by měl přikázaní má a ostříhal jich, onť jest ten, kterýž mne miluje. A kdož mne miluje, milován bude od Otce mého, a jáť jej budu milovati a zjevím jemu samého sebe.
22 Řekl jemu Judas, ne onen Iškariotský: Pane, jakž jest to, že sebe nám zjeviti chceš, a ne světu?
23 Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Miluje-li mne kdo, slova mého ostříhati bude, a Otec můj bude jej milovati, a k němu přijdeme, a příbytek u něho učiníme.
24 Kdož pak nemiluje mne, slov mých neostříhá; a slovo, kteréž slyšíte, neníť mé, ale toho, kterýž mne poslal, Otcovo.
25 Toto mluvil jsem vám, u vás přebývaje.
26 Utěšitel pak, ten Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém, onť vás naučí všemu a připomeneť vám všecko, což jsem koli mluvil vám.
27 Pokoj zůstavuji vám, pokoj můj dávám vám; ne jako svět dává, já dávám vám. Nermutiž se srdce vaše, ani strachuj.
28 Slyšeli jste, že já řekl jsem vám: Jdu, a zase přijdu k vám. Kdybyste mne milovali, radovali byste se jistě, že jsem řekl: Jdu k Otci; nebo Otec větší mne jest.
29 A nyní pověděl jsem vám, prve nežli by se stalo, abyste, když se stane, uvěřili.
30 Již nemnoho mluviti budu s vámi; neboť jde Kníže tohoto světa, ale nemáť nic na mně.
31 Ale aby poznal svět, že miluji Otce, a jakož mi přikázání dal Otec, tak činím. Vstaňte, pojďme odtud.