1 "我把这些事告诉了你们， 使你们不致后退。
2 人要把你们赶出会堂； 并且时候要到， 所有要杀害你们的人， 以为这样就是事奉 神。
3 他们要作这些事， 因为他们不认识父， 也不认识我。
4 我把这些事告诉了你们， 让你们到了那个时候， 可以想起我告诉过你们了。我起初没有把这些事告诉你们， 因为我跟你们在一起。
5 "现在我要到那差我来的那里去， 你们中间并没有人问： ‘你到哪里去？’
6 然而因为我把这些事告诉了你们， 你们心里就充满忧愁。
7 但我要把实情告诉你们， 我去是对你们有益的。如果我不去， 保惠师就不会到你们这里来； 我若去了， 就会差他到你们这里来。
8 他来了， 就要在罪、在义、在审判各方面指证世人的罪。
9 在罪方面， 是因为他们不信我；
10 在义方面， 是因为我到父那里去， 你们就再看不见我；
11 在审判方面， 是因为这世界的统治者已经受了审判。
12 "我还有许多事要告诉你们， 可是你们现在担当不了；
13 只等真理的灵来了， 他要引导你们进入一切真理。他不是凭着自己说话， 而是把他听见的都说出来， 并且要把将来的事告诉你们。
14 他要荣耀我， 因为他要把从我那里所领受的告诉你们。
15 父所有的一切， 都是我的； 所以我说， 他要把从我那里所领受的告诉你们。
16 "不久， 你们不会再看见我； 再过不久， 你们还要看见我。"
17 于是他的门徒中有几个彼此说： "他对我们说： ‘不久， 你们不会看见我； 再过不久， 你们还要看见我。’又说： ‘因为我到父那里去。’这是什么意思呢？"
18 他们又说： "他所说的‘不久’， 是什么意思呢？我们不晓得他在讲什么。"
19 耶稣知道他们想问他， 就说： "我所说的‘不久， 你们不会看见我； 再过不久， 你们还要看见我’， 你们为了这话彼此议论吗？
20 我实实在在告诉你们， 你们要痛哭哀号， 世人却要欢喜； 你们要忧愁， 但你们的忧愁要变为喜乐。
21 妇人生产的时候会有忧愁， 因为她的时候到了； 但生了孩子以后， 就不再记住那痛苦了， 因为欢喜有一个人生到世上来。
22 现在你们也有忧愁； 但我要再见你们， 你们的心就会喜乐， 你们的喜乐是没有人能够夺去的。
23 到了那天， 你们什么也不会问我了。我实实在在告诉你们， 你们奉我的名无论向父求什么， 他必定赐给你们。
24 你们向来没有奉我的名求什么； 现在你们祈求， 就必定得着， 让你们的喜乐满溢。
25 "我用譬喻对你们说了这些事， 时候要到， 我不再用譬喻对你们说了， 而是把关于父的事明明白白告诉你们。
26 到了那天， 你们要奉我的名祈求， 我不是说我要为你们请求父；
27 父自己爱你们， 因为你们已经爱我， 并且信我是从 神那里来的。
28 我从父那里来， 到了这世界； 我又离开这世界， 到父那里去。"
29 门徒说： "你看， 现在你是明说， 不是用譬喻说了。
30 现在我们知道你是无所不知的， 不需要人向你发问。因此， 我们信你是从 神那里来的。"
31 耶稣对他们说： "现在你们信吗？
32 看哪， 时候要到， 而且已经到了， 你们要分散， 各人到自己的地方去， 只留下我独自一个人。其实我不是独自一个人， 因为有父与我同在。
33 我把这些事告诉你们， 是要使你们在我里面有平安。在世上你们有患难， 但你们放心， 我已经胜了这世界。"
1 Toto mluvil jsem vám, abyste se nezhoršili.
2 Vypovědíť vás ze škol, ano přijdeť čas, že všeliký, kdož vás mordovati bude, domnívati se bude, že tím Bohu slouží.
3 A toť učiní vám proto, že nepoznali Otce ani mne.
4 Ale toto mluvil jsem vám, abyste, když přijde ten čas, rozpomenuli se na to, že jsem já to předpověděl vám. Tohoť jsem vám s počátku nemluvil, neb jsem byl s vámi.
5 Nyní pak jdu k tomu, kterýž mne poslal, a žádný z vás neptá se mne: Kam jdeš?
6 Ale že jsem vám tyto věci mluvil, zámutek naplnil srdce vaše.
7 Já pak pravdu pravím vám, že jest vám užitečné, abych já odšel. Nebo neodejdu-liť, Utěšitel nepřijde k vám; a pakliť odejdu, pošli ho k vám.
8 A onť přijda, obviňovati bude svět z hříchu, a z spravedlnosti, a z soudu.
9 Z hříchu zajisté, že nevěří ve mne;
10 A z spravedlnosti, že jdu k Otci, a již více neuzříte mne;
11 Z soudu pak, že Kníže tohoto světa již jest odsouzeno.
12 Ještěť bych měl mnoho mluviti vám, ale nemůžete snésti nyní.
13 Ale když přijde ten Duch pravdy, uvedeť vás ve všelikou pravdu. Nebo nebude mluviti sám od sebe, ale cožkoli uslyší, toť mluviti bude; ano i budoucí věci zvěstovati bude vám.
14 Onť mne oslaví; nebo z mého vezme, a zvěstuje vám.
15 Všecko, cožkoli má Otec, mé jest. Protož jsem řekl, že z mého vezme, a zvěstuje vám.
16 Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne; nebo já jdu k Otci.
17 I řekli někteří z učedlníků jeho mezi sebou: Co jest to, že praví nám: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne, a že já jdu k Otci?
18 Protož pravili: Co jest to, že praví: Maličko? Nevíme, co praví.
19 I poznal Ježíš, že se ho chtěli otázati. I řekl jim: O tom tížete mezi sebou, že jsem řekl: Maličko, a neuzříte mne, a opět maličko, a uzříte mne?
20 Amen, amen pravím vám, že plakati a kvíliti budete vy, ale svět se bude radovati; vy pak se budete rmoutiti, ale zámutek váš obrátíť se v radost.
21 Žena, když rodí, zámutek má, nebo přišla hodina její; ale když porodí dítě, již nepamatuje na soužení, pro radost, že se narodil člověk na svět.
22 Protož i vy zámutek máte nyní, ale opět uzřím vás, a radovati se bude srdce vaše, a radosti vaší žádný neodejme od vás.
23 A v ten den nebudete se mne tázati o ničemž. Amen, amen pravím vám: Že zač byste koli prosili Otce ve jménu mém, dáť vám.
24 Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla.
25 Toto v příslovích mluvil jsem vám; přijdeť hodina, když již ne v příslovích budu mluviti vám, ale zjevně o Otci svém zvěstovati budu vám.
26 V ten den ve jménu mém prositi budete, a nepravímť vám, že já budu prositi Otce za vás.
27 Nebo sám Otec miluje vás, proto že jste vy mne milovali, a uvěřili, že jsem já od Boha vyšel.
28 Vyšelť jsem od Otce, a přišel jsem na svět; a opět opouštím svět, a jdu k Otci.
29 Řkou jemu učedlníci jeho: Aj, nyní zjevně mluvíš, a přísloví žádného nepravíš.
30 Nyní víme, že víš všecko, a nepotřebuješ, aby se kdo tebe tázal. Skrze to věříme, že jsi od Boha přišel.
31 Odpověděl jim Ježíš: Nyní věříte.
32 Aj, přijdeť hodina, anobrž již přišla, že se rozprchnete jeden každý k svému, a mne samého necháte. Ale nejsemť sám, nebo Otec se mnou jest.
33 Tyto věci mluvil jsem vám, abyste ve mně pokoj měli. Na světě soužení míti budete, ale doufejtež, jáť jsem přemohl svět.