1 耶和华照着以前所说的， 眷顾撒拉； 耶和华按着他的应许， 给撒拉作成。
2 亚伯拉罕年老的时候， 撒拉怀了孕， 到了 神应许的日期， 就给亚伯拉罕生了一个儿子。
3 亚伯拉罕给撒拉为他所生的儿子， 起名叫以撒。
4 亚伯拉罕的儿子以撒生下来第八天， 亚伯拉罕就照着 神吩咐他的， 给以撒行了割礼。
5 他儿子以撒出生的时候， 亚伯拉罕正一百岁。
6 撒拉说： " 神使我欢笑， 凡听见的， 也必为我欢笑。"
7 又说： "谁能告诉亚伯拉罕， 撒拉要乳养儿女呢？在他年老的时候， 我竟给他生了一个儿子。"
8 孩子渐渐长大， 就断了奶。以撒断奶的那天， 亚伯拉罕摆设盛大的筵席。
9 撒拉看见那埃及人夏甲给亚伯拉罕所生的儿子在嬉戏， 就对亚伯拉罕说：
10 "把这婢女和她的儿子赶出去， 因为这婢女的儿子不能和我的儿子以撒一同承受产业。"
11 亚伯拉罕因他的儿子而非常烦恼。
12 神对亚伯拉罕说： "不要因这童子和你的婢女而烦恼。撒拉对你说的话， 你都要听从； 因为以撒生的， 才可以称为你的后裔。
13 至于这婢女的儿子， 我也要使他成为一国， 因为他也是你的后裔。"
14 亚伯拉罕清早起来， 拿饼和一皮袋水， 给了夏甲， 放在她的肩膀上， 又把孩子交给她， 就打发她离开。夏甲走了， 在别是巴的旷野飘荡。
15 皮袋里的水用尽了， 夏甲就把孩子撇在一棵小树底下。
16 然后自己走开， 在离开约有一箭之远的地方， 相对而坐， 说： "我不忍眼看孩子死去。"就相对坐着， 放声大哭。
17 神听见了童子的声音， 他的使者就从天上呼叫夏甲， 对她说： "夏甲啊， 你为什么这样呢？不要害怕， 因为孩子在那里所发的声音 神已经听见了。
18 起来， 扶起孩子， 尽力保护他； 因为我要使他成为大国。"
19 神开了夏甲的眼睛， 她就看见一口水井。她去把皮袋盛满了水， 就给孩子喝。
20 神与孩子同在， 他渐渐长大， 住在旷野， 成了个弓箭手。
21 他住在巴兰的旷野， 他的母亲从埃及地给他娶了一个妻子。
22 那时， 亚比米勒和他的军长非各对亚伯拉罕说： "在你所作的一切事上， 神都与你同在。
23 现在你要在这里指着 神对我起誓， 你不会以诡诈待我和我的子子孙孙。我怎样恩待了你， 你也要怎样恩待我和你寄居的地方。"
24 亚伯拉罕回答： "我愿意起誓。"
25 亚伯拉罕因亚比米勒的仆人强占了一口水井， 就指责亚比米勒。
26 亚比米勒说： "谁作了这事， 我不知道， 你都没有告诉我； 我现在才听见。"
27 于是亚伯拉罕牵了牛羊来， 送给亚比米勒， 二人就彼此立约。
28 亚伯拉罕把羊群中的七只母羊羔， 放在另外一处。
29 亚比米勒问亚伯拉罕： "你把这七只母羊羔放在另外一处， 是什么意思呢？"
30 亚伯拉罕回答： "意思就是： 你从我手里接受这七只母羊羔， 好作我挖了这口井的证据。"
31 因此那地方名叫别是巴， 因为他们二人在那里起了誓。
32 他们在别是巴立约以后， 亚比米勒和他的军长非各， 就起程回非利士地去了。
33 亚伯拉罕在别是巴栽了一棵垂丝柳树， 就在那里求告耶和华永活的 神的名。
34 亚伯拉罕在非利士人的地方寄居了许多日子。
1 Navštívil pak Hospodin Sáru, tak jakž byl řekl; a učinil Hospodin Sáře, jakož byl mluvil.
2 Nebo počala a porodila Sára Abrahamovi syna v starosti jeho, v ten čas, kterýž předpověděl Bůh.
3 A nazval Abraham jméno syna svého, kterýž se mu narodil, jehož porodila Sára, Izák.
4 A obřezal Abraham syna svého Izáka, když byl v osmi dnech, tak jakž mu byl přikázal Bůh.
5 Byl pak Abraham ve stu letech, když se mu narodil Izák syn jeho.
6 I řekla Sára: Radost mi učinil Bůh; kdokoli uslyší, radovati se bude spolu se mnou.
7 A přidala: Kdo by byl řekl Abrahamovi, že bude Sára děti kojiti? A však jsem porodila syna v starosti jeho.
8 I rostlo dítě a ostaveno jest. Tedy učinil Abraham veliké hody v ten den, v němž ostaven byl Izák.
9 Viděla pak Sára, že syn Agar Egyptské, kteréhož porodila Abrahamovi, jest posměvač.
10 I řekla Abrahamovi: Vyvrz děvku tuto i syna jejího; neboť nebude dědicem syn děvky té s synem mým Izákem.
11 Ale Abraham velmi těžce nesl tu řeč, pro syna svého.
12 I řekl Bůh Abrahamovi: Nestěžuj sobě o dítěti a o děvce své; cožkoli řekla tobě Sára, povol řeči její, nebo v Izákovi nazváno bude tobě símě.
13 A však i syna děvky učiním v národ; nebo tvé símě jest.
14 Vstal tedy Abraham velmi ráno, a vzav chléb a láhvici vody, dal Agar a vložil na rameno její, a pustil ji od sebe i s dítětem. Kterážto odešla a chodila po poušti Bersabé.
15 A když nebylo vody v láhvici, povrhla dítě pod jedním stromem.
16 A odšedši, sedla naproti tak daleko, jako by mohl z lučiště dostřeliti; nebo pravila: Nebudu se dívati na smrt dítěte. Seděla tedy naproti, a pozdvihši hlasu svého, plakala.
17 I uslyšel Bůh hlas dítěte; a anděl Boží s nebe zavolal na Agar, a řekl jí: Coť jest, Agar? Neboj se; nebo Bůh uslyšel hlas dítěte z místa, na kterémž jest.
18 Vstaň, vezmi dítě, a ujmi je rukou svou; nebo v národ veliký učiním je.
19 A otevřel Bůh oči její, aby uzřela studnici vody. I šla a naplnila láhvici vodou, a napojila dítě.
20 A Bůh byl s dítětem, kteréžto zrostlo a bydlilo na poušti, a byl z něho střelec.
21 Bydlil pak na poušti Fáran; i vzala mu matka jeho ženu z země Egyptské.
22 Stalo se pak toho času, že mluvil Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, k Abrahamovi těmito slovy: Bůh s tebou jest ve všech věcech, kteréž ty činíš.
23 Protož nyní, přisáhni mi teď skrze Boha: Toto ať se stane, jestliže mi sklamáš, neb synu mému, aneb vnuku mému; vedlé milosrdenství, kteréž jsem já učinil s tebou, i ty že učiníš se mnou a s zemí, v níž jsi byl pohostinu.
24 I řekl Abraham: A já přisáhnu.
25 (A přitom domlouval se Abraham na Abimelecha o studnici vody, kterouž mu mocí odjali služebníci Abimelechovi.
26 I řekl Abimelech: Nevím, kdo by učinil takovou věc; a aniž jsi ty mi oznámil, aniž jsem já také co slyšel, až dnes.)
27 Vzav tedy Abraham ovce i voly dal Abimelechovi; a vešli oba dva v smlouvu.
28 A postavil Abraham sedm jehnic stáda obzvlášť.
29 I řekl Abimelech Abrahamovi: K čemu jest těchto sedm jehnic, kteréž jsi postavil obzvlášť?
30 Odpověděl: Že sedm těch jehnic vezmeš z ruky mé, aby mi to bylo na svědectví, že jsem kopal studnici tuto.
31 Pročež nazváno jest to místo Bersabé, že tu oba dva přisáhli.
32 A tak učinili smlouvu v Bersabé. Vstav pak Abimelech a Fikol, kníže vojska jeho, navrátili se do země Filistinské.
33 I nasázel stromoví v Bersabé, a vzýval tam jméno Hospodina, Boha silného, věčného.
34 A bydlil Abraham v zemi Filistinské za mnoho dní.