1 约瑟进去禀告法老， 说： "我的父亲和兄弟们， 带着他们的牛羊和他们所有的一切， 都从迦南地来了， 现在就在歌珊地。"

2 约瑟从他所有的兄弟当中， 挑选了五个人， 把他们带到法老面前。

3 法老问约瑟的兄弟们说： "你们是作什么的？"他们回答法老： "仆人们是牧羊人， 我们和我们的祖先都是一样。"

4 他们又对法老说： "我们来是要在这地寄居， 因为迦南地的饥荒严重， 你仆人们的羊群没有草吃， 所以， 现在求你容许你仆人住在歌珊地。"

5 法老对约瑟说： "你的父亲和兄弟们到你这里来了；

6 埃及地都在你面前， 你只管叫你的父亲和兄弟们住在这地最好的地方， 他们可以住在歌珊地。你如果知道他们中间有能干的人， 可以派他们看管我的牲畜。"

7 约瑟把他父亲雅各带到法老面前， 雅各就给法老祝福。

8 法老问雅各： "你有多大年纪了？"

9 雅各回答法老： "我寄居在世的年日是一百三十岁。我一生的年日又少又苦， 不及我祖先寄居在世的年日。"

10 雅各又给法老祝福， 然后离开法老出去了。

11 约瑟照着法老的吩咐安置他的父亲和兄弟们， 把兰塞地， 就是埃及地最好的地方， 给他们作产业。

12 约瑟照着孩子的数目， 用粮食供养他的父亲、兄弟们， 以及父亲的家人。

13 那时， 遍地都没有粮食， 因为饥荒非常严重。埃及地和迦南地的人， 因为饥荒的缘故都饿昏了。

14 约瑟收集了埃及地和迦南地所有的银子， 就是众人买粮的银子； 约瑟就把那些银子交到法老的王宫去。

15 埃及地和迦南地的银子都用尽了， 埃及众人就来到约瑟那里， 说： "银子已用完了。求你给我们粮食吧， 我们为什么要饿死在你面前呢？"

16 约瑟回答： "如果银子用完了， 可以把你们的牲畜给我， 我就把粮食给你们， 交换你们的牲畜。"

17 于是， 他们把牲畜带到约瑟那里， 约瑟就把粮食给他们， 交换他们的马匹、羊群、牛群和驴。那一年， 约瑟就用粮食交换他们所有的牲畜， 来养活他们。

18 那一年过后， 第二年他们又来到约瑟那里， 对他说： "我们不向我主隐瞒， 我们的银子都用尽了， 牲畜也归了我主； 在我主面前， 除了我们的身体和田地以外， 什么也没有剩下了。

19 为什么我们和我们的田地要在你面前消灭呢？求你用粮食买我们和我们的田地， 我们和田地就必为法老效劳了。又求你给我们谷种， 使我们可以活着， 不至死亡， 田地也不至荒芜。"

20 于是， 约瑟为法老买了埃及所有的田地， 因为埃及人遭遇了严重的饥荒， 各人都卖了自己的田地。这样， 那地就都归法老所有。

21 至于人民， 约瑟把他们迁到城市里去（"约瑟把他们迁到城市里去"有古卷及古译本作"使他们成了奴仆"）， 从埃及境内的一端， 直到另一端。

22 只有祭司的田地， 约瑟没有买， 因为祭司有从法老所得的粮饷； 他们可以吃法老所给的粮饷， 所以没有卖自己的田地。

23 约瑟对人民说： "看哪， 我今日为法老买了你们和你们的田地。这里有谷种给你们， 你们可以种地。

24 到了收割的时候， 你们要把五分之一给法老， 其余四分可以归你们自己， 作田里的种子， 又作你们以及你们家人和孩子的食物。"

25 他们说： "你救了我们； 愿我们在我主面前得蒙喜悦， 我们就作法老的奴仆。"

26 于是， 约瑟为埃及的田地立了一个法例， 直到今日还有效， 就是五分之一归给法老； 只有祭司的田地不归给法老。

27 以色列人住在埃及国的歌珊地， 他们在那里置业繁殖， 人数非常众多。

28 雅各在埃及地住了十七年； 他一生的寿数是一百四十七岁。

29 以色列的死期快到了， 就把他儿子约瑟叫了来， 对他说： "如果我在你面前蒙你喜悦， 请你把手放在我的大腿底下起誓， 要以慈爱和诚实对待我， 不要把我埋葬在埃及。

30 我与我的祖先同睡的时候， 你要把我从埃及带出去， 埋葬在他们的墓地里。"约瑟说： "我必照着你的话去作。"

31 雅各说： "你要向我起誓。"约瑟就向他起了誓， 于是以色列靠着床头（"靠着床头"有古译本作"倚着杖头"﹝参来11:21﹞）敬拜 神。

1 A protož přišed Jozef, oznámil Faraonovi, a řekl: Otec můj a bratří moji, s drobným i větším dobytkem svým i se vším, což mají, přišli z země Kananejské, a aj, jsou v zemi Gesen.

2 A vzav z počtu bratří svých pět mužů, postavil je před Faraonem.

3 I řekl Farao bratřím jeho: Jaký jest obchod váš? Kteřížto odpověděli Faraonovi: Pastýři ovcí jsou služebníci tvoji, i my, i otcové naši.

4 Řekli ještě Faraonovi: Abychom pohostinu byli v zemi této, přišli jsme; nebo není pastvy dobytku, kterýž mají služebníci tvoji, nebo hlad veliký jest v zemi Kananejské; protož nyní prosíme, nechať bydlí služebníci tvoji v zemi Gesen.

5 I mluvil Farao Jozefovi, řka: Otec tvůj a bratří tvoji přišli k tobě.

6 Země Egyptská před tebou jest; v nejlepším kraji země této osaď otce svého a bratří své, nechť bydlí v zemi Gesen. A srozumíš-li, že jsou mezi nimi muži rozšafní, ustanovíš je úředníky nad dobytkem, kterýž mám.

7 Uvedl také Jozef Jákoba otce svého, a postavil ho před Faraonem; a pozdravil Jákob Faraona.

8 Tedy řekl Farao k Jákobovi: Kolik jest let života tvého?

9 Odpověděl Jákob Faraonovi: Dnů let putování mého sto a třidceti let jest; nemnozí a zlí byli dnové let života mého, a nedošli dnů let života otců mých, v nichž živi byli.

10 A požehnav Jákob Faraona, vyšel od něho.

11 I osadil Jozef otce svého a bratří své, a dal jim vládařství v zemi Egyptské v kraji výborném, v zemi Ramesses, jakž rozkázal Farao.

12 A opatroval Jozef otce svého, a bratří své, a všecken dům jeho chlebem, až do nejmenších.

13 A chleba nebylo ve vší zemi; nebo veliký hlad byl velmi, a trápení veliké bylo na zemi Egyptské a zemi Kananejské od hladu.

14 Shromáždil pak Jozef všecky peníze, což jich nalezeno v zemi Egyptské a v zemi Kananejské, za potravy, kteréž kupovali; a vnesl Jozef peníze do domu Faraonova.

15 A když utratili peníze z země Egyptské a z země Kananejské, přicházeli všickni Egyptští k Jozefovi, řkouce: Dej nám chleba; nebo proč mříti máme před tebou pro nedostatek peněz?

16 I řekl Jozef: Dejte dobytky své, a dám vám chleba za dobytky vaše, poněvadž se vám peněz nedostává.

17 Tedy přivedli dobytky své k Jozefovi; i dal jim Jozef potrav za koně a za stáda ovcí, a za stáda volů i za osly; a přechoval je chlebem, za všecky dobytky jejich, toho roku.

18 A po roce tom přišli k němu léta druhého, a řekli mu: Nebudeme tajiti před pánem svým, že jsme všecky peníze utratili, i stáda dobytků jsou u pána našeho; nezůstávají nám před pánem naším kromě těla naše a dědiny naše.

19 I proč máme mříti před očima tvýma? I my i rolí naše hyne. Kup nás i rolí naši za chléb, a budeme my i rolí naše ve službě Faraonovi; a dej nám semena, abychom živi byli a nezemřeli, a rolí aby nespustla.

20 Tedy koupil Jozef všecku zemi Egyptskou Faraonovi; nebo prodali Egyptští jeden každý pole své, proto že se rozmohl mezi nimi hlad. I dostala se země Faraonovi.

21 Lid pak převedl do měst, od jednoho pomezí Egyptského až do druhého.

22 Rolí toliko kněžských nekoupil. Nebo kněží uloženou potravu měli od Faraona, a jedli z uložených pokrmů svých, kteréž dával jim Farao; protož neprodali rolí svých.

23 I řekl Jozef lidu: Aj, koupil jsem vás dnes i rolí vaše Faraonovi; teď máte semeno, osívejtež tedy ji.

24 A když se urodí, dáte pátý díl Faraonovi, a čtyři díly zůstavíte sobě k semenu a ku pokrmu svému a těm, kteříž jsou v domích vašich, i ku pokrmu dítkám svým.

25 Tedy řekli: Zachoval jsi životy naše. Nechať nalezneme milost v očích pána svého, a budeme služebníci Faraonovi.

26 I ustanovil to Jozef za právo až do tohoto dne, po vší zemi Egyptské, aby dáván byl Faraonovi pátý díl; toliko samy rolí kněžské nebyly Faraonovy.

27 A tak bydlil Izrael v zemi Egyptské v krajině Gesen; a osadili se v ní, a rozplodili se, a rozmnoženi jsou velmi.

28 Živ pak byl Jákob v zemi Egyptské sedmnácte let; a bylo dnů Jákobových, a let života jeho, sto čtyřidceti sedm let.

29 I přiblížili se dnové Izraelovi, aby umřel. A povolav syna svého Jozefa, řekl jemu: Jestliže jsem nalezl milost v očích tvých, vlož, prosím, ruku svou pod bedro mé, a učiň se mnou milosrdenství a pravdu. Prosím, nepochovávej mne v Egyptě.

30 Když spáti budu s otci svými, vyneseš mne z Egypta, a pochováš mne v hrobě jejich. Tedy řekl jemu: Já učiním podlé slova tvého.

31 I řekl Jákob: Přisáhni mi. Tedy přisáhl jemu. I sklonil se Izrael k hlavám lůže.