1 拉结见自己没有给雅各生孩子， 就嫉妒她的姊姊， 对雅各说： "你要给我儿子， 不然， 我要死了。"

2 雅各就向拉结生气， 说： "使你不能生育的是 神， 我能代替他吗？"

3 拉结说： "我的婢女辟拉在这里， 你可以与她亲近， 使她生子归我， 我就可以从她得到孩子。"

4 于是， 拉结把自己的婢女辟拉给了雅各为妾， 雅各就与她亲近。

5 辟拉怀孕， 给雅各生了一个儿子。

6 拉结说： " 神为我伸了冤， 也垂听了我的声音， 赐给我一个儿子。"所以给他起名叫但。

7 拉结的使女辟拉又怀孕， 给雅各生了第二个儿子。

8 拉结说： "我与姊姊大大地相争， 我得胜了。"于是给孩子起名叫拿弗他利。

9 利亚见自己停止生育， 就把她的婢女悉帕给了雅各为妾。

10 利亚的婢女悉帕给雅各生了一个儿子。

11 利亚说： "我真幸运。"给他起名叫迦得。

12 利亚的婢女悉帕又给雅各生了第二个儿子。

13 利亚说： "我真有福气， 众女子都要称我是有福的。"于是给孩子起名叫亚设。

14 到了收割麦子的时候， 流本出去， 在田间找到了一些风茄， 就拿来给他母亲利亚。拉结对利亚说： "请你把你儿子的风茄分一些给我。"

15 利亚回答拉结： "你夺去了我的丈夫， 还算小事吗？你还要夺去我儿子的风茄吗？"拉结说： "好吧， 今夜就让他与你同睡， 来交换你儿子的风茄。"

16 到了晚上， 雅各从田间回来， 利亚出去迎接他， 说： "你要与我亲近， 因为我实在用我儿子的风茄把你雇下了。"那一夜， 雅各就与利亚同睡。

17 神垂听了利亚的祷告， 利亚就怀孕， 给雅各生了第五个儿子。

18 利亚说： " 神给了我酬报， 因为我把我的婢女给了我的丈夫。"于是给孩子起名叫以萨迦。

19 利亚又怀孕， 给雅各生了第六个儿子。

20 利亚说： " 神把美好的礼物送了给我， 这一次我的丈夫要抬举我了， 因为我给他生了六个儿子。"于是给孩子起名叫西布伦。

21 后来利亚又生了一个女儿， 给她起名叫底拿。

22 神顾念拉结， 垂听了她的祷告， 使她能生育。

23 拉结就怀孕， 生了一个儿子， 说： " 神把我的耻辱除去了。"

24 于是给孩子起名叫约瑟， 说： "愿耶和华再给我一个儿子。"

25 拉结生了约瑟以后， 雅各对拉班说： "请你让我走吧， 我好回到自己的地方， 自己的故乡去。

26 请你把我服事你所得的妻子和儿女都给我， 让我回去； 我怎样服事了你， 你是知道的。"

27 拉班对他说： "我若蒙你赏脸， 请你不要走， 因为我得了神旨， 知道耶和华赐福给我， 是因你的缘故。"

28 他又说： "请你定你的工资吧， 我必给你。"

29 雅各对拉班说： "我怎样服事了你， 你的牲畜在我手里情形怎样， 你是知道的。

30 我没来以前， 你所有的很少， 现在却大大地增加了； 耶和华随着我的脚踪赐福给你。现在， 我什么时候才能兴家立业呢？"

31 拉班问： "我该给你什么？"雅各回答： "你什么也不必给我； 只要你答应我这一件事， 我就继续牧放看守你的羊群。

32 今天我要走遍你的羊群， 凡有斑点的羊、黑色的绵羊和有斑点的山羊， 都挑出来， 作为我的工资。

33 日后你来查看我的工资的时候， 我好对你证明我的公道。凡在我手里没有斑点的山羊， 或不是黑色的绵羊， 都算是我偷来的。"

34 拉班回答： "好吧， 就照你的话去作。"

35 当日， 拉班把有条纹和有斑点的公山羊、有斑点和有白纹的母山羊， 以及所有黑色的绵羊， 都挑出来交在自己的众子手里。

36 又使自己和雅各之间相距有三天的路程。雅各就牧放拉班其余的羊群。

37 雅各拿杨树、杏树和枫树的嫩枝子， 把树皮剥成白色的条纹， 使枝子露出白的部分来。

38 然后把剥了皮的枝子插在水沟和水槽里， 枝子正对着来喝水的羊群。羊群来喝水的时候， 就彼此交配。

39 羊群对着枝子交配， 就生下有条纹和有斑点的小羊来。

40 雅各把羊羔分别出来， 使拉班的羊， 对着这些有条纹的和所有黑色的羊。他为自己另组羊群， 不把它们放在拉班的羊群中。

41 到了肥壮的羊群要交配的时候， 雅各就在羊群的面前把枝子插在水沟里， 使它们在枝子中间彼此交配。

42 但当瘦弱的羊群交配的时候， 雅各就不插枝子。这样， 瘦弱的就归拉班， 肥壮的就归雅各。

43 于是， 雅各变成非常富有， 拥有很多羊群、仆婢、骆驼和驴。

1 Viduci pak Ráchel, že by nerodila Jákobovi, záviděla sestře své, a řekla Jákobovi: Dej mi syny; pakli nedáš, umru.

2 Pročež rozhněval se velmi Jákob na Ráchel, a řekl: Zdali já jsem za Boha, kterýžť nedal plodu života?

3 Řekla ona: Hle, děvka má Bála; vejdi k ní, aby rodila na kolena má, a budu míti já také syny z ní.

4 I dala mu Bálu děvku svou za ženu; a všel k ní Jákob.

5 Tedy počavši Bála, porodila Jákobovi syna.

6 I řekla Ráchel: Soudil Bůh při mou, a uslyšel také hlas můj, a dal mi syna. Protož nazvala jméno jeho Dan.

7 Opět počavši Bála, děvka Ráchel, porodila syna druhého Jákobovi.

8 I řekla Ráchel: Tuhé jsem odpory měla s sestrou svou, a všakť jsem přemohla. A nazvala jméno jeho Neftalím.

9 Viduci pak Lía, že by přestala roditi, vzala Zelfu děvku svou, a dala ji Jákobovi za ženu.

10 A porodila Zelfa, děvka Líe, Jákobovi syna.

11 Protož řekla Lía: Již přišel zástup. A nazvala jméno jeho Gád.

12 Porodila také Zelfa děvka Líe syna druhého Jákobovi.

13 A řekla Lía: To na mé štěstí; nebo šťastnou mne nazývati budou ženy. A nazvala jméno jeho Asser.

14 Vyšel pak Ruben v čas žně pšeničné, a nalezl pěkná jablečka na poli, a přinesl je Líe matce své. I řekla Ráchel Líe: Dej mi, prosím, těch jableček syna svého.

15 Jížto ona odpověděla: Máloť se snad zdá, že jsi vzala muže mého; chceš také užívati jableček syna mého? I řekla Ráchel: Nechažť tedy spí s tebou této noci za jablečka syna tvého.

16 Když pak navracoval se Jákob s pole večer, vyšla Lía proti němu, a řekla: Ke mně vejdeš; nebo ze mzdy najala jsem tě za jablečka syna svého. I spal s ní té noci.

17 A uslyšel Bůh Líu; kterážto počala a porodila Jákobovi syna pátého.

18 I řekla Lía: Dal mi Bůh mzdu mou, i potom, když jsem dala děvku svou muži svému. Pročež nazvala jméno jeho Izachar.

19 A počala opět Lía, a porodila šestého syna Jákobovi.

20 I řekla Lía: Obdařil mne Bůh darem dobrým; již nyní bydliti bude se mnou muž můj, nebo porodila jsem mu šest synů. A nazvala jméno jeho Zabulon.

21 Potom porodila dceru; a nazvala jméno její Dína.

22 A rozpomenuv se Bůh na Ráchel,uslyšel jí, a otevřel život její.

23 Tedy počala a porodila syna, a řekla: Odjal Bůh pohanění mé.

24 A nazvala jméno jeho Jozef, řkuci: Přidejž mi Hospodin syna jiného.

25 Stalo se pak, když porodila Ráchel Jozefa, řekl Jákob Lábanovi: Propusť mne, ať odejdu na místo své a do země své.

26 Dej mi ženy mé a dítky mé, za kteréž jsem sloužil tobě, ať odejdu; nebo ty znáš službu mou, kterouž jsem sloužil tobě.

27 I řekl mu Lában: Jestliže nyní nalezl jsem milost před očima tvýma, zůstaň se mnou, nebo v skutku jsem poznal, že požehnal mi Hospodin pro tebe.

28 Řekl také: Oznam mi ze jména mzdu svou a dámť ji.

29 Jemužto odpověděl: Ty víš, jak jsem sloužil tobě, a jaký byl dobytek tvůj při mně.

30 Nebo to málo, kteréž jsi měl přede mnou, zrostlo velmi, a požehnalť Hospodin, jakž jsem k tobě nohou vkročil. A nyní, kdy pak já své hospodářství opatrovati budu?

31 A řekl: Coť mám dáti? Odpověděl Jákob: Nedávej mi nic. Jestliže mi učiníš toto, zase pásti budu a ostříhati dobytka tvého:

32 Projdu skrze všecka stáda tvá dnes, vyměšuje z nich každé dobytče peřesté a strakaté, a každé dobytče načernalé mezi ovcemi, a strakaté a peřesté mezi kozami; a takové budou mzda má.

33 A osvědčena potom bude spravedlnost má před tebou, když přijde na mzdu mou: Cožkoli nebude peřestého, neb strakatého mezi kozami, a načernalého mezi ovcemi, za krádež bude mi to počteno.

34 I řekl Lában: Hle, ó by tak bylo, jakž jsi mluvil.

35 A odloučil toho dne kozly přepásané na nohách a strakaté, a všecky kozy peřesté a strakaté, všecko, na čemž byla místa bílá, všecko také načernalé mezi dobytkem, a dal v ruce synů svých.

36 Uložil pak mezi sebou a Jákobem místo vzdálí tří dní cesty; a Jákob pásl ostatek dobytka Lábanova.

37 Nabral pak sobě Jákob prutů topolových zelených, a lískových a kaštanových; a poobloupil s nich po místech kůru až do bělosti, kteráž byla na prutech.

38 A nakladl těch prutů tak obloupených do žlábků a koryt, (v nichž bývá voda, k nimž přicházel dobytek, aby pil), proti dobytku, aby počínaly, když by přicházely píti.

39 I počínaly ovce, hledíce na ty pruty, a rodily jehňata přepásaná na nohách, a peřestá i strakatá.

40 Potom ta jehňata odloučil Jákob, a dobytek stáda Lábanova obrátil tváří k těm přepásaným na nohách, a ke všemu načernalému; a své stádo postavil obzvlášť, a neobrátil ho k stádu Lábanovu.

41 A bylo, že kdyžkoli silnější připouštíny bývaly, kladl Jákob ty pruty před oči ovcem do koryt, aby počínaly, hledíce na pruty.

42 Když pak pozdní dobytek připouštín býval, nekladl jich; a tak býval pozdní Lábanův a ranný Jákobův.

43 Vzrostl tedy muž ten náramně velmi, a měl dobytka mnoho, děvek i služebníků, velbloudů i oslů.