1 以撒年老， 眼睛昏花， 看不见东西了； 他把他的大儿子以扫叫了来， 对他说： "我儿啊！ "以扫回答他： "我在这里。"

2 以撒说： "现在我已经老了， 不知道什么时候会死。

3 你现在拿你打猎的用具， 就是你的箭囊和弓， 出到田野去为我打猎。

4 照我所喜欢的， 给我预备美味的食物， 拿来给我吃； 好让我在未死以前给你祝福。"

5 以撒对他儿子以扫说话的时候， 利百加也听见。以扫到田野去打猎， 要带些野味回来。

6 利百加就对她儿子雅各说： "我听见你父亲对你的哥哥以扫这样说：

7 ‘你去为我打些猎物回来， 给我预备美味的食物， 让我吃了， 在我未死以前可以在耶和华面前给你祝福。’

8 我儿啊， 现在你要听我的话， 照着我吩咐你的去作。

9 你快到羊群那里去， 给我牵两只肥嫩的小山羊来， 我要照你父亲所喜欢的， 给他预备美味的食物。

10 然后你要拿去给你父亲吃， 好让他在未死以前给你祝福。"

11 雅各对他的母亲利百加说： "但是哥哥以扫浑身是毛， 而我却是个皮肤光滑的人。

12 万一我父亲摸着我， 必以为我是骗子， 那时我就必自招咒诅， 而不是祝福了。"

13 他母亲对他说： "我儿啊， 愿你所招的咒诅归到我身上吧， 你只管听我的话， 去把羊牵来给我。"

14 他就去把羊羔牵来， 交给他母亲， 他母亲就照他父亲所喜欢的， 预备美味的食物。

15 利百加又把大儿子以扫留在家里最好的衣服拿来， 给她小儿子雅各穿上。

16 又用小山羊的皮， 包在雅各的手上和他颈上光滑的地方。

17 然后， 她把自己所预备美味的食物和饼， 放在她儿子雅各的手里。

18 雅各来到他父亲那里， 说： "我父啊！ "以撒说： "我在这里， 我儿啊， 你是谁？"

19 雅各对他父亲说： "我就是你的长子以扫， 你吩咐我作的， 我已经照样作了。请坐起来， 吃我的猎物， 好给我祝福。"

20 以撒问他的儿子： "我儿啊， 你怎么这样快就猎到了呢？"雅各回答： "因为耶和华你的 神叫我碰着好机会。"

21 以撒对雅各说： "我儿啊， 你上前来， 让我摸摸你， 看看你是不是我的儿子以扫。"

22 雅各就走近他父亲以撒身边， 以撒摸着他， 说： "声音是雅各的声音， 手却是以扫的手。"

23 以撒认不出他来， 因为他的手上有毛， 好像他哥哥以扫的手一样， 于是给他祝福。

24 以撒问： "你真是我的儿子以扫吗？"他回答： "我是。"

25 以撒说： "把食物递给我， 好让我吃我儿子的猎物， 我就给你祝福。"雅各把食物递给他， 他就吃了； 又拿酒给他， 他也喝了。

26 他父亲以撒对他说： "我儿啊， 你上前来， 和我亲嘴。"

27 他就上前和父亲亲嘴； 他父亲一闻到他衣服的香气， 就给他祝福， 说： "看哪， 我儿子的香气， 好像蒙耶和华赐福的田地所发出的香气一样。

28 愿 神赐给你天上的甘露， 地上的沃土， 以及大量五谷和美酒。

29 愿万民服事你， 愿万族向你下拜， 愿你作你兄弟的主人， 愿你母亲的子孙向你下拜。咒诅你的， 愿他受咒诅； 给你祝福的， 愿他蒙福。"

30 以撒给雅各祝福完了， 雅各刚刚从他父亲以撒那里出来的时候， 他哥哥以扫就打猎回来了。

31 他也预备了美味的食物， 拿来给他父亲， 对他说： "请我父起来， 吃你儿子的猎物， 好给我祝福。"

32 他父亲以撒问他： "你是谁？"他回答： "我就是你的长子以扫。"

33 以撒就大大地战兢起来， 说： "那么， 刚才去打猎又拿猎物给我的是谁呢？在你未来以先， 我已经吃了， 又给他祝福了； 他将来必定蒙福。"

34 以扫听了他父亲的话， 就非常痛心， 放声大哭， 对他父亲说： "我父啊， 求你也给我祝福。"

35 以撒说： "你弟弟已经前来， 用诡计把你的祝福夺去了。"

36 以扫说： "他名叫雅各不是很对吗？因为他欺骗了我两次。从前他夺去我的长子名分， 现在他又夺去我的祝福。"以扫又说： "你再没有祝福留给我吗？"

37 以撒回答以扫， 说： "我已经立他作你的主人， 又把他所有的兄弟给了他作仆人， 并且把五谷和美酒供给他了。我儿啊， 我还可以为你作什么呢？"

38 以扫问他的父亲： "我父啊， 你只有一个祝福吗？我父啊， 求你也给我祝福。"以扫就放声大哭。

39 他父亲以撒回答他， 说： "你住的地方必远离地上的沃土， 远离天上的甘露。

40 你必依靠刀剑生活， 你必服事你的弟弟； 到你自由的时候， 你必从你的颈项上挣脱他的轭。"

41 以扫因为他父亲给雅各所祝的福， 就怀恨雅各； 以扫心里想： "为我父亲守丧的时候近了， 到时我必杀我的弟弟雅各。"

42 有人把利百加大儿子以扫所说的话告诉了利百加， 她就派人把她小儿子雅各叫了来， 对他说： "你哥哥以扫想要杀你， 报仇雪恨。

43 我儿啊， 现在你要听我的话； 起来， 逃到哈兰我哥哥拉班那里去吧。

44 与他住些时日， 等到你哥哥的怒气消了。

45 你哥哥对你消了怒气， 忘记了你对他所作的事， 我就派人去把你从那里接回来。我何必在一日之内丧失你们两个呢？"

46 利百加对以撒说： "我因为这些赫人女子， 连性命都厌恶了。如果雅各也从这地的女子中， 娶了像这样的赫人女子为妻， 那我活着还有什么意思呢？"

1 Když se pak sstaral Izák, a pošly byly oči jeho, tak že neviděl, povolal Ezau syna svého staršího, a řekl jemu: Synu můj. Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem.

2 I dí: Aj, já jsem se již sstaral, a nevím dne smrti své.

3 Protož nyní vezmi medle nástroje své, toul svůj a lučiště své, a vyjda do pole, ulov mi zvěřinu.

4 A přistroj mi krmi chutnou, jakž já rád jídám, a přines mi, a budu jísti, aťby požehnala duše má, prvé než umru.

5 (Slyšela pak Rebeka, když mluvil Izák s Ezau synem svým.) I odšel Ezau na pole, aby ulovil zvěřinu a přinesl.

6 Tedy řekla Rebeka Jákobovi synu svému takto: Aj, slyšela jsem, když otec tvůj mluvil k Ezau bratru tvému, a pravil:

7 Přines mi něco z lovu, a přistroj mi krmě chutné, abych jedl, a požehnámť před Hospodinem, prvé než umru.

8 Nyní tedy, synu můj, poslechni hlasu mého v tom, což já přikazuji tobě.

9 Jdi medle k stádu, a odtud mi vezmi dva kozelce výborné, abych přistrojila z nich krmě chutné otci tvému, jakž on rád jídá.

10 A přineseš otci svému, a on jísti bude, na to, aby požehnal tobě, prvé než umře.

11 I řekl Jákob Rebece matce své: Víš, že Ezau bratr můj jest člověk chlupatý, a já jsem člověk hladký.

12 Jestliže omaká mne otec můj, tedy zůstanu u něho za podvodného; a tak uvedu na sebe zlořečenství, a ne požehnání.

13 Jemužto odpověděla matka: Nechť jest na mne zlořečenství tvé, synu můj; jen ty poslechni hlasu mého, a jdi, přines mi.

14 Tedy odšed, vzal, a přinesl matce své. I připravila matka jeho krmě chutné, jakž otec jeho rád jídal.

15 A vzala Rebeka nejlepší šaty Ezausyna svého staršího, kteréž měla u sebe v domě, a oblékla Jákoba, syna svého mladšího.

16 A kožkami kozelčími obvinula ruce jeho, a díl hladký hrdla jeho.

17 I dala chléb a krmě chutné, kteréž připravila, v ruce Jákoba syna svého.

18 A on přišed k otci svému, řekl: Otče můj! Kterýžto odpověděl: Aj, teď jsem. Kdož jsi ty, synu můj?

19 I dí Jákob otci svému: Já jsem Ezau,prvorozený tvůj. Učinil jsem, jakž jsi mi poručil. Vstaň, prosím, sedni a jez z lovu mého, aby mi požehnala duše tvá.

20 Tedy řekl Izák synu svému: Což to? Brzys to nalezl, synu můj. A on dí: Nebo Hospodin Bůh tvůj způsobil to, aby mi se pojednou nahodilo.

21 I řekl Izák Jákobovi: Přistupiž, ať omakám tě, synu můj, ty-li jsi syn můj Ezau, či nejsi.

22 Tedy přistoupil Jákob k Izákovi otci svému; a on omakal ho, i řekl: Hlas jest hlas Jákobův, ale ruce tyto ruce Ezau.

23 A nepoznal ho; nebo byly ruce jeho, jako ruce Ezau bratra jeho, chlupaté. I požehnal mu.

24 A řekl: Ty-liž jsi pak syn můj Ezau? Odpověděl: Já.

25 I řekl: Podejž mi, ať jím z lovu syna svého, aby tobě požehnala duše má. Tedy podal mu, a on jedl. Přinesl mu také vína, a on pil.

26 I řekl jemu Izák otec jeho: Přistupiž nyní, a polib mne, synu můj.

27 I přistoupil a políbil ho. A jakž ucítil Izák vůni roucha jeho, požehnal mu, řka: Pohleď, vůně syna mého jest jako vůně pole, jemuž požehnal Hospodin.

28 Dejž tobě Bůh z rosy nebeské, a z tučnosti zemské, i hojnost obilé a vína.

29 Nechažť slouží tobě lidé, a sklánějí se před tebou národové. Budiž pánem bratří svých, a ať se sklánějí před tebou synové matky tvé. Kdož by zlořečili tobě, nechť jsou zlořečení, a kdo by dobrořečili tobě, požehnaní.

30 A když přestal Izák požehnání dávati Jákobovi, a sotva že vyšel Jákob od Izáka otce svého, Ezau bratr jeho přišel z lovu svého.

31 A připraviv i on krmě chutné, přinesl otci svému a řekl mu: Nechžť vstane otec můj, a jí z lovu syna svého, aby mi požehnala duše tvá.

32 I řekl jemu Izák otec jeho: Kdo jsi ty? Dí on: Já jsem syn tvůj, prvorozený tvůj Ezau.

33 Tedy zhrozil se Izák hrůzou velikou náramně, a řekl: Kdo pak a kde jest ten, ješto uloviv zvěřinu, přinesl mi? A já jsem jedl ze všeho, prvé než jsi ty přišel, a požehnal jsem mu, a budeť požehnaným.

34 Uslyšev Ezau slova otce svého, zkřikl hlasem velikým, a hořkostí naplněn jest náramně, a řekl otci svému: Požehnejž mně, i mně také, můj otče!

35 Kterýžto řekl: Přišel bratr tvůj podvodně a uchvátil požehnání tvé.

36 Tedy řekl: Právětě nazváno jméno jeho Jákob; nebo již po dvakráte mne podvedl, prvorozenství mé odjal, a teď nyní uchvátil požehnání mé. Řekl ještě: Zdali jsi nezachoval i mně požehnání?

37 Odpověděl Izák a řekl k Ezau: Aj, ustavil jsem ho pánem nad tebou, a všecky bratří jeho dal jsem mu za služebníky; obilím také a vínem opatřil jsem ho. Což tedy již tobě učiniti mohu, synu můj?

38 I řekl Ezau otci svému: Zdaliž to jedno toliko máš požehnání, otče můj? Požehnejž mně, i mně také, můj otče! I povýšil Ezau hlasu svého a plakal.

39 Tedy odpověděl Izák otec jeho, a řekl k němu: Aj, v tučnostech země bude bydlení tvé a v rose nebeské s hůry;

40 A v meči svém živ budeš, a bratru svému sloužiti budeš; ale přijde čas, že budeš panovati a svržeš jho jeho s šíje své.

41 Protož v nenávisti měl Ezau Jákoba pro požehnání, jímž požehnal mu otec jeho, a řekl v srdci svém: Přiblížiť se dnové smutku otce mého, a zabiji Jákoba, bratra svého.

42 I oznámena jsou Rebece slova Ezau, staršího syna jejího. Pročež ona poslavši, povolala Jákoba syna svého mladšího, a řekla jemu: Hle, Ezau bratr tvůj těší se tím, že tě zabije.

43 Protož nyní, synu můj, poslechni hlasu mého, a vstana, utec k Lábanovi, bratru mému do Cháran.

44 A pobuď s ním za některý čas, až by se odvrátila prchlivost bratra tvého,

45 A přestalo rozhněvání bratra tvého na tebe, a zapomenul by na to, což jsi mu učinil. Potom já pošli a vezmu tě odtud. Proč mám zbavena býti obou synů jednoho dne?

46 I řekla Rebeka Izákovi: Stýště mi se živu býti pro dcery Het. Vezme-li Jákob ženu ze dcer Het, jako tyto jsou ze dcer země této, k čemu mi život?