1 那地的饥荒十分严重。
2 他们把从埃及带回来的粮食都吃完了。他们的父亲就对他们说： "你们再去替我们买些粮食回来吧。"
3 犹大对他说： "那人认真地警告我们说： ‘如果你们的弟弟不与你们一起来， 你们就不得见我的面。’
4 如果你让我们的弟弟与我们同去， 我们就下去替你买粮食。
5 如果你不让他去， 我们也不下去， 因为那人对我们说： ‘如果你们的弟弟不与你们一起来， 你们就不得见我的面。’"
6 以色列说： "你们为什么这样害我， 告诉那人你们还有个弟弟呢？"
7 他们回答： "那人确实查问有关我们和我们亲属的事， 说： ‘你们的父亲还活着吗？你们还有其他的兄弟吗？’我们就照着这些话回答他。我们怎么知道他会说： ‘你们必要把你们的弟弟带下来’呢？"
8 犹大对他父亲以色列说： "你若打发那孩子与我同去， 我们就立刻起程， 好叫我们和你， 以及我们的孩子都可以存活， 不至饿死。
9 我愿意亲自担保他的安全， 你可以从我手里追回他。如果我不把他带回来给你， 交在你面前， 我愿终生承担这罪。
10 要不是我们耽延， 现在第二次也回来了。"
11 他们的父亲以色列对他们说： "如果必须如此， 你们就这样作： 你们把本地最好的出产放在袋里， 带下去给那人作礼物， 就是一点乳香、一点蜂蜜、香料、没药、粟子和杏仁。
12 你们手里要多带一倍银子， 因为你们要把那放回在你们袋口里的银子带回去， 那可能是弄错了的。
13 你们带着你们的弟弟， 起程再到那人那里去吧。
14 愿全能的 神使那人怜悯你们， 给你们释放你们那个兄弟和便雅悯。至于我， 如果要丧失儿子， 就丧失了吧。"
15 于是， 他们带着这些礼物， 手里拿着多一倍的银子， 并且带着便雅悯， 起程下到埃及去， 站在约瑟面前。
16 约瑟见便雅悯与他们同来， 就对管家说： "把这些人带到我家里， 要宰杀牲畜， 预备筵席， 因为在正午的时候， 这些人要与我一起吃饭。"
17 管家就照着约瑟所吩咐的去作， 把这些人带到约瑟的家里。
18 他们因为被领到约瑟的家里， 就害怕起来， 说： "我们被领到这里来， 必定是为了头一次放回在我们袋里的银子， 现在他们想攻击我们， 制伏我们， 逼我们作奴仆， 又夺去我们的驴。"
19 他们于是走近约瑟的管家， 在屋门口与他说话。
20 他们说： "先生啊， 我们头一次下来， 实在是要买粮食的。
21 后来我们来到住宿的地方， 打开布袋的时候， 不料各人的银子仍然在各人的袋口里， 分文不少； 现在我们手里又带回来了。
22 我们手里又另外带来银子， 是买粮食用的。我们不知道头一次谁把我们的银子放在我们的布袋里。"
23 管家说： "你们可以放心， 不要害怕， 是你们的 神， 你们父亲的 神， 把财宝赐给你们， 放在你们的布袋里。你们的银子我早已收到了。"接着他把西缅带出来交给他们。
24 管家把他们领到约瑟的家里， 给他们水洗脚， 又给他们饲料喂驴。
25 于是， 他们预备好了礼物， 等候约瑟中午到来， 因为他们听说他们要在那里吃饭。
26 约瑟回到家里， 他们就把手中的礼物带进屋里送给他， 又俯伏在地向他下拜。
27 约瑟先向他们问安， 然后又问： "你们的父亲， 就是你们所说的那老人家平安吗？他还在吗？"
28 他们回答： "你仆人我们的父亲平安， 他还在。"于是他们低头下拜。
29 约瑟举目观看， 看见自己同母所生的弟弟便雅悯， 就问： "这就是你们向我提过那最小的弟弟吗？"又说： "我儿啊， 愿 神赐恩给你。"
30 约瑟爱弟弟之情激动起来， 就急忙去找个可哭的地方。于是他进了自己的内室， 在那里哭了一阵。
31 他洗了面， 然后出来， 抑制着自己的感情， 吩咐人说： "开饭吧。"
32 他们就给约瑟单独摆了一席， 给那些人另外摆了一席， 又给那些与约瑟一同吃饭的埃及人摆了一席， 因为埃及人不能与希伯来人一同吃饭， 这是埃及人所厌恶的。
33 约瑟使众兄弟在他面前排列坐下， 都是照着他们长幼的次序。众兄弟就彼此对望， 惊奇不已。
34 约瑟拿起自己面前的食物， 分给他们， 但是便雅悯分得的食物， 比别人多五倍。他们就与约瑟一同喝酒宴乐。
1 Byl pak hlad veliký v krajině té.
2 I stalo se, když vytrávili obilí, kteréž přinesli z Egypta, že řekl k nim otec jejich: Jděte zase, a nakupte nám něco potravy.
3 I mluvil k němu Juda těmito slovy: Velice se zařekl muž ten, řka: Neuzříte tváři mé, nebude-li bratr váš s vámi.
4 Jestliže pošleš bratra našeho s námi, půjdeme a nakoupíme tobě potravy;
5 Pakli nepošleš, nepůjdeme. Nebo pověděl nám muž ten: Neuzříte tváři mé, nebude-li bratr váš s vámi.
6 I řekl Izrael: Proč jste mi tak zle učinili, oznámivše muži tomu, že máte ještě bratra?
7 Odpověděli: Pilně vyptával se muž ten na nás, i na rod náš, mluvě: Jest-li živ ještě otec váš? Máte-li bratra? A dali jsme mu zprávu na ta slova. Zdaž jsme to jak věděti mohli, že dí: Přiveďte bratra svého?
8 I řekl Juda Izraelovi, otci svému: Pošli to pachole se mnou, a vstanouce, půjdeme, abychom živi byli, a nezemřeli, i my, i ty, i maličcí naši.
9 Já slibuji za něj; z ruky mé vyhledávej ho. Jestliže nepřivedu ho k tobě, a nepostavím ho před tebou, vinen budu hříchem tobě po všecky dny.
10 A kdybychom byli neprodlévali, jistě již bychom se byli dvakrát vrátili.
11 I řekl jim Izrael otec jejich: Jestližeť tak býti musí, učiňtež toto: Nabeřte nejvzácnějších užitků země do nádob svých, a doneste muži tomu dar, něco kadidla, a trochu strdi, a vonných věcí a mirry, daktylů a mandlů.
12 Peníze také dvoje vezměte v ruce své, a peníze vložené na vrch do pytlů vašich zase doneste v rukou svých; snad z omýlení to přišlo.
13 Bratra svého také vezměte, a vstanouce, jděte zase k muži tomu.
14 A Bůh silný všemohoucí dejž vám najíti milost před mužem tím, ať propustí vám onoho bratra vašeho i tohoto Beniamina. Jáť pak zbaven jsa synů, jako osiřelý budu.
15 Tedy vzali muži ti dar ten, a dvoje peníze vzali v ruce své, a Beniamina; a vstavše, sstoupili do Egypta, a postavili se před Jozefem.
16 Vida pak Jozef Beniamina s nimi, řekl tomu, kterýž spravoval dům jeho: Uveď tyto muže do domu, a zabí hovado a připrav; nebo se mnou jísti budou muži ti o poledni.
17 I učinil muž ten, jakž rozkázal Jozef, a uvedl ty lidi do domu Jozefova.
18 Báli se pak muži ti, když uvedeni byli do domu Jozefova, a řekli: Pro ty peníze, kteréž prvé vloženy byly do pytlů našich, sem uvedeni jsme, aby obvině, obořil se na nás, a vzal nás za služebníky i osly naše.
19 A přistoupivše k muži tomu, kterýž spravoval v domě Jozefově, mluvili k němu ve dveřích domu,
20 A řekli: Slyš mne, pane můj. Přišli jsme byli ponejprvé kupovati potrav.
21 I přihodilo se, když jsme do hospody přišli, a rozvazovali pytle své, a aj, peníze jednoho každého byly svrchu v pytli jeho, peníze naše podlé váhy své; a přinesli jsme je zase v rukou svých.
22 Jiné také peníze přinesli jsme v rukou svých, abychom nakoupili potravy; nevíme, kdo jest zase vložil peníze naše do pytlů našich.
23 A on odpověděl: Mějte o to pokoj, nebojte se. Bůh váš, a Bůh otce vašeho dal vám poklad do pytlů vašich; penízeť jsem vaše já přijal. I vyvedl k nim Simeona.
24 Uved tedy muž ten lidi ty do domu Jozefova, dal jim vody, aby umyli nohy své, dal také obrok oslům jejich.
25 Mezi tím připravili dar ten, dokudž nepřišel Jozef v poledne; nebo slyšeli, že by tu měli jísti chléb.
26 Tedy přišel Jozef domů. I přinesli mu dar, kterýž měli v rukou svých, a klaněli se jemu až k zemi.
27 I ptal se jich, jak se mají, a řekl: Zdráv-liž jest otec váš starý, o němž jste pravili? Živ-li jest ještě?
28 Kteřížto odpověděli: Zdráv jest služebník tvůj otec náš, a ještě živ jest. A sklánějíce hlavy, poklonu mu činili.
29 Pozdvih pak očí svých, viděl Beniamina bratra svého, syna matky své, a řekl: Tento-li jest bratr váš mladší, o němž jste mi pravili? I řekl: Učiniž Bůh milost s tebou, synu můj!
30 Tedy pospíšil Jozef, (nebo pohnula se střeva jeho nad bratrem jeho,) a hledal, kde by mohl plakati; a všed do pokoje, plakal tam.
31 Potom umyv tvář svou, vyšel zase, a zdržoval se, a řekl: Klaďte chléb.
32 I kladli jemu zvláště, a jim obzvláště, Egyptským také, kteříž s ním jídali, obzvláštně; nebo nemohou Egyptští jísti s Židy chleba, proto že to ohavnost jest Egyptským.
33 Tedy seděli proti němu, prvorozený podlé prvorozenství svého, a mladší podlé mladšího věku svého. I divili se muži ti vespolek.
34 A bera jídlo před sebou, podával jim; Beniaminovi pak dostalo se pětkrát více než jiným. I hodovali a hojně se s ním napili.