1 Halelujah. Oslavujte Hospodina, nebo dobrý jest, nebo na věky milosrdenství jeho.2 Kdo může vymluviti nesmírnou moc Hospodinovu, a vypraviti všecku chválu jeho?3 Blahoslavení, kteříž ostříhají soudu, a činí spravedlnost každého času.4 Pamatuj na mne, Hospodine, pro milost k lidu svému, navštěv mne spasením svým,5 Abych užíval dobrých věcí s vyvolenými tvými, a veselil se veselím národu tvého, a chlubil se spolu s dědictvím tvým.6 Zhřešili jsme i s otci svými, neprávě jsme činili, a bezbožnost páchali.7 Otcové naši v Egyptě nerozuměli předivným skutkům tvým, aniž pamatovali na množství milosrdenství tvých, ale odporni byli při moři, při moři Rudém.8 A však vysvobodil je pro jméno své, aby v známost uvedl moc svou.9 Nebo přimluvil moři Rudému, a vyschlo; i provedl je skrze hlubiny, jako po poušti.10 A tak zachoval je od ruky toho, jenž jich nenáviděl, a vyprostil je z ruky nepřítele.11 V tom přikryly vody ty, kteříž je ssužovali, nezůstalo ani jednoho z nich.12 A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,13 Však rychle zapomenuli na skutky jeho, a nečekali na radu jeho;14 Ale jati jsouce žádostí na poušti, pokoušeli Boha silného na pustinách.15 I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.16 Potom, když horlili proti Mojžíšovi v vojště, a Aronovi, svatému Hospodinovu,17 Otevřevši se země, požřela Dátana, a přikryla zběř Abironovu.18 A roznícen byl oheň na rotu jejich, plamen spálil bezbožníky.19 Udělali i tele na Orébě, a skláněli se slitině.20 A změnivše slávu svou v podobiznu vola, jenž jí trávu,21 Zapomněli na Boha silného, spasitele svého, kterýž činil veliké věci v Egyptě.22 A předivné v zemi Chamově, přehrozné při moři Rudém.23 Pročež řekl, že je vypléní, kdyby se byl Mojžíš, vyvolený jeho, nepostavil v té mezeře před ním, a neodvrátil prchlivosti jeho, aby nehubil.24 Za tím zošklivili sobě zemi žádanou, nevěříce slovu jeho.25 A repcíce v staních svých, neposlouchali hlasu Hospodinova.26 A protož pozdvihl ruky své proti nim, aby je rozmetal po poušti,27 A aby rozptýlil símě jejich mezi pohany, a rozehnal je do zemí.28 Spřáhli se také byli s modlou Belfegor, a jedli oběti mrch.29 A tak dráždili Boha skutky svými, až se na ně obořila rána,30 Až se postavil Fínes, a pomstu vykonal, i přetržena jest rána ta.31 Což jest mu počteno za spravedlnost od národu do pronárodu, a až na věky.32 Opět ho byli popudili při vodách sváru, až se i Mojžíšovi zle stalo pro ně.33 Nebo k hořkosti přivedli ducha jeho, a pronesl ji rty svými.34 K tomu nevyplénili ani národů těch, o kterýchž jim byl Hospodin poručil,35 Ale směšujíce se s těmi národy, naučili se skutkům jejich,36 A sloužili modlám jejich, kteréž jim byly osídlem.37 Obětovali zajisté syny své a dcery své ďáblům.38 A vylili krev nevinnou, krev synů svých a dcer svých, kteréž obětovali trapidlům Kananejským, tak že poškvrněna jest země těmi vraždami.39 I zmazali se skutky svými, a smilnili činy svými.40 Protož rozpáliv se v prchlivosti Hospodin na lid svůj, v ošklivost vzal dědictví své.41 A vydal je v ruce pohanů. I panovali nad nimi ti, jenž je v nenávisti měli,42 A utiskali je nepřátelé jejich, tak že sníženi jsou pod ruku jejich.43 Mnohokrát je vysvobozoval, oni však popouzeli ho radou svou, pročež potlačeni jsou pro nepravost svou.44 A však patřil na úzkost jejich, a slyšel křik jejich.45 Nebo se rozpomenul na smlouvu svou s nimi, a želel toho podlé množství milosrdenství svých,46 Tak že naklonil k nim lítostí všecky, kteříž je u vězení drželi.47 Zachovej nás, Hospodine Bože náš, a shromažď nás z těch pohanů, abychom slavili jméno tvé svaté, a chlubili se v chvále tvé.48 Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský od věků až na věky. Na to rciž všecken lid: Amen, Halelujah.

1 ALLELUIA. Celebrate il Signore; perciocchè egli è buono; Perciocchè la sua benignità è in eterno.2 Chi potrà raccontar le potenze del Signore? Chi potrà pubblicar tutta la sua lode?3 Beati coloro che osservano la dirittura, Che fanno ciò ch’è giusto in ogni tempo.4 Ricordati di me, o Signore, Secondo la tua benevolenza verso il tuo popolo; Visitami colla tua salute;5 Acciocchè io vegga il bene de’ tuoi eletti, E mi rallegri dell’allegrezza della tua gente, E mi glorii colla tua eredità6 Noi, e i nostri padri, abbiam peccato, Abbiamo operato iniquamente ed empiamente.7 I nostri padri in Egitto non considerarono le tue maraviglie, Non si ricordarono della grandezza delle tue benignità; E si ribellarono presso al mare, nel Mar rosso.8 Ma pure il Signore li salvò per l’amor del suo Nome, Per far nota la sua potenza;9 E sgridò il Mar rosso, ed esso si seccò; E li fece camminar per gli abissi, come per un deserto.10 E li salvò di man di coloro che li odiavano, E li riscosse di man del nemico.11 E le acque copersero i lor nemici; E non ne scampò pure uno12 Allora credettero alle sue parole; Cantarono la sua lode13 Ma presto dimenticarono le sue opere; Non aspettarono il suo consiglio;14 E si accessero di cupidigia nel deserto; E tentarono Iddio nella solitudine.15 Ed egli diede loro ciò che chiedevano; Ma mandò la magrezza nelle lor persone.16 Oltre a ciò furono mossi d’invidia contro a Mosè, nel campo; E contro ad Aaronne, il Santo del Signore.17 La terra si aperse, e tranghiottì Datan, E coperse il seguito di Abiram.18 E il fuoco arse la lor raunanza; La fiamma divampò gli empi.19 Fecero un vitello in Horeb, E adorarono una statua di getto;20 E mutarono la lor gloria In una somiglianza di bue che mangia l’erba.21 Dimenticarono Iddio, lor Salvatore, Il quale aveva fatte cose grandi in Egitto;22 Cose maravigliose nel paese di Cam, Tremende al Mar rosso.23 Onde egli disse di sterminarli; Se non che Mosè, suo eletto, si presentò alla rottura davanti a lui, Per istornar l’ira sua che non distruggesse.24 Disdegnarono ancora il paese desiderabile; Non credettero alla sua parola.25 E mormorarono ne’ lor tabernacoli; Non attesero alla voce del Signore.26 Onde egli alzò loro la mano, Che li farebbe cader nel deserto;27 E che farebbe cader la lor progenie fra le genti, E che li dispergerebbe per li paesi.28 Oltre a ciò si congiunsero con Baal-peor, E mangiarono de’ sacrificii de’ morti;29 E dispettarono Iddio co’ lor fatti, Onde la piaga si avventò a loro.30 Ma Finees si fece avanti, e fece giudicio; E la piaga fu arrestata.31 E ciò gli fu reputato per giustizia, Per ogni età, in perpetuo.32 Provocarono ancora il Signore ad ira presso alla acque di Meriba, Ed avvenne del male a Mosè per loro.33 Perciocchè inasprirono il suo spirito; Onde egli parlò disavvedutamente colle sue labbra34 Essi non distrussero i popoli, Che il Signore aveva lor detto;35 Anzi si mescolarono fra le genti, Ed impararono le loro opere;36 E servirono a’ loro idoli, E quelli furono loro per laccio;37 E sacrificarono i lor figluioli. E le lor figliuole a’ demoni;38 E sparsero il sangue innocente, Il sangue de’ lor figliuoli e delle lor figliuole, I quali sacrificarono agl’idoli di Canaan; E il paese fu contaminato di sangue.39 Ed essi si contaminarono per le loro opere, E fornicarono per li lor fatti.40 Onde l’ira del Signore si accese contro al suo popolo, Ed egli abbominò la sua eredità;41 E li diede in man delle genti; E quelli che li odiavano signoreggiarono sopra loro.42 E i lor nemici li oppressarono; Ed essi furono abbassati sotto alla lor mano.43 Egli li riscosse molte volte; Ma essi lo dispettarono co’ lor consigli, Onde furono abbattuti per la loro iniquità.44 E pure egli ha riguardato, quando sono stati in distretta; Quando ha udito il lor grido;45 E si è ricordato inverso loro del suo patto, E si è pentito, secondo la grandezza delle sue benignità.46 Ed ha renduti loro pietosi Tutti quelli che li avevano menati in cattività.47 Salvaci, o Signore Iddio nostro, E raccoglici d’infra le genti; Acciocchè celebriamo il Nome della tua santità, E ci gloriamo nella tua lode.48 Benedetto sia il Signore Iddio d’Israele di secolo in secolo. Or dica tutto il popolo: Amen. Alleluia